Načítání…
Načítání…
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.
Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu*. Jedna injekční lahvička obsahuje 2,3 mg ranibizumabu v 0,23 ml roztoku. To zajišťuje použitelné množství k podání jednorázové dávky 0,05 ml obsahující 0,5 mg ranibizumabu dospělým pacientům.
*Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky produkovaný buňkami Escherichia coli rekombinantní DNA technologií.
Pomocná látka se známým účinkem Tento léčivý přípravek obsahuje 0,023 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné injekční lahvičce (0,23 ml), což odpovídá 0,005 mg/ 0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
4.1 Terapeutické indikace Přípravek Byooviz je indikován u dospělých:
k léčbě neovaskulární (vlhké) formy věkem podmíněné makulární degenerace (AMD)
k léčbě poškození zraku způsobeného diabetickým makulárním edémem (DME)
k léčbě proliferativní diabetické retinopatie (PDR)
k léčbě poškození zraku způsobeného makulárním edémem v důsledku okluze retinální vény [uzávěr větve centrální retinální vény (BRVO) a uzávěr centrální retinální vény (CRVO)]
k léčbě poškození zraku způsobeného choroidální neovaskularizací (CNV)
4.2 Dávkování a způsob podání
Přípravek Byooviz musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v intravitreálním podání.
Dávkování Dospělí
Doporučená dávka přípravku Byooviz u dospělých je 0,5 mg podávaných jako jednorázová intravitreální injekce. To odpovídá injekci o objemu 0,05 ml. Interval mezi dvěma dávkami podávanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny.
Léčba se u dospělých zahajuje jednou injekcí za měsíc do dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo do vymizení příznaků aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních známek a příznaků onemocnění při probíhající léčbě. U pacientů s vlhkou formou AMD, DME, PDR a RVO mohou být zpočátku potřeba tři nebo více po sobě jdoucí injekce podávané jednou za měsíc.
Následně mají být lékařem určeny intervaly sledování a léčby a mají být stanoveny na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů.
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Byooviz ukončit.
Sledování aktivity onemocnění může zahrnovat klinické vyšetření, funkční testy nebo zobrazovací techniky (např. optickou koherenční tomografii nebo fluorescenční angiografii).
Pokud jsou pacienti léčeni podle režimu „treat-and-extend“, pak po dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo vymizení příznaků aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně prodlouženy až do opětovného objevení se příznaků aktivity onemocnění nebo zhoršení zraku. Léčebný interval nemá být prodloužen o více než dva týdny najednou u vlhké formy AMD a může být prodloužen až o jeden měsíc najednou u DME. Při PDR a uzávěru retinální vény mohou být léčebné intervaly také postupně prodlužovány, ale nejsou dostupná dostatečná data dokládající délku těchto intervalů. Pokud se aktivita onemocnění znovu objeví, léčebný interval má být příslušně zkrácen.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV má být stanovena individuálně podle aktivity onemocnění. Někteří pacienti mohou potřebovat pouze jednu injekci během prvních 12 měsíců, zatímco ostatní pacienti mohou vyžadovat častější léčbu zahrnující jednu injekci měsíčně. U CNV sekundární k patologické myopii (PM) může mnoho pacientů potřebovat pouze jednu nebo dvě injekce během prvního roku (viz bod 5.1).
Ranibizumab a laserová fotokoagulace u DME a makulárního edému v důsledku BRVO Existuje určitá zkušenost s podáním ranibizumabu společně s laserovou fotokoagulací (viz Bod 5.1). Při podání ve stejný den má být ranibizumab podán alespoň 30 minut po laserové fotokoagulaci. Ranibizumab může být podán pacientům, kteří byli léčeni předchozí laserovou fotokoagulací.
Ranibizumab a fotodynamická léčba verteporfinem u CNV sekundární k PM Se souběžným podáváním ranibizumabu s verteporfinem nejsou žádné zkušenosti.
Zvláštní populace Porucha funkce jater Účinky ranibizumabu u pacientů s poruchou funkce jater nebyly hodnoceny. Pro tuto populaci však nejsou nutná žádná zvláštní opatření.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutné upravovat dávku (viz bod 5.2). Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávky. U pacientů s DME starších 75 let jsou omezené zkušenosti.
Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost ranibizumabu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny. Údaje dostupné od dospívajících pacientů ve věku 12-17 let s poškozením zraku způsobeným CNV jsou uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování.
Způsob podání Injekční lahvička na jedno použití, pouze pro intravitreální podání. Jelikož objem roztoku obsažený v lahvičce (0,23 ml) je větší, než doporučená dávka (0,05 ml pro dospělé), musí být před podáním část roztoku z lahvičky zlikvidována. Před aplikací je nutno přípravek Byooviz vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje cizí částice nebo není změněna jeho barva. Pro informace o přípravě přípravku Byooviz viz bod 6.6. Byooviz musí být injikován za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu, sterilního spekula (nebo ekvivalentní náhrady) a dostupnost sterilní paracentézy (je-li potřeba). Před intravitreální aplikací injekce je nutný pečlivý odběr anamnézy z hlediska hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.4). Před aplikací injekce musí být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky kolem očí, očního víčka a povrchu oka, v souladu s lokální praxí. Dospělí
U dospělých se injekční jehla zasune 3,5-4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se aplikuje objem injekce
0,05 ml. Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Pacienti s aktivní nebo suspektní oční nebo periokulární infekcí. Pacienti s aktivním těžkým nitroočním zánětem.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce po podání intravitreální injekce
Intravitreální podání, včetně těch s ranibizumabem, byla spojována s endoftalmitidou, intraokulárním zánětem, rhegmatogenním odchlípením sítnice, trhlinami sítnice a iatrogenní traumatickou kataraktou (viz bod 4.8). Při aplikaci ranibizumabu musí být vždy dodržena přísná pravidla asepse. V následujícím týdnu po aplikaci injekce musejí být pacienti sledováni z hlediska případného výskytu infekce, aby bylo možné zahájit včas adekvátní léčbu. Pacienty je nutno upozornit, že musejí ihned hlásit všechny příznaky možné endoftalmitidy nebo jiných výše popsaných komplikací.
Zvýšení nitroočního tlaku Během 60 minut po injekci ranibizumabu bylo u dospělých pozorováno přechodné zvýšení nitroočního tlaku (IOP). Trvalá zvýšení IOP byla také zjištěna (viz bod 4.8). Je nutné monitorovat a náležitě ošetřit jak nitrooční tlak, tak i perfuzi papily očního nervu. Pacienti mají být informováni o symptomech těchto potenciálních nežádoucích účinků a poučeni, že mají informovat svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky, jako jsou bolest oka nebo zvýšený oční diskomfort, zhoršující se zarudnutí oka, rozmazané nebo snížené vidění, zvýšený počet malých částic v
zorném poli nebo zvýšená fotosenzitivita (viz bod 4.8). Bilaterální léčba Omezená data k bilaterální léčbě ranibizumabem současně (včetně podání ve stejný den) nenaznačují zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků v porovnání s léčbou jednoho oka. Imunogenita
Současné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor) Ranibizumab se nesmí podávat zároveň s jinými anti-VEGF léčivými přípravky (systémovými nebo očními).
Vynechání dávky ranibizumabu u dospělých Dávku je nutno vynechat a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánována další dávka v následujících případech:
Trhlina pigmentového epitelu sítnice Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby u vlhké formy AMD a potenciálně i dalších forem CNV zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení pigmentového epitelu sítnice. U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového epitelu sítnice je třeba dbát opatrnosti při zahajování léčby ranibizumabem. Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry u dospělých Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr stupně 3 nebo 4. Populace s omezenými daty Existují pouze omezené zkušenosti s léčbou u pacientů s DME způsobeným diabetem mellitem I. typu. Ranibizumab nebyl studován u pacientů, kterým byla dříve podána intravitreální injekce, u pacientů s aktivními systémovými infekcemi nebo u pacientů se současnými očními onemocněními jako například odchlípení sítnice nebo makulární díra. Omezené zkušenosti jsou s léčbou ranibizumabem u diabetických pacientů s HbA1c nad 108 mmol/mol (12 %) a nejsou zkušenosti u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí. Chybění těchto informací má být lékařem zváženo při léčbě takových pacientů. Nejsou k dispozici dostatečné údaje k posouzení účinnosti ranibizumabu u pacientů s RVO projevujícím se ireverzibilní ztrátou zraku v důsledku ischemie.
jsou k dispozici limitovaná data o účinku ranibizumabu. Rovněž zatímco byl pozorován odpovídající účinek u subjektů se subfoveálními a juxtafoveálními lézemi, jsou data k vyvození závěru o účinku
Po injekční intravitreální aplikaci VEGF inhibitorů byly hlášeny systémové nežádoucí účinky včetně mimoočních krvácení a arteriálních tromboembolických příhod.
Data o bezpečnosti při léčbě pacientů s DME, makulárním edémem způsobeným RVO a CNV sekundární k patologické myopii (PM) u pacientů s mrtvicí nebo přechodnými ischemickými příhodami v anamnéze jsou omezená. U těchto pacientů je třeba dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.8).
Upozornění na pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje 0,023 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné injekční lahvičce (0,23 ml), což odpovídá 0,005 mg/ 0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Informujte svého lékaře, pokud
máte jakékoli alergie.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly provedeny žádné formální studie interakcí.
Současné použití ranibizumabu s fotodynamickou léčbou (PDT) verteporfinem u vlhké formy AMD a PM, viz bod 5.1.
Současné použití ranibizumabu s laserovou fotokoagulací u DME a BRVO, viz body 4.2 a 5.1.
V klinických studiích zaměřených na léčbu poškození zraku způsobeného DME nebyl výsledek s ohledem na zrakovou ostrost nebo tloušťku centrální části sítnice (CSFT) u pacientů léčených ranibizumabem ovlivněn současnou léčbou thiazolidindiony.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u žen Ženy ve fertilním věku musí během léčby používat účinnou antikoncepci. Těhotenství Žádné údaje o podávání ranibizumabu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie u makaků rodu Cynomolgus nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na těhotenství nebo embryonální/fetální vývoj (viz bod 5.3). Po očním podání je nízká systémová expozice ranibizumabu, ale vzhledem k jeho mechanismu účinku je nutno ranibizumab považovat za potenciálně teratogenní a embryo-/fetotoxický. Z tohoto důvodu nesmí být ranibizumab používán během těhotenství, aniž by očekávaný přínos převážil možné riziko pro plod. Ženám, které chtějí otěhotnět a které byly léčeny ranibizumabem, je doporučeno vyčkat nejméně 3 měsíce po poslední dávce ranibizumabu před početím dítěte. Kojení Na základě velmi omezených údajů může být ranibizumab v malém množství vylučován do mateřského mléka. Účinek ranibizumabu na kojenceé dítě není znám. Z preventivních důvodů se během léčby ranibizumabem kojení nedoporučuje. Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje vztahující se k fertilitě.
Léčba může vyvolat dočasné zhoršení zraku, což může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.8). Pacienti, u kterých se tyto příznaky vyskytnou, nesmějí řídit nebo obsluhovat stroje, dokud tyto poruchy zraku neustoupí.
Většina nežádoucích účinků hlášených po podání ranibizumabu se týká postupu podání intravitreální injekce.
Nejčastěji hlášené oční nežádoucí účinky po podání injekce ranibizumabu jsou: bolest oka, oční hyperemie, zvýšený nitrooční tlak, vitritida, odloučení sklivce, retinální hemoragie, poruchy zraku, sklivcové vločky, konjunktivální hemoragie, podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené slzení, blefaritida, suchost oka a svědění oka.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky mimo oko jsou: bolest hlavy, nazofaryngitida a artralgie. Méně často hlášené, ale závažnější nežádoucí účinky zahrnují: endoftalmitidu, slepotu, odchlípení sítnice, trhlinu sítnice a iatrogenní traumatickou kataraktu (viz bod 4.4). Nežádoucí účinky, které se objevily po podání ranibizumabu v klinických studiích jsou uvedeny v tabulce níže.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků# Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a frekvence za použití
Infekce a infestace Velmi časté Nazofaryngitida Časté Infekce močových cest*
Poruchy krve a lymfatického systému Časté Anemie
Poruchy imunitního systému Časté Hypersenzitivita
Psychiatrické poruchy Časté Úzkost
Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy
Poruchy oka Velmi časté Vitritida, odchlípení sklivce, retinální hemoragie, poruchy
zraku, bolest oka, sklivcové vločky, konjunktivální hemoragie, podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené
slzení, blefaritida, suchost oka, oční hyperemie, svědění oka.
Časté Degenerace sítnice, poškození sítnice, odchlípení sítnice, trhlina sítnice, odchlípenípigmentového epitelu sítnice, trhlina v pigmentovém epitelu sítnice, snížení ostrosti zraku, krvácení do sklivce, poškození sklivce, uveitida, iriditida, iridocyklitida, katarakta, subkapsulární katarakta, opacifikace zadního pouzdra, keratitis punctata, abraze rohovky, zarudnutí v přední části komory, rozmazané vidění, hemoragie v místě injekce, oční hemoragie, konjunktivitida, alergický zánět spojivky, výtok z oka, fotopsie, fotofobie, oční diskomfort, otok víčka, bolestivost víčka, hyperemie spojivek.
Méně časté Slepota, endoftalmitida, hypopyon, krvácení do přední komory oka, keratopatie, adheze duhovky, korneální depozita, edém rohovky, strie rohovky, bolestivost v místě injekce, podráždění v místě injekce, abnormální pocit v oku, podráždění očního víčka.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté Kašel
Gastrointestinální poruchy Časté Nauzea
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Alergické reakce (vyrážka, kopřivka, pruritus, erytém)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Velmi časté Artralgie
Vyšetření Velmi časté Zvýšení nitroočního tlaku #Nežádoucí účinky byly definovány jako nežádoucí příhody (u nejméně 0,5 procentních bodů pacientů), které se objevily ve vyšší míře (alespoň 2 procentní body) u pacientů léčených ranibizumabem 0,5 mg než u těch, kteří byli léčeni v kontrolním rameni (simulovanou léčbou nebo fotodynamickou léčbou verteporfinem). * pozorované pouze u populace s DME
Nežádoucí účinky související s třídou přípravku Ve studiích fáze III s vlhkou formou AMD se mírně zvýšil celkový výskyt mimoočních krvácení u pacientů léčených ranibizumabem, což je nežádoucí účinek, který potenciálně souvisí se systémovou inhibicí VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor). Nicméně, jednotlivá krvácení neměla shodný charakter. Po intravitreálním podání VEGF inhibitorů existuje teoretické riziko arteriální tromboembolické příhody, včetně mrtvice a infarktu myokardu. V klinických studiích s ranibizumabem byla u pacientů s AMD, DME, PDR, RVO a CNV pozorována nízká incidence arteriálních tromboembolických příhod a mezi skupinami léčenými ranibizumabem nebyly ve srovnání s kontrolou významné rozdíly. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Případy předávkování byly hlášeny z klinických studií s vlhkou formou AMD a dle údajů po uvedení přípravku na trh. Nejčastěji hlášené případy nežádoucích účinků byly zvýšení nitroočního tlaku, přechodná slepota, snížená zraková ostrost, otok rohovky, bolest rohovky a bolest oka. Dojde-li k předávkování, je nutno monitorovat nitrooční tlak a v závislosti na rozhodnutí ošetřujícího lékaře případně nasadit odpovídající terapii k normalizaci nitroočního tlaku.
5 FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika, látky určené k léčbě neovaskularizace, ATC kód: S01LA04
Přípravek Byooviz je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem („biosimilar“). Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
Mechanismus účinku Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky proti lidskému cévnímu endoteliálnímu růstovému faktoru A (VEGF-A). Váže se se silnou afinitou na VEGF-A isoformy (např. VEGF110, VEGF121 a VEGF165) a tím brání vazbě VEGF-A na receptory VEGFR-1 a VEGFR-2. Vazba VEGF-A na jeho receptory vede k proliferaci endoteliálních buněk a neovaskularizaci, jakož i k propustnosti cév. O všech těchto účincích se uvažuje jako o faktorech přispívajících k progresi neovaskulárních forem věkem podmíněné makulární degenerace, patologické myopie a CNV nebo k poškození zraku způsobeného buď diabetickým makulárním edémem, anebo makulárním edémem v důsledku RVO u dospělých. Klinická účinnost a bezpečnost Léčba vlhké formy AMD Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu byly u vlhké formy AMD stanovena ve třech randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích po dobu 24 měsíců se simulovanou injekcí nebo aktivním komparátorem u pacientů s neovaskulární AMD. Do dvou studií bylo zařazeno celkem
Ve studii FVF2598g (MARINA) bylo 716 pacientů s minimálně klasickými nebo okultními lézemi randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali měsíčně injekce ranibizumabu v dávkách 0,3 mg, injekce ranibizumabu v dávkách 0,5 mg nebo simulovanou léčbu.
Ve studii FVF2587g (ANCHOR) bylo 423 pacientů s převážně klasickou CNV lézí randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg měsíčně, ranibizumab
| FVF2598g (MARINA) | FVF2598g (MARINA) | FVF2587g (ANCHOR) | FVF2587g (ANCHOR) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Měřený parametr | Měsíc | Simulovaná léčba (n = 238) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 240) | Verteporfin PDT (n = 143) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 140) |
| Ztráta <15 písmen ostrosti zraku (%)a (zachování zraku, primární cíl) | 12. měsíc 24. měsíc | 62 % 53 % | 95 % 90 % | 64 % 66 % | 96 % 90 % |
| Ztráta <15 písmen ostrosti zraku (%)a (zachování zraku, primární cíl) | |||||
| Nárůst ≥15 písmen ostrosti zraku (%)a | 12. měsíc 24. měsíc | 5 % 4 % | 34 % 33 % | 6 % 6 % | 40 %<br>41 %<br> |
| Nárůst ≥15 písmen ostrosti zraku (%)a | |||||
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti (písmena) (SD)a | 12. měsíc 24. měsíc | -10,5 (16,6)<br>-14,9 (18,7)<br> | + 7,2 (14,4) +6,6 (16,5) | -9,5 (16,4)<br>-9,8 (17,6)<br> | +11,3 (14,6) +10,7 (16,5) |
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti (písmena) (SD)a |
ap<0,01
Obrázek 1 Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti od výchozího stavu do 24. měsíce ve studii FVF2598g (MARINA) a ve studii FVF2587g (ANCHOR)
MARINA ANCHOR Ranibizumab 0,5 mg (n = 240) Ranibizumab 0,5 mg (n = 140) Simulace (n = 238) Verteporfin PDT (n = 143)
Výsledky obou studií naznačují, že kontinuální léčba ranibizumabem může být také přínosem u pacientů, kteří v prvním roce léčby ztratili ≥15 písmen z nejlépe korigované ostrosti zraku (BCVA).
Statisticky významná zlepšení zrakových funkcí, hlášená pacienty, byla pozorována v obou studiích MARINA i ANCHOR při léčbě ranibizumabem oproti kontrolní skupině měřeno pomocí NEI VFQ- 25.
Ve studii FVF192g (PIER) bylo 184 pacientů se všemi formami neovaskulární AMD randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg, ranibizumab 0,5 mg nebo simulovanou léčbu v injekci jednou měsíčně po první 3 měsíce a dále dávku podávanou každý 3. měsíc. Od 14. měsíce této studie bylo pacientům se simulovanou léčbou povoleno používat ranibizumab a od
Po počátečním nárůstu zrakové ostrosti (při dávkování jednou měsíčně) poklesla zraková ostrost u pacientů, kteří dostávali ranibizumab jednou za tři měsíce, a vracela se ve 12. měsíci v průměru K počátečnímu stavu; tento účinek byl udržován ve 24. měsíci u většiny pacientů léčených ranibizumabem (82 %). Omezené údaje od osob se simulovanou léčbou, které později dostávaly ranibizumab naznačují, že včasné zahájení léčby může být spojováno s lepším zachováním ostrosti zraku.
Data ze dvou studií (MONT BLANC, BPD952A2308 a DENALI, BPD952A2309) provedených po registraci ranibizumabu potvrdila jeho účinnost, ale neprokázala dodatečný účinek kombinovaného podávání verteporfinu (Visudyne PDT) a ranibizumabu v porovnání s monoterapií ranibizumabem.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV sekundární k PM Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným CNV u PM byla hodnocena na základě 12měsíčních dat z dvojitě maskované, kontrolované pivotní studie F2301 (RADIANCE). V této studii bylo 277 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do následujících ramen:
Ve skupině II, což je doporučené dávkovací schéma (viz bod 4.2), vyžadovalo 50,9 % pacientů 1 nebo
Důležité výstupy ze studie RADIANCE jsou uvedeny v tabulce 2 a na obrázku 2.
Tabulka 2 Výsledky ve 3. a 12. měsíci studie (RADIANCE)
Skupina I Ranibizumab 0,5 mg „stabilizace vidění“ (n = 105)
Skupina II Ranibizumab 0,5 mg „aktivita onemocnění“ (n = 116)
Skupina III vPDT b
(n = 55)
+10,5 +10,6 +2,2
Podíl pacientů, kteří dosáhli: ≥15 písmen, nebo dosáhli ≥84 písmen BCVA 38,1 % 43,1 % 14,5 %
měsíc Počet injekcí až do
měsíce: Průměrná hodnota 4,6 3,5 N/A Medián Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. do 12. měsíce
4,0 +12,8
2,5 +12,5
N/A N/A
Podíl pacientů, kteří dosáhli: ≥15 písmen, nebo dosáhli ≥ 84 písmen BCVA 53,3 % 51,7 % N/A a p <0,00001 porovnání s kontrolní skupinou vPDT bSrovnávací kontrola až do 3. měsíce studie. Pacientům randomizovaným do skupiny s vPDT bylo povoleno dostávat léčbu ranibizumabem od 3. měsíce studie (ve skupině III dostávalo ranibizumab 38 pacientů od 3. měsíce studie)
Zlepšení zraku bylo doprovázeno redukcí tloušťky centrální části sítnice. Prospěch hlášený pacientem byl pozorován v léčebných ramenech s ranibizumabem oproti vPDT (hodnota p <0,05) na základě zlepšení kombinovaného skóre a několika subškál (všeobecné vidění, vidění na blízko, duševní zdraví a závislost) v NEI VFQ-25. Léčba poškození zraku způsobeného CNV (jiné než sekundární k PM a vlhké AMD) Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným CNV byla hodnocena na základě 12měsíčních dat z dvojitě zaslepené, pivotní studie se simulovanou kontrolou G2301 (MINERVA). V této studii bylo 178 pacientů randomizováno v poměru 2:1 k podání:
Ve 2. měsíci dostávali všichni pacienti otevřenou léčbu ranibizumabem podle potřeby.
Důležité výstupy ze studie MINERVA jsou uvedeny v tabulce 3 a na obrázku 3. Zlepšení zraku v průběhu 12 měsíců bylo spojeno s redukcí tloušťky centrální části sítnice.
Průměrný počet injekcí podaných během 12 měsíců byl 5,8 ve skupině s ranibizumabem oproti 5,4 ve skupině pacientů se simulovanou léčbou, kteří mohli dostávat ranibizumab od 2. měsíce dále. Během 12
pacientů ve skupině se simulovanou léčbou.
| Ranibizumab 0,5 mg (n=119) | Simulovaná léčba (n=59) | |
|---|---|---|
| Průměrná hodnota změny BCVA od zahájení léčby do<br><br>2. měsíce a | 9,5 písmen | -0,4 písmen |
| Pacienti, kteří dosáhli zisku ≥15 písmen od zahájení léčby, nebo dosáhli 84 písmen ve 2. měsíci | 31,4 % | 12,3 % |
| Pacienti, kteří neztratili >15 písmen od zahájení léčby do 2. měsíce | 99,2 % | 94,7 % |
| Redukce CSFT b od zahájení léčby do 2. měsíce a | 77 µm | -9,8 µm |
ajednostranné p<0,001 srovnání s kontrolní simulovanou léčbou b CSFT – tloušťka centrální části sítnice
Obrázek 3 Průměrná hodnota změny BCVA v době od zahájení léčby do 12. měsíce (MINERVA)
Při srovnání ranibizumabu se simulovanou léčbou ve 2. měsíci byl pozorován konzistentní účinek léčby jak celkem, tak napříč skupinami podle základní etiologie:
| Celkem a podle základní etiologie | Účinnost léčby oproti simulované injekci [písmena] | Počet pacientů [n] (léčba + simulace) |
|---|---|---|
| Celkem | 9,9 | 178 |
| Angioidní pruhy | 14,6 | 27 |
| Pozánětlivá retinochoroidopatie | 6,5 | 28 |
| Centrální serózní chorioretinopatie | 5,0 | 23 |
| Idiopatická chorioretinopatie | 11,4 | 63 |
| Onemocnění různé etiologie a | 10,6 | 37 |
a zahrnuje různé etiologie nízkého výskytu neobsažené v dalších skupinách
Léčba poškození zraku způsobeného DME Bezpečnost a účinnost ranibizumabu byly hodnoceny ve třech randomizovaných kontrolovaných studiích po dobu alespoň 12 měsíců. Celkem 868 pacientů (708 aktivních a 160 kontrol) bylo zařazeno v těchto studiích.
Ve studii 2. fáze D2201 (RESOLVE) bylo léčeno 151 pacientů ranibizumabem (6 mg/ml, n = 51,
Ve fázi III studie D2301 (RESTORE) bylo 345 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupiny užívající ranibizumab 0,5 mg v monoterapii a simulovanou laserovou fotokoagulaci, kombinaci ranibizumabu 0,5 mg a laserové fotokoagulace nebo simulovanou injekci a laserovou fotokoagulaci. 240 pacientů, kteří předtím dokončili 12měsíční studii RESTORE, bylo zařazeno do otevřené, multicentrické 24měsíční extenze studie (extenze studie RESTORE). Pacienti byli léčeni podáním ranibizumabu 0,5 mg pro re nata (PRN) do stejného oka jako v základní studii (D2301 RESTORE).
Nejdůležitější výsledky měření jsou uvedeny v tabulce 5 (RESTORE a extenze studie) a na obrázku 4 (RESTORE).
Obrázek 4 Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti v době od zahájení léčby ve studii D2301 (RESTORE)
BL=základní stav; SE=směrodatná chyba průměru
Účinek po 12 měsících byl konzistentní ve většině podskupin. Avšak u subjektů s hodnotou BCVA >73 písmen na počátku léčby a makulárním edémem s centrální retinální tloušťkou < 300 µm na počátku léčby se nezdálo, že by profitovaly z léčby ranibizumabem v porovnání s laserovou fotokoagulací.
Tabulka 5 Výsledky ve 12. měsíci ve studii D2301 (RESTORE) a ve 36. měsíci ve studii D2301- E1 (extenze studie RESTORE)
| Výsledky měření ve 12. měsíci v porovnání se stavem na počátku léčby ve studii D2301 (RESTORE) | Ranibizumab 0,5 mg n = 115 | Ranibizumab 0,5 mg + laser n = 118 | laser n = 110 |
|---|---|---|---|
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. měsíce do 12. měsícea (±SD) | 6,1 (6,4)a | 5,9 (7,9)a | 0,8 (8,6) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 12. měsíci (±SD) | 6,8 (8,3)a | 6,4 (11,8)a | 0,9 (11,4) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 12. měsíci (%) | 22,6 | 22,9 | 8,2 |
| Průměrný počet injekcí (0.-11. měsíc) | 7,0 | 6,8 | 7,3 (simulovaný) |
| Výsledky měření ve 36. měsíci ve studii D2301-E1 (extenze studie RESTORE) v porovnání se stavem na počátku léčby ve studii D2301 (RESTORE) | Před ranibizumabem 0,5 mg n = 83 | Před ranibizumabem 0,5 mg + laser n = 83 | Před laserem n = 74* |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci (SD) | 7,9 (9,0) | 6,7 (7,9) | 5,4 (9,0) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 36. měsíci (SD) | 8,0 (10,1) | 6,7 (9,6) | 6,0 (9,4) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 36. měsíci (%) | 27,7 | 30,1 | 21,6 |
| Průměrný počet injekcí (12.-35. měsíc)* | 6,8 | 6,0 | 6,5 |
ap<0,0001 pro porovnání ramen s ranibizumabem vs. rameno s laserem.
Statisticky signifikantní přínosy pro většinu funkcí spojených se zrakem, hlášené pacienty, byly pozorovány u léčby ranibizumabem (s nebo bez laseru) oproti kontrolní skupině, měřeno pomocí NEI VFQ-25. Pro ostatní podškály tohoto dotazníku nemohly být stanoveny žádné léčebné rozdíly.
Dlouhodobý bezpečnostní profil ranibizumabu pozorovaný ve 24měsíční extenzi studie je konzistentní se známým bezpečnostním profilem ranibizumabu.
Ve fázi IIIb studie D2304 (RETAIN) bylo 372 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 k podávání:
Ve všech skupinách byl ranibizumab podáván jednou měsíčně, dokud BCVA nebyla stabilní po alespoň tři po sobě jdoucí měsíční vyšetření. V režimu TE byl podán ranibizumab v léčebných intervalech 2-3 měsíce.
Ve všech skupinách byla měsíční léčba znovu zahájena na základě snížení BCVA způsobeném progresí DME a pokračovala, dokud nebylo opět dosaženo stabilní BCVA.
Počet plánovaných léčebných návštěv po 3 počátečních injekcích byl 13 v režimu TE a 20 v režimu PRN. V obou TE režimech bylo více než 70 % pacientů schopných zachovat svou BCVA při průměrné četnosti návštěv ≥2 měsíce.
Nejdůležitější výsledky měření jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6 Výsledky ve studii D2304 (RETAIN)
| Výsledek měření porovnaný s výchozím stavem | ranibizumab 0,5 mg + laser v režimu TE | ranibizumab 0,5 mg samotný v režimu TE | ranibizumab 0,5 mg v režimu PRN |
|---|---|---|---|
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. měsíce do<br><br>12. měsíce (SD) | 117<br><br>5,9 (5,5) a | 12<br><br>6,1 (5,7)<br><br>a | 117<br><br>6,2 (6,0) |
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od<br><br>1. měsíce do<br><br>24. měsíce (SD) | 6,8 (6,0) | 6,6 (7,1) | 7,0 (6,4) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci (SD) | 8,3 (8,1) | 6,5 (10,9) | 8,1 (8,5) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 24. měsíci (%) | 25,6 | 28,0 | 30,8 |
| Průměrný počet injekcí (0.-23. měsíc) | 12,4 | 12,8 | 10,7 |
ap<0,0001 pro hodnocení non-inferiority k PRN
Ve studiích zaměřených na DME bylo zlepšení BCVA doprovázeno redukcí střední CSFT v průběhu času ve všech léčebných skupinách.
Léčba PDR Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s PDR byly hodnoceny ve studii Protocol S, která srovnávala intravitreální injekce ranibizumabu v dávce 0,5 mg s panretinální fotokoagulací (PRP). Primárním parametrem účinnosti byla průměrná hodnota změny zrakové ostrosti po dvou letech. Navíc byla na základě fotografií očního pozadí hodnocena změna v pokročilosti diabetické retinopatie (DR) pomocí skóre pokročilosti DR (DRSS).
Protocol S byla multicentrická, randomizovaná, aktivně kontrolovaná, paralelní, non-inferiorní studie fáze III, do které bylo zařazeno 305 pacientů (394 studovaných očí) s PDR s nebo bez DME při zahájení léčby. Studie srovnávala intravitreální injekce ranibizumabu v dávce 0,5 mg se standardní léčbou PRP. Celkem 191 očí (48,5 %) bylo randomizováno do skupiny léčené ranibizumabem v dávce 0,5 mg a 203 očí (51,5 %) bylo randomizováno do skupiny léčené PRP. DME byl při zahájení léčby přítomen
u celkem 88 očí (22,3 %): 42 (22,0 %) ve skupině léčené ranibizumabem a 46 (22,7 %) ve skupině léčené PRP.
V této studii byla po dvou letech průměrná hodnota změny zrakové ostrosti +2,7 písmene ve skupině léčené ranibizumabem ve srovnání s −0,7 písmene ve skupině léčené PRP. Rozdíl v průměrech nejmenších čtverců byl 3,5 písmene (95% CI: [0,2 až 6,7]).
Po jednom roce vykazovalo 41,8 % očí léčených ranibizumabem (n=189) ≥2stupňové zlepšení DRSS ve srovnání se 14,6 % očí léčených PRP (n=199). Odhadovaný rozdíl mezi ranibizumabem a laserem byl 27,4 % (95% CI: [18,9; 35,9]).
Tabulka 7 Zlepšení nebo zhoršení DRSS o ≥2 nebo ≥3 stupně po jednom roce ve studii Protocol S (LOCF metoda)
| Kategorizovaná změna od zahájení léčby<br><br> | Protocol S | Protocol S | Protocol S |
|---|---|---|---|
| Kategorizovaná změna od zahájení léčby<br><br> | Ranibizumab 0,5 mg (N = 189) | PRP (N = 199) | Rozdíl v procentech (%), CI |
| ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení |
| n (%) | 79 (41,8 %) | 29 (14,6 %) | 27,4 (18,9; 35,9) |
| ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení |
| n (%) | 54 (28,6 %) | 6 (3,0 %) | 25,7 (18,9; 32,6) |
| ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení |
| n (%) | 3 (1,6 %) | 23 (11,6 %) | -9,9 (-14,7; -5,2) |
| ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení |
| n (%) | 1 (0,5 %) | 8 (4,0 %) | -3,4 (-6,3; -0,5) |
| DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí |
Zlepšení DRSS o ≥2 stupně po jednom roce ve skupině léčené ranibizumabem ve studii Protocol S bylo konzistentní u očí bez DME (39,9 %) i u očí s DME při zahájení léčby (48,8 %).
Analýza dat po dvou letech ze studie Protocol S prokázala, že 42,3 % (n=80) očí ve skupině léčené ranibizumabem dosáhlo ≥2stupňového zlepšení DRSS od zahájení léčby ve srovnání s 23,1 % (n=46) očí ve skupině léčené PRP. Ve skupině léčené ranibizumabem bylo ≥2stupňové zlepšení DRSS od zahájení léčby pozorováno u 58,5 % (n=24) očí s DME a 37,8 % (n=56) očí bez DME při zahájení léčby.
Skóre pokročilosti diabetické retinopatie (DRSS) bylo také hodnoceno ve třech samostatných aktivně kontrolovaných studiích fáze III zaměřených na DME (ranibizumab 0,5 mg v režimu PRN vs laser) u celkem 875 pacientů, ze kterých přibližně 75 % bylo asijského původu. V metaanalýze těchto studií vykazovalo 48,4 % z 315 pacientů se skóre hodnoceným na začátku léčby jako středně pokročilá nebo horší neproliferativní diabetická retinopatie (NPDR) ve 12. měsíci ≥2stupňové zlepšení DRSS při léčbě ranibizumabem (n = 192) oproti 14,6 % pacientů léčených laserem (n = 123). Odhadovaný rozdíl mezi ranibizumabem a laserem byl 29,9 % (95% CI: [20,0; 39,7]). Ve skupině 405 pacientů se skóre hodnoceným jako středně pokročilá nebo lepší NPDR bylo ≥2stupňové zlepšení DRSS pozorováno u 1,4 % pacientů ve skupině s ranibizumabem a u 0,9 % pacientů ve skupině s laserem.
Léčba poškození zraku způsobeného makulárním edémem v důsledku RVO Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným makulárním edémem v důsledku RVO byly hodnoceny v randomizovaných dvojitě zaslepených kontrolovaných studiích BRAVO a CRUISE, ve kterých byly zařazeny subjekty s BRVO (n = 397) a CRVO (n = 392). V obou studiích dostávaly subjekty buď 0,3 mg nebo 0,5 mg ranibizumabu nebo injekce simulované léčby. Pacienti v kontrolním rameni se simulovanou léčbou byli po 6 měsících přeřazeni do ramene s ranibizumabem 0,5 mg.
Nejdůležitější výsledky měření ze studií BRAVO a CRUISE jsou shrnuty v tabulce 8 a na obrázcích 5 a 6.
| BRAVO | BRAVO | CRUISE | CRUISE | |
|---|---|---|---|---|
| Simulovaná léčba/ ranibizumab 0,5 mg (n = 132) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 131) | Simulovaná léčba / ranibizumab 0,5 mg (n = 130) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 130) | |
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti v 6. měsícía(písmena) (SD) (primární cíl) | 7,3 (13,0) | 18,3 (13,2) | 0,8 (16,2) | 14,9 (13,2) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve<br><br>12. měsíci (písmena) | 12,1 (14,4) | 18,3 (14,6) | 7,3 (15,9) | 13,9 (14,2) |
| Nárůst o ≥ 15 písmen u zrakové ostrosti | 28,8 | 61,1 | 16,9 | 47,7 |
| Nárůst o ≥ 15 písmen u zrakové ostrosti | 43,9 | 60,3 | 33,1 | 50,8 |
| Podíl (%) pacientů léčených laserovou záchrannou terapií po 12 měsíců | 61,4 | 34,4 | NA | NA |
Ap <0,0001 v obou studiích
BL=základní stav; SE=směrodatná chyba průměru
V obou studiích bylo zlepšení zraku spojeno s kontinuální a významnou redukcí makulárního edému, což bylo posuzováno podle tloušťky středu sítnice.
U pacientů s CRVO (CRUISE a extenze studie HORIZON): Subjekty léčené simulovanou léčbou v prvních
6 měsících, které následně dostávaly ranibizumab, nedosáhly srovnatelných nárůstů zrakové ostrosti (VA) do 24. měsíce (~6 písmen) v porovnání se subjekty léčenými ranibizumabem od začátku studie (~12 písmen).
Statisticky významná zlepšení v subškálách spojená s viděním na blízko a na dálku, hlášená pacienty, byla pozorována při léčbě ranibizumabem oproti kontrolní skupině, měřeno pomocí NEI VFQ-25.
Dlouhodobá (24měsíční) klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeného sekundárně makulárním edémem v důsledku RVO byly hodnoceny ve studiích BRIGHTER (BRVO) a CRYSTAL (CRVO). V obou studiích bylo subjektům podáváno 0,5 mg
ranibizumabu v režimu PRN řízeného individualizovanými kritérii stabilizace zrakové ostrosti. BRIGHTER byla 3ramenná randomizovaná aktivně kontrolovaná studie, která porovnávala 0,5 mg ranibizumabu podávaného v monoterapii nebo v kombinaci s adjuvantní laserovou fotokoagulací oproti samotné laserové fotokoagulaci. Subjektům v laserovém rameni mohl být po 6 měsících podán ranibizumab v dávce 0,5 mg. CRYSTAL byla jednoramenná studie s 0,5 mg ranibizumabu
v monoterapii.
Důležité výstupy ze studií BRIGHTER a CRYSTAL jsou uvedeny v tabulce 9. Tabulka 9 Výsledky v 6. a 24 měsíci studie (BRIGHTER a CRYSTAL)
| BRIGHTER | BRIGHTER | BRIGHTER | CRYSTAL | |
|---|---|---|---|---|
| Ranibizumab 0,5 mg n = 180 | Ranibizumab 0,5 mg + laser n = 178 | Laser* n = 90 | Ranibizumab 0,5 mg n = 356 | |
| Průměrná hodnota změny BCVA v 6. měsícia (písmena) (SD) | +14,8 (10,7) | +14,8 (11,13) | +6,0 (14,27) | +12,0 (13,95) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve<br><br>24. měsícib (písmena) (SD) | +15,5 (13,91) | +17,3 (12,61) | +11,6 (16,09) | +12,1 (18,60) |
| Zisk ≥15 písmen BCVA ve<br><br>24. měsíci (%) | 52,8 | 59,6 | 43,3 | 49,2 |
| Průměrný počet injekcí (SD) (měsíc 0-23) | 11,4 (5,81) | 11,3 (6,02) | NA | 13,1 (6,39) |
| a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). |
Ve studii BRIGHTER byla prokázána non-inferiorita 0,5 mg ranibizumabu s podpůrnou laserovou terapií ve srovnání s ranibizumabem v monoterapii od výchozího stavu do 24. měsíce (95% CI -2,8;
1,4).
V obou studiích byla v 1. měsíci pozorována rychlá a statisticky významná redukce tloušťky centrální části sítnice od výchozího stavu. Tento účinek přetrval až do 24. měsíce.
Účinek léčby ranibizumabem byl podobný bez ohledu na přítomnost retinální ischemie. Ve studii BRIGHTER u pacientů s ischemií (n=46) nebo bez ischemie (n=133) léčených ranibizumabem v monoterapii byla průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci od výchozího stavu +15,3; resp. +15,6 písmen. Ve studii CRYSTAL u pacientů s ischemií (n=53) nebo bez ischemie (n=300) léčených ranibizumabem v monoterapii byla průměrná hodnota změny BCVA od výchozího stavu
+15,0; resp. +11,5 písmen.
Dlouhodobý bezpečnostní profil ranibizumabu pozorovaný ve 24měsíčních studiích je konzistentní se známým bezpečnostním profilem přípravku ranibizumab.
Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s ranibizumabem u všech podskupin pediatrické populace u neovaskulární formy AMD, u poškození zraku kvůli DME, u poškození zraku kvůli makulárnímu edému v důsledku RVO a u poškození zraku v důsledku CNV a diabetické retinopatie (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Po měsíčních intravitreálních aplikacích ranibizumabu jedincům s neovaskulární AMD byly koncentrace ranibizumabu v séru obvykle nízké. Maximální koncentrace (Cmax) ranibizumabu byly obecně nižší než koncentrace ranibizumabu nutné k inhibici biologické aktivity VEGF o 50 % (11 - 27 ng/ml, stanoveno in
vitro titrací buněčné proliferace). Cmaxbyla závislá na dávce v dávkovém rozmezí 0,05 až 1,0 mg/oko. Sérové koncentrace u limitovaného počtu pacientů s DME ukazují, že lehce vyšší systémová expozice nemůže být vyloučena ve srovnání se sérovými koncentracemi zjištěnými u pacientů s neovaskulární AMD. Sérové koncentrace ranibizumabu u pacientů s RVO byly podobné nebo lehce vyšší v porovnání s koncentracemi pozorovanými u pacientů s neovaskulární AMD.
Na základě analýz populační farmakokinetiky a vymizení ranibizumabu ze séra pacientů s neovaskulární AMD léčených dávkou 0,5 mg byl průměrný poločas eliminace ranibizumabu ze sklivce stanoven na přibližně 9 dnů. Při aplikaci ranibizumabu v dávce 0,5 mg/oko jednou měsíčně je dosaženo sérové Cmax ranibizumabu, jejíž předpokládané rozmezí je mezi 0,79 a 2,90 ng/ml přibližně za 1 den po aplikaci. Cminse předpokládá v rozmezí mezi 0,07 a 0,49 ng/l. Sérové koncentrace ranibizumabu se předpokládají přibližně 90 000násobně nižší než koncentrace ranibizumabu ve sklivci.
Pacienti s poruchou funkce ledvin: Žádné cílené studie, které by hodnotily farmakokinetiku ranibizumabu
u pacientů s poruchou funkce ledvin, nebyly provedeny. Šedesát osm procent (136 ze 200) pacientů s neovaskulární AMD mělo v populační farmakokinetické analýze poruchu funkce ledvin (46,5 % lehkou [50 - 80 ml/min], 20 % středně těžkou [30 - 50 ml/min] a 1,5 % těžkou [< 30 ml/min]). 48,2 % (253 z 525) pacientů s RVO mělo poruchu funkce ledvin (36,4 % lehkou, 9,5 % středně těžkou a 2,3 %
těžkou). Systémová clearance byla lehce snížena, ale tento nález byl bez klinického významu.
Porucha funkce jater: Žádné cílené studie, které by hodnotily farmakokinetiku u pacientů s poruchou funkce jater léčených ranibizumabem, nebyly provedeny.
Oboustranná intravitreální aplikace ranibizumabu opicím cynomolgus v dávkách 0,25 mg/oko a 2,0 mg/oko jednou za dva týdny po dobu 26 týdnů vyvolala účinky na očích závislé na dávce.
Nitrooční aplikace vyvolala na dávce závislé zvýšené zarudnutí přední komory a zvýšení počtu buněk, největší za 2 dny po injekci. Závažnost zánětlivé odpovědi se obvykle zmenšila po následujících injekcích nebo během zotavení. V zadním segmentu byla pozorována infiltrace sklivce buňkami a sklivcovými vločkami, u které byla také tendence k závislosti na dávce a obvykle přetrvávala až do konce léčby. Ve 26týdenní studii se intenzita zánětu sklivce zvyšovala s počtem injekcí. Průkaz reverzibility byl však pozorován po zotavení. Povaha a načasování zánětu zadního segmentu naznačují, že se jedná o imunologicky zprostředkovanou protilátkovou odpověď, která by mohla být klinicky irelevantní. U
Mikroskopické změny pozorované v oční tkáni souvisely se zánětem a nenasvědčovaly degenerativním procesům. U některých očí byly pozorovány granulomatózní zánětlivé změny na očním disku. Tyto změny zadního segmentu slábly, a v některých případech kompletně vymizely, během období zotavení.
Po intravitreálním podání nebyly zjištěny žádné známky systémové toxicity. U některých zvířat byly nalezeny protilátky proti ranibizumabu v séru i sklivci.
Nejsou dostupné žádné údaje o karcinogenitě nebo mutagenitě.
Chybění účinků zprostředkovaných ranibizumabem na embryo-fetální vývoj se pravděpodobně týká hlavně neschopnosti Fab-fragmentu procházet placentou. Přesto byl popsán případ s vysokými mateřskými sérovými hladinami ranibizumabu a přítomností ranibizumabu ve fetálním séru, nasvědčující tomu, že protilátky proti ranibizumabu působily jako nosičský protein (obsahující Fc část) pro ranibizumab, a tím snižovaly jeho mateřskou sérovou clearance a umožňovaly prostup placentou. Protože embryo-fetální vývojová vyšetření byla prováděna u zdravých březích zvířat a onemocnění (jako například diabetes) mohou modifikovat prostupnost placenty pro Fab-fragment, měla by být studie interpretována s opatrností.
Dihydrát trehalosy Monohydrát histidin-hydrochloridu Histidin Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
4 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Před použitím může být neotevřená injekční lahvička uchovávána při teplotě do 30 °C po dobu 2 měsíců.
Jedna injekční lahvička (sklo třídy I) se zátkou (chlorbutylová pryž) obsahující 0,23 ml sterilního injekčního roztoku.
Balení obsahující injekční lahvičku + jehlu s filtrem + injekční jehlu Jedna injekční lahvička (sklo třídy I) se zátkou (chlorbutylová pryž) obsahující 0,23 ml sterilního injekčního roztoku a 1 tupá jehla s filtrem (18G × 1½″; 1,2 mm × 40 mm; 5 µm) a 1 injekční jehla (30G × ½″; 0,3 mm × 13 mm). Na trhu nemusí být všechny typy balení.
Injekční lahvička je určena pro jednorázové použití. Po podání injekce musí být veškerý nepoužitý léčivý přípravek zlikvidován. Jakákoliv injekční lahvička vykazující známky poškození nebo manipulace nesmí být použita. Sterilita nemůže být zaručena, pokud nezůstane uzávěr obalu neporušený.
Pro přípravu a podání intravitreální injekce jsou potřebné následující zdravotnické prostředky pro jednorázové použití:
Injekční lahvička, jehla s filtrem a injekční jehla jsou určeny pro jednorázové použití. Opakované použití může vést k infekci nebo jinému onemocnění/poškození. Všechny komponenty jsou sterilní. Jakákoliv komponenta s obalem vykazujícím známky poškození nebo manipulace nesmí být použita. Sterilita nemůže být zaručena, pokud nezůstane uzavření obalu komponenty neporušené.
Pro přípravu a podání intravitreální injekce jsou potřebné následující zdravotnické prostředky pro jednorázové použití:
Při přípravě přípravku Byooviz k intravitreálnímu podání dospělým pacientům dbejte, prosím, následujících pokynů:
Před nasátím tekutiny do injekční stříkačky je nutno dezinfikovat vnější část pryžové zátky.
Jehlu s 5µm filtrem (18G × 1½″; 1,2 mm × 40 mm) nasaďte na 1ml injekční stříkačku za použití aseptického postupu. Zatlačte jehlu s filtrem do středu zátky lahvičky, dokud se jehla nedotkne dna injekční lahvičky.
Nasajte veškerou tekutinu z injekční lahvičky držené ve svislé, lehce nakloněné poloze pro snadnější úplné nasátí.
Ujistěte se, že píst je při vyprazdňování injekční lahvičky vytažen dostatečně daleko tak,aby jehla s filtrem byla úplně vyprázdněna.
Jehlu s filtrem ponechte v lahvičce a stříkačku od ní odpojte. Jehla s filtrem má být po nasátí veškerého obsahu lahvičky zlikvidována a nesmí být použita pro vlastní intravitreální aplikaci.
Asepticky a pevně nasaďte injekční jehlu (30G × ½″; 0,3 mm × 13 mm) na injekční stříkačku.
Opatrně odstraňte kryt z injekční jehly, aniž byste injekční jehlu odpojili od injekčnístříkačky. Poznámka: Při odstraňování krytu pevně uchopte část injekční jehly.
Pečlivě vytlačte vzduch spolu s nadbytečným roztokem ze stříkačky a upravte dávku ke značce 0,05 ml uvedené na injekční stříkačce. Nyní je injekční stříkačka připravena k aplikaci. Poznámka: Neotírejte injekční jehlu. Nevytahujte píst zpět.
Po podání injekce nenasazujte zpět kryt jehly ani jehlu neoddělujte od injekční stříkačky. Zlikvidujte použitou injekční stříkačku společně s jehlou vyhozením do nádoby na ostré předměty nebo v souladu s
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací
Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu *. Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje 0,165 ml odpovídající 1,65 mg ranibizumabu. To zajišťuje použitelné množství k podání jednorázové dávky
*Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky produkovaný buňkami Escherichia coli rekombinantní DNA technologií.
Pomocná látka se známým účinkem Tento léčivý přípravek obsahuje 0,0165 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné předplněné injekční stříkačce (0,165 ml), což odpovídá 0,005 mg/0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Přípravek Byooviz je indikován u dospělých:
Přípravek Byooviz musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v intravitreálním podání.
Dávkování
Doporučená dávka přípravku Byooviz je 0,5 mg podávaných jako jednorázová intravitreální injekce. To odpovídá injekci o objemu 0,05 ml. Interval mezi dvěma dávkami podávanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny.
Léčba se zahajuje jednou injekcí za měsíc do dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo do vymizení příznaků aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních známek a příznaků onemocnění při probíhající léčbě. U pacientů s vlhkou formou AMD, DME, PDR a RVO mohou být zpočátku potřeba tři nebo více po sobě jdoucí injekce podávané jednou za měsíc.
Následně mají být lékařem určeny intervaly sledování a léčby a mají být stanoveny na základě aktivity onemocnění vyhodnocené podle zrakové ostrosti a/nebo anatomických parametrů.
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Byooviz ukončit.
Sledování aktivity onemocnění může zahrnovat klinické vyšetření, funkční testy nebo zobrazovací techniky (např. optickou koherenční tomografii nebo fluorescenční angiografii).
Pokud jsou pacienti léčeni podle režimu „treat-and-extend“, pak po dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo vymizení příznaků aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně prodlouženy až do opětovného objevení se příznaků aktivity onemocnění nebo zhoršení zraku. Léčebný interval nemá být prodloužen o více než dva týdny najednou u vlhké formy AMD a může být prodloužen až o jeden měsíc najednou u DME. Při PDR a uzávěru retinální vény mohou být léčebné intervaly také postupně prodlužovány, ale nejsou dostupná dostatečná data dokládající délku těchto intervalů. Pokud se aktivita onemocnění znovu objeví, léčebný interval má být příslušně zkrácen.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV má být stanovena individuálně podle aktivity onemocnění. Někteří pacienti mohou potřebovat pouze jednu injekci během prvních 12 měsíců, zatímco ostatní pacienti mohou vyžadovat častější léčbu zahrnující jednu injekci měsíčně. U CNV sekundární k patologické myopii (PM) může mnoho pacientů potřebovat pouze jednu nebo dvě injekce během prvního roku (viz bod 5.1).
Ranibizumab a laserová fotokoagulace u DME a makulárního edému v důsledku BRVO Existuje určitá zkušenost s podáním ranibizumabu společně s laserovou fotokoagulací (viz Bod 5.1). Při podání ve stejný den má být ranibizumab podán alespoň 30 minut po laserové fotokoagulaci. Ranibizumab může být podán pacientům, kteří byli léčeni předchozí laserovou fotokoagulací.
Ranibizumab a fotodynamická léčba verteporfinem u CNV sekundární k PM Se souběžným podáváním ranibizumabu s verteporfinem nejsou žádné zkušenosti. Zvláštní populace Porucha funkce jater Účinky ranibizumabu u pacientů s poruchou funkce jater nebyly hodnoceny. Pro tuto populaci však nejsou nutná žádná zvláštní opatření. Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutné upravovat dávku (viz bod 5.2). Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávky. U pacientů s DME starších 75 let jsou omezené zkušenosti.
Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost ranibizumabu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly dosud stanoveny. Údaje dostupné od dospívajících pacientů ve věku 12-17 let s poškozením zraku způsobeným CNV jsou uvedeny v bodě 5.1.
Způsob podání Předplněná injekční stříkačka na jedno použití, pouze k intravitreálnímu podání. Předplněná injekční
stříkačka obsahuje více ranibizumabu, než je doporučená dávka 0,5 mg. Odebratelný objem předplněné injekční stříkačky není určen k využití v celém rozsahu. Nadbytečný objem je nutno před podáním injekce vytlačit. Injekční podání celého objemu předplněné injekční stříkačky by mohlo vést k předávkování. K vytlačení vzduchové bubliny spolu s přebytečným léčivým přípravkem opatrně zatlačte na píst, dokud se horní okraj pod zaoblenou částí pryžové zátky nevyrovná s průsvitnou značkou dávky 0,05 ml.
Před aplikací je nutno přípravek Byooviz vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje cizí částice nebo není změněna jeho barva.
Byooviz musí být injikován za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu, sterilního spekula (nebo ekvivalentní náhrady) a dostupnost sterilní paracentézy (je-li potřeba). Před intravitreální aplikací injekce je nutný pečlivý odběr anamnézy z hlediska hypersenzitivních reakcí (viz bod 4.4). Před aplikací injekce musí být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky kolem očí, očního víčka a povrchu oka, v souladu s lokální praxí.
Pro informace o přípravě přípravku Byooviz viz bod 6.6. Injekční jehla se zasune 3,5-4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se aplikuje objem injekce 0,05 ml. Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry. Jedna předplněná injekční stříkačka má být použita k léčbě pouze jednoho oka.
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce po podání intravitreální injekce
Intravitreální podání, včetně těch s ranibizumabem, byla spojována s endoftalmitidou, intraokulárním zánětem, rhegmatogenním odchlípením sítnice, trhlinami sítnice a iatrogenní traumatickou kataraktou (viz bod 4.8). Při aplikaci ranibizumabu musí být vždy dodržena přísná pravidla asepse. V následujícím týdnu po aplikaci injekce musejí být pacienti sledováni z hlediska případného výskytu infekce, aby bylo možné zahájit včas adekvátní léčbu. Pacienty je nutno upozornit, že musejí ihned hlásit všechny příznaky možné endoftalmitidy nebo jiných výše popsaných komplikací.
Zvýšení nitroočního tlaku Během 60 minut po injekci ranibizumabu bylo pozorováno přechodné zvýšení nitroočního tlaku (IOP). Trvalá zvýšení IOP byla také zjištěna (viz bod 4.8). Je nutné monitorovat a náležitě ošetřit jak nitrooční tlak, tak i perfuzi papily očního nervu. Pacienti mají být informováni o symptomech těchto potenciálních nežádoucích účinků a poučeni, že mají informovat svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky, jako jsou bolest oka nebo zvýšený oční diskomfort, zhoršující se zarudnutí oka, rozmazané nebo snížené vidění, zvýšený počet malých částic v
zorném poli nebo zvýšená fotosenzitivita (viz bod 4.8). Bilaterální léčba Omezená data k bilaterální léčbě ranibizumabem současně (včetně podání ve stejný den) nenaznačují zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků v porovnání s léčbou jednoho oka. Imunogenita U ranibizumabu existuje možnost vzniku imunogenity. Protože existuje potenciál pro zvýšenou systémovou expozici u pacientů s DME, zvýšené riziko pro vznik hypersenzitivity u této pacientské populace nelze vyloučit. Pacienti mají být také poučeni, aby hlásili zhoršení nitroočního zánětu, protože se může jednat o klinický příznak charakteristický pro tvorbu nitroočních protilátek. Současné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor) Ranibizumab se nesmí podávat zároveň s jinými anti-VEGF léčivými přípravky (systémovými nebo očními). Vynechání dávky ranibizumabu Dávku je nutno vynechat a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánována další dávka v následujících případech:
28 dnů. Trhlina pigmentového epitelu sítnice Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby u vlhké formy AMD a potenciálně i dalších forem CNV zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení pigmentového epitelu sítnice. U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového epitelu sítnice je třeba dbát opatrnosti při zahajování léčby ranibizumabem. Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr stupně 3 nebo 4. Populace s omezenými daty Existují pouze omezené zkušenosti s léčbou u pacientů s DME způsobeným diabetem mellitem I. typu. Ranibizumab nebyl studován u pacientů, kterým byla dříve podána intravitreální injekce, u pacientů s aktivními systémovými infekcemi nebo u pacientů se současnými očními onemocněními jako například odchlípení sítnice nebo makulární díra. Omezené zkušenosti jsou s léčbou ranibizumabem u diabetických pacientů s HbA1c nad 108 mmol/mol (12 %) a nejsou zkušenosti u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí. Chybění těchto informací má být lékařem zváženo při léčbě takových pacientů. Nejsou k dispozici dostatečné údaje k posouzení účinnosti ranibizumabu u pacientů s RVO projevujícím se ireverzibilní ztrátou zraku v důsledku ischemie. U pacientů s PM, kteří v minulosti podstoupili neúspěšnou fotodynamickou léčbu verteporfinem (vPDT)
jsou k dispozici limitovaná data o účinku ranibizumabu. Rovněž zatímco byl pozorován odpovídající účinek u subjektů se subfoveálními a juxtafoveálními lézemi, jsou data k vyvození závěru o účinku ranibizumabu u subjektů s patologickou myopií s extrafoveálními lézemi nedostatečná.
Systémové účinky po intravitreálním podání Po injekční intravitreální aplikaci VEGF inhibitorů byly hlášeny systémové nežádoucí účinky včetně mimoočních krvácení a arteriálních tromboembolických příhod. Data o bezpečnosti při léčbě pacientů s DME, makulárním edémem způsobeným RVO a CNV sekundární k patologické myopii (PM) u pacientů s mrtvicí nebo přechodnými ischemickými příhodami v anamnéze jsou omezená. U těchto pacientů je třeba dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.8). Upozornění na pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje 0,0165 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné předplněné injekční stříkačce (0,165 ml), což odpovídá 0,005 mg/0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Informujte svého lékaře, pokud máte jakékoli alergie.
Současné použití ranibizumabu s fotodynamickou léčbou (PDT) verteporfinem u vlhké formy AMD a PM, viz bod 5.1.
Současné použití ranibizumabu s laserovou fotokoagulací u DME a BRVO, viz body 4.2 a 5.1.
V klinických studiích zaměřených na léčbu poškození zraku způsobeného DME nebyl výsledek s ohledem na zrakovou ostrost nebo tloušťku centrální části sítnice (CSFT) u pacientů léčených ranibizumabem ovlivněn současnou léčbou thiazolidindiony.
Ženy ve fertilním věku/antikoncepce u žen Ženy ve fertilním věku musí během léčby používat účinnou antikoncepci. Těhotenství Žádné údaje o podávání ranibizumabu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie u makaků rodu Cynomolgus nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na těhotenství nebo embryonální/fetální vývoj (viz bod 5.3). Po očním podání je nízká systémová expozice ranibizumabu, ale vzhledem k jeho mechanismu účinku je nutno ranibizumab považovat za potenciálně teratogenní a embryo-/fetotoxický. Z tohoto důvodu nesmí být ranibizumab používán během těhotenství, aniž by očekávaný přínos převážil možné riziko pro plod. Ženám, které chtějí otěhotnět a které byly léčeny ranibizumabem, je doporučeno vyčkat nejméně 3 měsíce po poslední dávce ranibizumabu před početím dítěte. Kojení Na základě velmi omezených údajů může být ranibizumab v malém množství vylučován do mateřského mléka. Účinek ranibizumabu na kojenceé dítě není znám. Z preventivních důvodů se během léčby ranibizumabem kojení nedoporučuje. Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje vztahující se k fertilitě.
Léčba může vyvolat dočasné zhoršení zraku, což může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.8). Pacienti, u kterých se tyto příznaky vyskytnou, nesmějí řídit nebo obsluhovat stroje, dokud tyto poruchy zraku neustoupí.
Většina nežádoucích účinků hlášených po podání ranibizumabu se týká postupu podání intravitreální injekce.
Nejčastěji hlášené oční nežádoucí účinky po podání injekce ranibizumabu jsou: bolest oka, oční hyperemie, zvýšený nitrooční tlak, vitritida, odloučení sklivce, retinální hemoragie, poruchy zraku, sklivcové vločky, konjunktivální hemoragie, podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené slzení, blefaritida, suchost oka a svědění oka.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky mimo oko jsou: bolest hlavy, nazofaryngitida a artralgie. Méně často hlášené, ale závažnější nežádoucí účinky zahrnují: endoftalmitidu, slepotu, odchlípení sítnice, trhlinu sítnice a iatrogenní traumatickou kataraktu (viz bod 4.4). Nežádoucí účinky, které se objevily po podání ranibizumabu v klinických studiích jsou uvedeny v tabulce
Tabulkový seznam nežádoucích účinků# Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a frekvence za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace Velmi časté Nazofaryngitida Časté Infekce močových cest* Poruchy krve a lymfatického systému Časté Anemie Poruchy imunitního systému Časté Hypersenzitivita Psychiatrické poruchy Časté Úzkost Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy Poruchy oka Velmi časté Vitritida, odchlípení sklivce, retinální hemoragie, poruchy
zraku, bolest oka, sklivcové vločky, konjunktivální hemoragie, podráždění oka, pocit cizího tělesa, zvýšené slzení, blefaritida, suchost oka, oční hyperemie, svědění
oka.
Časté Degenerace sítnice, poškození sítnice, odchlípení sítnice, trhlina sítnice, odchlípenípigmentového epitelu sítnice, trhlina v pigmentovém epitelu sítnice, snížení ostrosti zraku, krvácení do sklivce, poškození sklivce, uveitida, iriditida, iridocyklitida, katarakta, subkapsulární katarakta, opacifikace zadního pouzdra, keratitis punctata, abraze rohovky, zarudnutí v přední části komory, rozmazané vidění, hemoragie v místě injekce, oční hemoragie, konjunktivitida, alergický zánět spojivky, výtok z oka, fotopsie, fotofobie, oční diskomfort, otok víčka, bolestivost víčka, hyperemie spojivek.
Méně časté Slepota, endoftalmitida, hypopyon, krvácení do přední komory oka, keratopatie, adheze duhovky, korneální depozita, edém rohovky, strie rohovky, bolestivost v místě injekce, podráždění v místě injekce, abnormální pocit v oku, podráždění očního víčka.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté Kašel
Gastrointestinální poruchy Časté Nauzea
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Alergické reakce (vyrážka, kopřivka, pruritus, erytém)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Velmi časté Artralgie
Vyšetření Velmi časté Zvýšení nitroočního tlaku #Nežádoucí účinky byly definovány jako nežádoucí příhody (u nejméně 0,5 procentních bodů pacientů), které se objevily ve vyšší míře (alespoň 2 procentní body) u pacientů léčených ranibizumabem 0,5 mg než u těch, kteří byli léčeni v kontrolním rameni (simulovanou léčbou nebo fotodynamickou léčbou verteporfinem). * pozorované pouze u populace s DME
Nežádoucí účinky související s třídou přípravku Ve studiích fáze III s vlhkou formou AMD se mírně zvýšil celkový výskyt mimoočních krvácení u pacientů léčených ranibizumabem, což je nežádoucí účinek, který potenciálně souvisí se systémovou inhibicí VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor). Nicméně, jednotlivá krvácení neměla shodný charakter. Po intravitreálním podání VEGF inhibitorů existuje teoretické riziko arteriální tromboembolické příhody, včetně mrtvice a infarktu myokardu. V klinických studiích s ranibizumabem byla u pacientů s AMD, DME, PDR, RVO a CNV pozorována nízká incidence arteriálních tromboembolických příhod a mezi skupinami léčenými ranibizumabem nebyly ve srovnání s kontrolou významné rozdíly. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Případy předávkování byly hlášeny z klinických studií s vlhkou formou AMD a dle údajů po uvedení přípravku na trh. Nejčastěji hlášené případy nežádoucích účinků byly zvýšení nitroočního tlaku, přechodná slepota, snížená zraková ostrost, otok rohovky, bolest rohovky a bolest oka. Dojde-li k předávkování, je nutno monitorovat nitrooční tlak a v závislosti na rozhodnutí ošetřujícího lékaře případně nasadit odpovídající terapii k normalizaci nitroočního tlaku.
5 FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika, látky určené k léčbě neovaskularizace, ATC kód: S01LA04
Přípravek Byooviz je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem („biosimilar“). Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
Mechanismus účinku Ranibizumab je fragment humanizované monoklonální protilátky proti lidskému cévnímu endoteliálnímu růstovému faktoru A (VEGF-A). Váže se se silnou afinitou na VEGF-A isoformy (např. VEGF110, VEGF121 a VEGF165) a tím brání vazbě VEGF-A na receptory VEGFR-1 a VEGFR-2. Vazba VEGF-A na jeho receptory vede k proliferaci endoteliálních buněk a neovaskularizaci, jakož i k propustnosti cév. O všech těchto účincích se uvažuje jako o faktorech přispívajících k progresi neovaskulárních forem věkem podmíněné makulární degenerace, patologické myopie a CNV nebo k poškození zraku způsobeného buď diabetickým makulárním edémem, anebo makulárním edémem v důsledku RVO. Klinická účinnost a bezpečnost Léčba vlhké formy AMD Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu byly u vlhké formy AMD stanovena ve třech randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích po dobu 24 měsíců se simulovanou injekcí nebo aktivním komparátorem u pacientů s neovaskulární AMD. Do dvou studií bylo zařazeno celkem
Ve studii FVF2598g (MARINA) bylo 716 pacientů s minimálně klasickými nebo okultními lézemi randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali měsíčně injekce ranibizumabu
Ve studii FVF2587g (ANCHOR) bylo 423 pacientů s převážně klasickou CNV lézí randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg měsíčně, ranibizumab
| FVF2598g (MARINA) | FVF2598g (MARINA) | FVF2587g (ANCHOR) | FVF2587g (ANCHOR) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Měřený parametr | Měsíc | Simulovaná léčba (n = 238) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 240) | Verteporfin PDT (n = 143) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 140) |
| Ztráta <15 písmen ostrosti zraku (%)a (zachování zraku, primární cíl) | 12. měsíc 24. měsíc | 62 % 53 % | 95 % 90 % | 64 % 66 % | 96 % 90 % |
| Ztráta <15 písmen ostrosti zraku (%)a (zachování zraku, primární cíl) | |||||
| Nárůst ≥15 písmen ostrosti zraku (%)a | 12. měsíc 24. měsíc | 5 % 4 % | 34 % 33 % | 6 % 6 % | 40 %<br>41 %<br> |
| Nárůst ≥15 písmen ostrosti zraku (%)a | |||||
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti (písmena) (SD)a | 12. měsíc 24. měsíc | -10,5 (16,6)<br>-14,9 (18,7)<br> | + 7,2 (14,4) +6,6 (16,5) | -9,5 (16,4)<br>-9,8 (17,6)<br> | +11,3 (14,6) +10,7 (16,5) |
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti (písmena) (SD)a |
ap<0,01
Obrázek 1 Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti od výchozího stavu do 24. měsíce ve studii FVF2598g (MARINA) a ve studii FVF2587g (ANCHOR)
MARINA ANCHOR Ranibizumab 0,5 mg (n = 240) Ranibizumab 0,5 mg (n = 140) Simulace (n = 238) Verteporfin PDT (n = 143)
Výsledky obou studií naznačují, že kontinuální léčba ranibizumabem může být také přínosem u pacientů, kteří v prvním roce léčby ztratili ≥15 písmen z nejlépe korigované ostrosti zraku (BCVA).
Statisticky významná zlepšení zrakových funkcí, hlášená pacienty, byla pozorována v obou studiích MARINA i ANCHOR při léčbě ranibizumabem oproti kontrolní skupině měřeno pomocí NEI VFQ- 25.
Ve studii FVF192g (PIER) bylo 184 pacientů se všemi formami neovaskulární AMD randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupin, ve kterých pacienti dostávali ranibizumab 0,3 mg, ranibizumab 0,5 mg nebo simulovanou léčbu v injekci jednou měsíčně po první 3 měsíce a dále dávku podávanou každý 3. měsíc. Od 14. měsíce této studie bylo pacientům se simulovanou léčbou povoleno používat ranibizumab a od
Po počátečním nárůstu zrakové ostrosti (při dávkování jednou měsíčně) poklesla zraková ostrost u pacientů, kteří dostávali ranibizumab jednou za tři měsíce, a vracela se ve 12. měsíci v průměru K počátečnímu stavu; tento účinek byl udržován ve 24. měsíci u většiny pacientů léčených ranibizumabem (82 %). Omezené údaje od osob se simulovanou léčbou, které později dostávaly ranibizumab naznačují, že včasné zahájení léčby může být spojováno s lepším zachováním ostrosti zraku.
Data ze dvou studií (MONT BLANC, BPD952A2308 a DENALI, BPD952A2309) provedených po registraci ranibizumabu potvrdila jeho účinnost, ale neprokázala dodatečný účinek kombinovaného podávání verteporfinu (Visudyne PDT) a ranibizumabu v porovnání s monoterapií ranibizumabem.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV sekundární k PM Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným CNV u PM byla hodnocena na základě 12měsíčních dat z dvojitě maskované, kontrolované pivotní studie F2301 (RADIANCE). V této studii bylo 277 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do následujících ramen:
Skupina I (ranibizumab 0,5 mg, dávkovací schéma řízené kritérii „stability“, definovanými jako žádná změna BCVA v porovnání se dvěma předchozími měsíčními vyhodnoceními).
Skupina II (ranibizumab 0,5 mg, dávkovací schéma řízené kritérii „aktivity onemocnění“, definovanými jako poškození zraku způsobené intra- nebo subretinální tekutinou nebo aktivním prosakováním v důsledku CNV léze, jak bylo zjištěno při vyšetření optickou koherentní tomografií a/nebo fluorescenční angiografií).
Skupina III (vPDT – pacientům bylo povoleno používat léčbu ranibizumabem od 3. měsíce studie). Ve skupině II, což je doporučené dávkovací schéma (viz bod 4.2), vyžadovalo 50,9 % pacientů 1 nebo
2 injekce; 34,5 % pacientů 3 až 5 injekcí a 14,7 % vyžadovalo 6 až 12 injekcí po dobu 12 měsíců trvání studie. 62,9 % pacientů ze skupiny II nevyžadovalo injekce ve druhé polovině trvání studie.
Důležité výstupy ze studie RADIANCE jsou uvedeny v tabulce 2 a na obrázku 2.
Tabulka 2 Výsledky ve 3. a 12. měsíci studie (RADIANCE)
Skupina I Ranibizumab 0,5 mg „stabilizace vidění“ (n = 105)
Skupina II Ranibizumab 0,5 mg „aktivita onemocnění“ (n = 116)
Skupina III vPDT b
(n = 55)
+10,5 +10,6 +2,2
Podíl pacientů, kteří dosáhli: ≥15 písmen, nebo dosáhli ≥84 písmen BCVA 38,1 % 43,1 % 14,5 %
měsíc Počet injekcí až do
měsíce: Průměrná hodnota 4,6 3,5 N/A Medián Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. do 12. měsíce
4,0 +12,8
2,5 +12,5
N/A N/A
Podíl pacientů, kteří dosáhli: ≥15 písmen, nebo dosáhli ≥ 84 písmen BCVA 53,3 % 51,7 % N/A a p <0,00001 porovnání s kontrolní skupinou vPDT bSrovnávací kontrola až do 3. měsíce studie. Pacientům randomizovaným do skupiny s vPDT bylo povoleno dostávat léčbu ranibizumabem od 3. měsíce studie (ve skupině III dostávalo ranibizumab 38 pacientů od 3. měsíce studie)
Zlepšení zraku bylo doprovázeno redukcí tloušťky centrální části sítnice. Prospěch hlášený pacientem byl pozorován v léčebných ramenech s ranibizumabem oproti vPDT (hodnota p <0,05) na základě zlepšení kombinovaného skóre a několika subškál (všeobecné vidění, vidění na blízko, duševní zdraví a závislost) v NEI VFQ-25. Léčba poškození zraku způsobeného CNV (jiné než sekundární k PM a vlhké AMD) Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným CNV byla hodnocena na základě 12měsíčních dat z dvojitě zaslepené, pivotní studie se simulovanou kontrolou G2301 (MINERVA). V této studii bylo 178 pacientů randomizováno v poměru 2:1 k podání:
Důležité výstupy ze studie MINERVA jsou uvedeny v tabulce 3 a na obrázku 3. Zlepšení zraku v průběhu 12 měsíců bylo spojeno s redukcí tloušťky centrální části sítnice.
Průměrný počet injekcí podaných během 12 měsíců byl 5,8 ve skupině s ranibizumabem oproti 5,4 ve skupině pacientů se simulovanou léčbou, kteří mohli dostávat ranibizumab od 2. měsíce dále. Během 12 měsíců trvání studie neobdrželo žádnou léčbu ranibizumabem do sledovaného oka 7 pacientů z 59
pacientů ve skupině se simulovanou léčbou.
| Ranibizumab 0,5 mg (n=119) | Simulovaná léčba (n=59) | |
|---|---|---|
| Průměrná hodnota změny BCVA od zahájení léčby do<br><br>2. měsíce a | 9,5 písmen | -0,4 písmen |
| Pacienti, kteří dosáhli zisku ≥15 písmen od zahájení léčby, nebo dosáhli 84 písmen ve 2. měsíci | 31,4 % | 12,3 % |
| Pacienti, kteří neztratili >15 písmen od zahájení léčby do 2. měsíce | 99,2 % | 94,7 % |
| Redukce CSFT b od zahájení léčby do 2. měsíce a | 77 µm | -9,8 µm |
ajednostranné p<0,001 srovnání s kontrolní simulovanou léčbou b CSFT – tloušťka centrální části sítnice
Při srovnání ranibizumabu se simulovanou léčbou ve 2. měsíci byl pozorován konzistentní účinek léčby jak celkem, tak napříč skupinami podle základní etiologie:
| Celkem a podle základní etiologie | Účinnost léčby oproti simulované injekci [písmena] | Počet pacientů [n] (léčba + simulace) |
|---|---|---|
| Celkem | 9,9 | 178 |
| Angioidní pruhy | 14,6 | 27 |
| Pozánětlivá retinochoroidopatie | 6,5 | 28 |
| Centrální serózní chorioretinopatie | 5,0 | 23 |
| Idiopatická chorioretinopatie | 11,4 | 63 |
| Onemocnění různé etiologie a | 10,6 | 37 |
a zahrnuje různé etiologie nízkého výskytu neobsažené v dalších skupinách
V pivotní studii G2301 (MINERVA) dostalo při zahájení léčby pět dospívajících pacientů ve věku 1217 let s poškozením zraku sekundárně k CNV otevřenou léčbu ranibizumabem 0,5 mg následovanou individualizovaným dávkovacím schématem jako pro dospělé pacienty. Od počátku léčby do 12. měsíce došlo u všech pěti pacientů k zlepšení BCVA v rozmezí 5-38 písmen (průměr 16,6 písmen). Zlepšení zraku v průběhu 12 měsíců bylo spojeno se stabilizací nebo redukcí tloušťky centrální části sítnice. Průměrný počet injekcí podaných během 12 měsíců byl 3 (rozmezí od 2 do 5). Celkově byla léčba ranibizumabem dobře tolerována.
Léčba poškození zraku způsobeného DME Bezpečnost a účinnost ranibizumabu byly hodnoceny ve třech randomizovaných kontrolovaných studiích po dobu alespoň 12 měsíců. Celkem 868 pacientů (708 aktivních a 160 kontrol) bylo zařazeno v těchto studiích.
Ve studii 2. fáze D2201 (RESOLVE) bylo léčeno 151 pacientů ranibizumabem (6 mg/ml, n = 51,
Ve fázi III studie D2301 (RESTORE) bylo 345 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 do skupiny
Nejdůležitější výsledky měření jsou uvedeny v tabulce 5 (RESTORE a extenze studie) a na obrázku 4 (RESTORE).
Obrázek 4 Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti v době od zahájení léčby ve studii D2301 (RESTORE)
BL=základní stav; SE=směrodatná chyba průměru
Účinek po 12 měsících byl konzistentní ve většině podskupin. Avšak u subjektů s hodnotou BCVA >73 písmen na počátku léčby a makulárním edémem s centrální retinální tloušťkou < 300 µm na počátku léčby se nezdálo, že by profitovaly z léčby ranibizumabem v porovnání s laserovou fotokoagulací.
Tabulka 5 Výsledky ve 12. měsíci ve studii D2301 (RESTORE) a ve 36. měsíci ve studii D2301- E1 (extenze studie RESTORE)
| Výsledky měření ve 12. měsíci v porovnání se stavem na počátku léčby ve studii D2301 (RESTORE) | Ranibizumab 0,5 mg n = 115 | Ranibizumab 0,5 mg + laser n = 118 | laser n = 110 |
|---|---|---|---|
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. měsíce do 12. měsícea (±SD) | 6,1 (6,4)a | 5,9 (7,9)a | 0,8 (8,6) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 12. měsíci (±SD) | 6,8 (8,3)a | 6,4 (11,8)a | 0,9 (11,4) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 12. měsíci (%) | 22,6 | 22,9 | 8,2 |
| Průměrný počet injekcí (0.-11. měsíc) | 7,0 | 6,8 | 7,3 (simulovaný) |
| Výsledky měření ve 36. měsíci ve studii D2301-E1 (extenze studie RESTORE) v porovnání se stavem na počátku léčby ve studii D2301 (RESTORE) | Před ranibizumabem 0,5 mg n = 83 | Před ranibizumabem 0,5 mg + laser n = 83 | Před laserem n = 74* |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci (SD) | 7,9 (9,0) | 6,7 (7,9) | 5,4 (9,0) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 36. měsíci (SD) | 8,0 (10,1) | 6,7 (9,6) | 6,0 (9,4) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 36. měsíci (%) | 27,7 | 30,1 | 21,6 |
| Průměrný počet injekcí (12.-35. měsíc)* | 6,8 | 6,0 | 6,5 |
ap<0,0001 pro porovnání ramen s ranibizumabem vs. rameno s laserem.
Statisticky signifikantní přínosy pro většinu funkcí spojených se zrakem, hlášené pacienty, byly pozorovány u léčby ranibizumabem (s nebo bez laseru) oproti kontrolní skupině, měřeno pomocí NEI VFQ-25. Pro ostatní podškály tohoto dotazníku nemohly být stanoveny žádné léčebné rozdíly.
Dlouhodobý bezpečnostní profil ranibizumabu pozorovaný ve 24měsíční extenzi studie je konzistentní se známým bezpečnostním profilem ranibizumabu.
Ve fázi IIIb studie D2304 (RETAIN) bylo 372 pacientů randomizováno v poměru 0.0.0.0::1 k podávání:
Ve všech skupinách byl ranibizumab podáván jednou měsíčně, dokud BCVA nebyla stabilní po alespoň tři po sobě jdoucí měsíční vyšetření. V režimu TE byl podán ranibizumab v léčebných intervalech 2-3 měsíce.
Ve všech skupinách byla měsíční léčba znovu zahájena na základě snížení BCVA způsobeném progresí DME a pokračovala, dokud nebylo opět dosaženo stabilní BCVA.
Počet plánovaných léčebných návštěv po 3 počátečních injekcích byl 13 v režimu TE a 20 v režimu PRN. V obou TE režimech bylo více než 70 % pacientů schopných zachovat svou BCVA při průměrné četnosti návštěv ≥2 měsíce.
Nejdůležitější výsledky měření jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6 Výsledky ve studii D2304 (RETAIN)
| Výsledek měření porovnaný s výchozím stavem | ranibizumab 0,5 mg + laser v režimu TE | ranibizumab 0,5 mg samotný v režimu TE | ranibizumab 0,5 mg v režimu PRN |
|---|---|---|---|
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od 1. měsíce do<br><br>12. měsíce (SD) | 117<br><br>5,9 (5,5) a | 12<br><br>6,1 (5,7)<br><br>a | 117<br><br>6,2 (6,0) |
| Průměr určený z průměrných hodnot změn BCVA od<br><br>1. měsíce do<br><br>24. měsíce (SD) | 6,8 (6,0) | 6,6 (7,1) | 7,0 (6,4) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci (SD) | 8,3 (8,1) | 6,5 (10,9) | 8,1 (8,5) |
| Nárůst o ≥15 písmen nebo BCVA ≥84 písmen ve 24. měsíci (%) | 25,6 | 28,0 | 30,8 |
| Průměrný počet injekcí (0.-23. měsíc) | 12,4 | 12,8 | 10,7 |
ap<0,0001 pro hodnocení non-inferiority k PRN
Ve studiích zaměřených na DME bylo zlepšení BCVA doprovázeno redukcí střední CSFT v průběhu času ve všech léčebných skupinách.
Léčba PDR Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s PDR byly hodnoceny ve studii Protocol S, která srovnávala intravitreální injekce ranibizumabu v dávce 0,5 mg s panretinální fotokoagulací (PRP). Primárním parametrem účinnosti byla průměrná hodnota změny zrakové ostrosti po dvou letech. Navíc byla na základě fotografií očního pozadí hodnocena změna v pokročilosti diabetické retinopatie (DR) pomocí skóre pokročilosti DR (DRSS).
Protocol S byla multicentrická, randomizovaná, aktivně kontrolovaná, paralelní, non-inferiorní studie fáze III, do které bylo zařazeno 305 pacientů (394 studovaných očí) s PDR s nebo bez DME při zahájení léčby. Studie srovnávala intravitreální injekce ranibizumabu v dávce 0,5 mg se standardní léčbou PRP. Celkem 191 očí (48,5 %) bylo randomizováno do skupiny léčené ranibizumabem v dávce 0,5 mg a 203 očí (51,5 %) bylo randomizováno do skupiny léčené PRP. DME byl při zahájení léčby přítomen u celkem 88 očí (22,3 %): 42 (22,0 %) ve skupině léčené ranibizumabem a 46 (22,7 %) ve skupině léčené PRP.
Po jednom roce vykazovalo 41,8 % očí léčených ranibizumabem (n=189) ≥2stupňové zlepšení DRSS ve srovnání se 14,6 % očí léčených PRP (n=199). Odhadovaný rozdíl mezi ranibizumabem a laserem byl 27,4 % (95% CI: [18,9; 35,9]).
Tabulka 7 Zlepšení nebo zhoršení DRSS o ≥2 nebo ≥3 stupně po jednom roce ve studii Protocol S (LOCF metoda)
| Kategorizovaná změna od zahájení léčby<br><br> | Protocol S | Protocol S | Protocol S |
|---|---|---|---|
| Kategorizovaná změna od zahájení léčby<br><br> | Ranibizumab 0,5 mg (N = 189) | PRP (N = 199) | Rozdíl v procentech (%), CI |
| ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení | ≥2stupňové zlepšení |
| n (%) | 79 (41,8 %) | 29 (14,6 %) | 27,4 (18,9; 35,9) |
| ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení | ≥3stupňové zlepšení |
| n (%) | 54 (28,6 %) | 6 (3,0 %) | 25,7 (18,9; 32,6) |
| ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení | ≥2stupňové zhoršení |
| n (%) | 3 (1,6 %) | 23 (11,6 %) | -9,9 (-14,7; -5,2) |
| ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení | ≥3stupňové zhoršení |
| n (%) | 1 (0,5 %) | 8 (4,0 %) | -3,4 (-6,3; -0,5) |
| DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí | DRSS = skóre pokročilosti diabetické retinopatie, n = počet pacientů, kteří při kontrole splnili podmínku, N = celkový počet studovaných očí |
Zlepšení DRSS o ≥2 stupně po jednom roce ve skupině léčené ranibizumabem ve studii Protocol S bylo konzistentní u očí bez DME (39,9 %) i u očí s DME při zahájení léčby (48,8 %).
Analýza dat po dvou letech ze studie Protocol S prokázala, že 42,3 % (n=80) očí ve skupině léčené ranibizumabem dosáhlo ≥2stupňového zlepšení DRSS od zahájení léčby ve srovnání s 23,1 % (n=46) očí ve skupině léčené PRP. Ve skupině léčené ranibizumabem bylo ≥2stupňové zlepšení DRSS od zahájení léčby pozorováno u 58,5 % (n=24) očí s DME a 37,8 % (n=56) očí bez DME při zahájení léčby.
Skóre pokročilosti diabetické retinopatie (DRSS) bylo také hodnoceno ve třech samostatných aktivně kontrolovaných studiích fáze III zaměřených na DME (ranibizumab 0,5 mg v režimu PRN vs laser) u celkem 875 pacientů, ze kterých přibližně 75 % bylo asijského původu. V metaanalýze těchto studií vykazovalo 48,4 % z 315 pacientů se skóre hodnoceným na začátku léčby jako středně pokročilá nebo horší neproliferativní diabetická retinopatie (NPDR) ve 12. měsíci ≥2stupňové zlepšení DRSS při léčbě ranibizumabem (n = 192) oproti 14,6 % pacientů léčených laserem (n = 123). Odhadovaný rozdíl mezi ranibizumabem a laserem byl 29,9 % (95% CI: [20,0; 39,7]). Ve skupině 405 pacientů se skóre hodnoceným jako středně pokročilá nebo lepší NPDR bylo ≥2stupňové zlepšení DRSS pozorováno u 1,4 % pacientů ve skupině s ranibizumabem a u 0,9 % pacientů ve skupině s laserem.
Léčba poškození zraku způsobeného makulárním edémem v důsledku RVO Klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeným makulárním edémem v důsledku RVO byly hodnoceny v randomizovaných dvojitě zaslepených kontrolovaných studiích BRAVO a CRUISE, ve kterých byly zařazeny subjekty s BRVO (n = 397) a CRVO (n = 392). V obou studiích dostávaly subjekty buď 0,3 mg nebo 0,5 mg ranibizumabu nebo injekce simulované léčby. Pacienti v kontrolním rameni se simulovanou léčbou byli po 6 měsících přeřazeni do ramene s ranibizumabem 0,5 mg.
Nejdůležitější výsledky měření ze studií BRAVO a CRUISE jsou shrnuty v tabulce 8 a na obrázcích 5 a 6.
| BRAVO | BRAVO | CRUISE | CRUISE | |
|---|---|---|---|---|
| Simulovaná léčba/ ranibizumab 0,5 mg (n = 132) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 131) | Simulovaná léčba / ranibizumab 0,5 mg (n = 130) | Ranibizumab 0,5 mg (n = 130) | |
| Průměrná hodnota změny zrakové ostrosti v 6. měsícía(písmena) (SD) (primární cíl) | 7,3 (13,0) | 18,3 (13,2) | 0,8 (16,2) | 14,9 (13,2) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve<br><br>12. měsíci (písmena) | 12,1 (14,4) | 18,3 (14,6) | 7,3 (15,9) | 13,9 (14,2) |
| Nárůst o ≥ 15 písmen u zrakové ostrosti | 28,8 | 61,1 | 16,9 | 47,7 |
| Nárůst o ≥ 15 písmen u zrakové ostrosti | 43,9 | 60,3 | 33,1 | 50,8 |
| Podíl (%) pacientů léčených laserovou záchrannou terapií po 12 měsíců | 61,4 | 34,4 | NA | NA |
Ap <0,0001 v obou studiích
BL=základní stav; SE=směrodatná chyba průměru
U pacientů s CRVO (CRUISE a extenze studie HORIZON): Subjekty léčené simulovanou léčbou v prvních 6 měsících, které následně dostávaly ranibizumab, nedosáhly srovnatelných nárůstů zrakové ostrosti (VA) do 24. měsíce (~6 písmen) v porovnání se subjekty léčenými ranibizumabem od začátku studie (~12 písmen).
Statisticky významná zlepšení v subškálách spojená s viděním na blízko a na dálku, hlášená pacienty, byla pozorována při léčbě ranibizumabem oproti kontrolní skupině, měřeno pomocí NEI VFQ-25.
Dlouhodobá (24měsíční) klinická bezpečnost a účinnost ranibizumabu u pacientů s poškozením zraku způsobeného sekundárně makulárním edémem v důsledku RVO byly hodnoceny ve studiích BRIGHTER (BRVO) a CRYSTAL (CRVO). V obou studiích bylo subjektům podáváno 0,5 mg ranibizumabu v režimu PRN řízeného individualizovanými kritérii stabilizace zrakové ostrosti. BRIGHTER byla 3ramenná randomizovaná aktivně kontrolovaná studie, která porovnávala 0,5 mg ranibizumabu podávaného v monoterapii nebo v kombinaci s adjuvantní laserovou fotokoagulací oproti samotné laserové fotokoagulaci. Subjektům v laserovém rameni mohl být po 6 měsících podán ranibizumab v dávce 0,5 mg. CRYSTAL byla jednoramenná studie s 0,5 mg ranibizumabu v monoterapii.
Důležité výstupy ze studií BRIGHTER a CRYSTAL jsou uvedeny v tabulce 9. Tabulka 9 Výsledky v 6. a 24 měsíci studie (BRIGHTER a CRYSTAL)
| BRIGHTER | BRIGHTER | BRIGHTER | CRYSTAL | |
|---|---|---|---|---|
| Ranibizumab 0,5 mg n = 180 | Ranibizumab 0,5 mg + laser n = 178 | Laser* n = 90 | Ranibizumab 0,5 mg n = 356 | |
| Průměrná hodnota změny BCVA v 6. měsícia (písmena) (SD) | +14,8 (10,7) | +14,8 (11,13) | +6,0 (14,27) | +12,0 (13,95) |
| Průměrná hodnota změny BCVA ve<br><br>24. měsícib (písmena) (SD) | +15,5 (13,91) | +17,3 (12,61) | +11,6 (16,09) | +12,1 (18,60) |
| Zisk ≥15 písmen BCVA ve<br><br>24. měsíci (%) | 52,8 | 59,6 | 43,3 | 49,2 |
| Průměrný počet injekcí (SD) (měsíc 0-23) | 11,4 (5,81) | 11,3 (6,02) | NA | 13,1 (6,39) |
| a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). | a p<0,0001 pro obě porovnání ve studii BRIGHTER v 6. měsíci: ranibizumab 0,5 mg vs laser a ranibizumab 0,5 mg + laser vs laser.<br>b p<0,0001 pro nulovou hypotézu ve studii CRYSTAL, že průměrná hodnota změny ve<br><br><br>24. měsíci od výchozího stavu je nula.<br><br>* Od 6. měsíce byla umožněna léčba 0,5 mg ranibizumabu (24 pacientů bylo léčeno pouze laserem). |
Ve studii BRIGHTER byla prokázána non-inferiorita 0,5 mg ranibizumabu s podpůrnou laserovou terapií ve srovnání s ranibizumabem v monoterapii od výchozího stavu do 24. měsíce (95% CI -2,8;
V obou studiích byla v 1. měsíci pozorována rychlá a statisticky významná redukce tloušťky centrální části sítnice od výchozího stavu. Tento účinek přetrval až do 24. měsíce.
Účinek léčby ranibizumabem byl podobný bez ohledu na přítomnost retinální ischemie. Ve studii BRIGHTER u pacientů s ischemií (n=46) nebo bez ischemie (n=133) léčených ranibizumabem v monoterapii byla průměrná hodnota změny BCVA ve 24. měsíci od výchozího stavu +15,3; resp. +15,6 písmen. Ve studii CRYSTAL u pacientů s ischemií (n=53) nebo bez ischemie (n=300) léčených ranibizumabem v monoterapii byla průměrná hodnota změny BCVA od výchozího stavu
+15,0; resp. +11,5 písmen.
Dlouhodobý bezpečnostní profil ranibizumabu pozorovaný ve 24měsíčních studiích je konzistentní se známým bezpečnostním profilem přípravku ranibizumab.
Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s ranibizumabem u všech podskupin pediatrické populace u neovaskulární formy AMD, u poškození zraku kvůli DME, u poškození zraku kvůli makulárnímu edému v důsledku RVO a u poškození zraku v důsledku CNV a diabetické retinopatie (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2).
Po měsíčních intravitreálních aplikacích ranibizumabu jedincům s neovaskulární AMD byly koncentrace ranibizumabu v séru obvykle nízké. Maximální koncentrace (Cmax) ranibizumabu byly obecně nižší než koncentrace ranibizumabu nutné k inhibici biologické aktivity VEGF o 50 % (11 - 27 ng/ml, stanoveno in
vitro titrací buněčné proliferace). Cmaxbyla závislá na dávce v dávkovém rozmezí 0,05 až 1,0 mg/oko. Sérové koncentrace u limitovaného počtu pacientů s DME ukazují, že lehce vyšší systémová expozice nemůže být vyloučena ve srovnání se sérovými koncentracemi zjištěnými u pacientů s neovaskulární AMD. Sérové koncentrace ranibizumabu u pacientů s RVO byly podobné nebo lehce vyšší v porovnání s koncentracemi pozorovanými u pacientů s neovaskulární AMD.
Na základě analýz populační farmakokinetiky a vymizení ranibizumabu ze séra pacientů s neovaskulární AMD léčených dávkou 0,5 mg byl průměrný poločas eliminace ranibizumabu ze sklivce stanoven na přibližně 9 dnů. Při aplikaci ranibizumabu v dávce 0,5 mg/oko jednou měsíčně je dosaženo sérové Cmax ranibizumabu, jejíž předpokládané rozmezí je mezi 0,79 a 2,90 ng/ml přibližně za 1 den po aplikaci. Cminse předpokládá v rozmezí mezi 0,07 a 0,49 ng/l. Sérové koncentrace ranibizumabu se předpokládají přibližně 90 000násobně nižší než koncentrace ranibizumabu ve sklivci.
Pacienti s poruchou funkce ledvin: Žádné cílené studie, které by hodnotily farmakokinetiku ranibizumabu
Porucha funkce jater: Žádné cílené studie, které by hodnotily farmakokinetiku u pacientů s poruchou funkce jater léčených ranibizumabem, nebyly provedeny.
Oboustranná intravitreální aplikace ranibizumabu opicím cynomolgus v dávkách 0,25 mg/oko a 2,0 mg/oko jednou za dva týdny po dobu 26 týdnů vyvolala účinky na očích závislé na dávce.
Nitrooční aplikace vyvolala na dávce závislé zvýšené zarudnutí přední komory a zvýšení počtu buněk, největší za 2 dny po injekci. Závažnost zánětlivé odpovědi se obvykle zmenšila po následujících injekcích nebo během zotavení. V zadním segmentu byla pozorována infiltrace sklivce buňkami a sklivcovými vločkami, u které byla také tendence k závislosti na dávce a obvykle přetrvávala až do konce léčby. Ve 26týdenní studii se intenzita zánětu sklivce zvyšovala s počtem injekcí. Průkaz reverzibility byl však pozorován po zotavení. Povaha a načasování zánětu zadního segmentu naznačují, že se jedná o imunologicky zprostředkovanou protilátkovou odpověď, která by mohla být klinicky irelevantní. U některých zvířat byla po relativně dlouhém období intenzivního zánětu pozorována tvorba katarakty naznačující, že změny čočky byly sekundární, vyvolané silným zánětem. Bylo pozorováno přechodné zvýšení nitroočního tlaku po intravitreálním podání bez ohledu na dávku.
Mikroskopické změny pozorované v oční tkáni souvisely se zánětem a nenasvědčovaly degenerativním procesům. U některých očí byly pozorovány granulomatózní zánětlivé změny na očním disku. Tyto změny zadního segmentu slábly, a v některých případech kompletně vymizely, během období zotavení.
Po intravitreálním podání nebyly zjištěny žádné známky systémové toxicity. U některých zvířat byly nalezeny protilátky proti ranibizumabu v séru i sklivci.
Nejsou dostupné žádné údaje o karcinogenitě nebo mutagenitě. U březích opic nevyvolala léčba ranibizumabem aplikovaná intravitreálně, mající za následek maximální systémové expozice 0,9-7krát nejhorší případ klinické expozice, vývojovou toxicitu ani teratogenitu, a neměla žádný vliv na hmotnost nebo strukturu placenty, i když na základě svého farmakologického účinku by měl být ranibizumab považován za potenciálně teratogenní a embryo/fetotoxický. Chybění účinků zprostředkovaných ranibizumabem na embryo-fetální vývoj se pravděpodobně týká hlavně neschopnosti Fab-fragmentu procházet placentou. Přesto byl popsán případ s vysokými mateřskými sérovými hladinami ranibizumabu a přítomností ranibizumabu ve fetálním séru, nasvědčující tomu, že protilátky proti ranibizumabu působily jako nosičský protein (obsahující Fc část) pro ranibizumab, a tím snižovaly jeho mateřskou sérovou clearance a umožňovaly prostup placentou. Protože embryo-fetální vývojová vyšetření byla prováděna u zdravých březích zvířat a onemocnění (jako například diabetes) mohou modifikovat prostupnost placenty pro Fab-fragment, měla by být studie interpretována s opatrností.
Dihydrát trehalosy Monohydrát histidin-hydrochloridu Histidin Polysorbát 20 (E 432) Voda pro injekci
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Před použitím může být neotevřená zatavená vložka uchovávána při teplotě do 30 °C po dobu 1 týdne.
Předplněná injekční stříkačka se sterilním roztokem o objemu 0,165 ml s pryžovou zátkou pístu, vyraženou průsvitnou značkou dávky 0,05 ml a šroubovacím uzávěrem injekční stříkačky s rigidním těsněním s pryžovým krytem špičky garantujícím neporušenost obalu a zahrnující koncovku Luer Lock. Předplněná injekční stříkačka neobsahuje silikonový olej, má píst a opěrka pro prsty a je zabalena v zatavené vložce.
Balení obsahuje jednu předplněnou injekční stříkačku.
Předplněná injekční stříkačka je sterilní a určena pouze k jednorázovému použití. Nepoužívejte přípravek, pokud je obal poškozený nebo s ním bylo manipulováno.
Při přípravě přípravku Byooviz k intravitreálnímu podání dodržujte prosím pokyny k použití. Před použitím předplněné injekční stříkačky si pečlivě přečtěte všechny pokyny.
Otevření zatavené vložky a všechny následující kroky mají probíhat za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu a sterilního očního spekula (nebo ekvivalentní náhrady) a dostupnost sterilní paracentézy (je-li to nutné).
Pro intravitreální injekci má být použita sterilní injekční jehla o velikosti 30G × ½" (není součástí balení). Poznámka: Sterilní injekční jehla o velikosti 30G × ½ "není součástí balení. Poznámka: Dávka musí být nastavena na 0,05 ml.
Předplněná injekční stříkačka obsahuje více ranibizumabu než je doporučená dávka 0,5 mg. Nadbytečný objem je nutno před podáním injekce vytlačit.
| Krok 1: Příprava | • Ujistěte se, že balení přípravku obsahuje sterilní předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce.<br>• Uchovávejte injekční stříkačku ve sterilní vložce, dokud není použita.<br>• Sloupnutím odstraňte víčko vložky a za použití aseptické techniky vyjměte injekční stříkačku.<br> |
|---|---|
| Krok 2: Kontrola injekční stříkačky | • Přípravek Byooviz má být bezbarvý až světle žlutý.<br>• Nepoužívejte předplněnou injekční stříkačku pokud:<br><br><br>- jsou viditelné částice, zakalení nebo zabarvení.<br>- je injekční stříkačka poškozená.<br>- uzávěr injekční stříkačky není zcela uzavřen.<br>- je při držení injekční stříkačky ve svislé poloze v úrovni očí v průhledné části uzávěru injekční stříkačky vidět šedá guma; znamená to, že s injekční stříkačkou bylo manipulováno. Poznámka: Píst je zcela nebo částečně připevněn k pryžové zátce. Nepokoušejte se připevnit píst k pryžové zátce.<br> |
| Krok 3: Odstranění krytu injekční stříkačky | • Odšroubujete (netahejte nebo neodlamujte) kryt injekční stříkačky tak, že injekční stříkačku držíte v jedné ruce a uzávěr injekční stříkačky palcem a ukazováčkem druhé ruky. |
|---|---|
| Krok 4: Nasazení jehly | • Nasaďte 30G × ½ " sterilní injekční jehlu na injekční stříkačku pevným našroubováním pomocí koncovky Luer Lock.<br>• Když jste připraven(a) podat přípravek Byooviz, opatrně sejměte kryt injekční jehly tak, že jej rovně vytáhnete. Poznámka: Jehlu nikdy neotírejte.<br> |
| Krok 5: Odstranění vzduchových bublin | • Držte injekční stříkačku ve svislé poloze s injekční jehlou směřující nahoru.<br>• Pokud se v injekční stříkačce nacházejí vzduchové bubliny, jemně na ni poklepejte prstem, dokud bubliny nevystoupí nahoru. Poznámka: Nikdy netahejte za píst, aby nedošlo k narušení sterility přípravku.<br> |
| Krok 6: Vytlačení vzduchu a úprava dávky léčiva | • Držte injekční stříkačku v úrovni očí.<br>• Pohledem zblízka najděte průsvitnou značku dávky.<br>• Opatrně zatlačte na píst, dokud horní okraj pod zaoblenou částí pryžové zátky nebude zarovnán s průsvitnou značkou dávky 0,05 ml.<br>• Můžete pocítit odpor, když pryžová zátka dosáhne značky dávky. Tento odpor signalizuje, že bylo dosaženo správného dávkování přípravku Byooviz.<br> |
| Krok 7: Injekční podání | • Injekční podání má probíhat za aspetických podmínek.<br>• Zaveďte jehlu do místa vpichu.<br>• Pomalu podejte injekci, dokud pryžová zátka nedosáhne dna injekční stříkačky, aby bylo podáno množství 0,05 ml.<br>• Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry<br> |
| Krok 8: Likvidace | Poznámka: Po podání injekce nenasazujte zpět kryt jehly ani jehlu neoddělujte od injekční stříkačky. To by mohlo vést k poranění injekční jehlou.<br><br>• Předplněná injekční stříkačka je pouze na jedno použití. Odebírání více dávek z předplněné injekční stříkačky může zvýšit riziko kontaminace a následné infekce.<br>• Zlikvidujte nepoužitý léčivý přípravek nebo použitou injekční stříkačku společně s jehlou v souladu s místními požadavky nebo vyhozením do nádoby na ostré předměty.<br> |
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
EU/1/21/1572/003
PŘÍLOHA II
A. VÝROBCE/VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY / BIOLOGICKÝCH LÉČIVÝCH LÁTEK A VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE/VÝROBCI BIOLOGICKÉ LÉČIVÉ LÁTKY / BIOLOGICKÝCH LÉČIVÝCH LÁTEK A VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
Název a adresa výrobce/výrobců biologické léčivé látky / biologických léčivých látek Wacker Biotech GmbH Hans-Knöll-Straße 3 07745 Jena Německo Název a adresa výrobců odpovědných / výrobců odpovědných za propouštění šarží Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o přípravku, bod 4.2).
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR)
Požadavky pro předkládání pravidelně PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky.
• Plán řízení rizik (RMP)
Držitel rozhodnutí o registraci (MAH) uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2. registrace a ve veškerých schválených následných aktualizacích RMP.
Aktualizovaný RMP je třeba předložit:
Držitel rozhodnutí o registraci (MAH) je povinen odsouhlasit obsah a formu edukačního materiálu s národní kompetentní autoritou před uvedením přípravku Byooviz na trh v každém členském státě.
Edukační materiál je zaměřen na poskytnutí adekvátní edukace pacientů o klíčových známkách a příznacích potenciálních nežádoucích účinků a o tom, kdy je třeba vyhledat neodkladnou pomoc lékaře, za účelem rychlé identifikace a léčby těchto příhod.
MAH má zajistit v každém členském státě, kde je přípravek Byooviz na trhu, aby byl všem oftalmologickým klinikám, kde se předpokládá použití přípravku Byooviz, poskytnut aktualizovaný soubor informací pro pacienta.
Soubor informací pro pacienta má být zajištěn v obou formách, jako informační brožury pro pacienta a jako audio složku, a obsahuje následující nejdůležitější složky:
| ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA INJEKČNÍ LAHVIČKA + JEHLA S FILTREM+ INJEKČNÍ JEHLA<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU |
|---|
Byooviz 10 mg/ml injekční roztok ranibizumab
| 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK |
|---|
Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu. Jedna injekční lahvička obsahuje 2,3 mg ranibizumabu v 0,23 ml roztoku.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
Dále obsahuje: dihydrát trehalosy, monohydrát histidin-hydrochloridu, histidin, polysorbát 20 (E 432), vodu pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Injekční roztok 1× injekční lahvička 0,23 ml (2,3 mg),
1 jehla s filtrem,
1 injekční jehla. Jednorázová dávka pro dospělé: 0,5 mg/0,05 ml. Nadbytečný objem je nutno vytlačit.
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Intravitreální podání. Injekční lahvička pouze pro jednorázové použití. Jehlu s filtrem nepoužívejte k injekci.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ |
|---|
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
| 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ<br><br> |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA |
|---|
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Nevyžaduje se – odůvodnění přijato
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
PC SN NN
Byooviz 10 mg/ml injekce ranibizumab Intravitreální podání
| 2. ZPŮSOB PODÁNÍ |
|---|
| 3. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 4. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET |
|---|
| 6. JINÉ |
|---|
Byooviz 10 mg/ml injekční roztok ranibizumab 2,3 mg/0,23 ml
| 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK |
|---|
Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu. Jedna injekční lahvička obsahuje 2,3 mg ranibizumabu v 0,23 ml roztoku.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
Dále obsahuje: dihydrát trehalosy, monohydrát histidin-hydrochloridu, histidin, polysorbát 20 (E 432), vodu pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Injekční roztok 1× injekční lahvička 0,23 ml (2,3 mg), Jednorázová dávka pro dospělé: 0,5 mg/0,05 ml. Nadbytečný objem je nutno vytlačit.
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Intravitreální podání. Injekční lahvička pouze pro jednorázové použití.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ |
|---|
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
| 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ<br><br> |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA |
|---|
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Nevyžaduje se – odůvodnění přijato
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
PC SN NN
Byooviz 10 mg/ml injekce ranibizumab Intravitreální podání
| 2. ZPŮSOB PODÁNÍ |
|---|
| 3. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 4. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET |
|---|
2,3 mg/0,23 ml
| 6. JINÉ |
|---|
| ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU |
|---|
Byooviz 10 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce ranibizumab
| 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK |
|---|
Jeden ml obsahuje 10 mg ranibizumabu. Jedna předplněná inječní stříkačka obsahuje 1,65 mg ranibizumabu v 0,165 ml roztoku.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
Dále obsahuje: dihydrát trehalosy, monohydrát histidin-hydrochloridu, histidin, polysorbát 20 (E 432), vodu pro injekci. Další informace naleznete v příbalové informaci.
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Injekční roztok 1× předplněná injekční stříkačka 0,165 ml (1,65 mg), Jednorázová dávka: 0,5 mg/0,05 ml. Nadbytečný objem je nutno před podáním injekce vytlačit.
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Pouze pro jednorázové použití. Po otevření zatavené vložky postupujte za aseptických podmínek. Nastavte dávku na průsvitnou značku dávky 0,05 ml. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Intravitreální podání.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ |
|---|
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
| 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ<br><br> |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA |
|---|
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Nevyžaduje se – odůvodnění přijato
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
PC SN NN
| MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU FÓLIE BLISTRU PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Byooviz 10 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce ranibizumab Intravitreální podání
| 2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
| 3. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 4. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 5. JINÉ |
|---|
1,65 mg/0,165 ml OTEVŘÍT
0,05 ml transparentní značka dávky
| MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU LABEL PŘEDPLNĚNÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKA<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Byooviz 10 mg/ml injekční roztok ranibizumab Intravitreální podání
| 2. ZPŮSOB PODÁNÍ |
|---|
| 3. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 4. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 5. OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET |
|---|
| 6. JINÉ |
|---|
Příbalová informace: informace pro dospělého pacienta Byooviz 10 mg/ml injekční roztok ranibizumab
Tento přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou. Jak hlásit nežádoucí účinky je popsáno v závěru bodu 4.
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než Vám bude tento přípravek podán, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
Co je přípravek Byooviz Přípravek Byooviz je roztok, který se aplikuje injekcí do oka. Přípravek Byooviz patří do skupiny léků nazvané antineovaskularizační látky. Obsahuje léčivou látku zvanou ranibizumab.
K čemu se přípravek Byooviz používá Přípravek Byooviz se používá u dospělých k léčbě několika očních onemocnění způsobujících poškození zraku.
Tato onemocnění jsou výsledkem poškození sítnice (na světlo citlivé vrstvy v zadní části oka), způsobeným:
Jak přípravek Byooviz působí Přípravek Byooviz specificky rozpoznává a váže se na bílkovinu zvanou lidský růstový faktor cévního endotelu A (VEGF-A), přítomnou v oku. VEGF-A způsobuje navíc abnormální růst krevních cév a otok v oku, který může vést k poškození zraku u onemocnění, jako jsou AMD, DME, PDR, RVO, PM a CNV. Přípravek Byooviz může vazbou na VEGF-A blokovat jeho funkce a předcházet tomuto abnormálnímu růstu a otoku.
U těchto onemocnění může přípravek Byooviz pomoci stabilizovat a v mnoha případech zlepšit Váš zrak.
Přípravek Byooviz Vám nesmí být podán
Upozornění a opatření Před podáním přípravku Byooviz se poraďte se svým lékařem.
Podrobnější informace o nežádoucích účincích, které se mohou objevit při léčbě přípravkem Byooviz, jsou uvedeny v bodě 4. Možné nežádoucí účinky.
Děti a dospívající (pod 18 let věku) Použití přípravku Byooviz nebylo u dětí a dospívajících stanoveno, a proto se nedoporučuje.
Další léčivé přípravky a přípravek Byooviz Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Těhotenství a kojení
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Po aplikaci přípravku Byooviz můžete mít dočasné problémy s viděním. Pokud se Vám toto stane, neřiďte nebo neobsluhujte stroje, dokud poruchy zraku nevymizí.
Přípravek Byooviz obsahuje polysorbát 20 (E 432) Tento léčivý přípravek obsahuje 0,023 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné injekční lahvičce (0,23 ml), což
odpovídá 0,005 mg/ 0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Informujte svého lékaře, pokud
Přípravek Byooviz je podáván v místním znecitlivění jako injekce do oka Vaším očním lékařem. Obvyklá dávka v jedné injekci je 0,05 ml (které obsahují 0,5 mg léčivé látky). Interval mezi dvěma dávkami podanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny. Všechny injekce Vám vždy bude aplikovat oční lékař.
Váš lékař Vám před injekcí pečlivě vypláchne oko, aby zabránil infekci. Dostanete také odpovídající místní umrtvení, aby se zmenšila případná bolest oka při injekci nebo se jí předešlo.
Léčba se zahajuje podáním jedné injekce přípravku Byooviz za měsíc. Lékař bude sledovat stav Vašeho oka a podle odpovědi na léčbu rozhodne, zda a kdy potřebujete dostat další léčbu.
Podrobné pokyny pro používání jsou uvedeny na konci příbalové informace pod „Jak připravit a jak aplikovat přípravek Byooviz“.
Starší pacienti (věk 65 let a více) Přípravek Byooviz může být použit u osob ve věku 65 let a starších bez úpravy dávkování.
Před ukončením léčby přípravkem Byooviz Jestliže uvažujete o ukončení léčby přípravkem Byooviz, jděte na další návštěvu a poraďte se se svým lékařem. Lékař Vám poradí a rozhodne, jak dlouho budete přípravkem Byooviz léčen(a).
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Nežádoucí účinky spojené s podáním přípravku Byooviz jsou způsobené buď vlastním přípravkem nebo podáním injekce a většinou postihují oko.
Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou popsány níže: Časté závažné nežádoucí účinky (mohou postihovat až 1 z 10 osob): odchlípení nebo trhlina vrstvy v zadní části oka (odchlípení sítnice nebo trhlina), vedoucí k zábleskům světla se sklivcovými vločkami a postupující do přechodné ztráty zraku nebo zakalení čočky (katarakta). Méně časté závažné nežádoucí účinky (mohou postihovat až 1 ze 100 osob): slepota, infekce oční bulvy (endoftalmitida) se zánětem vnitřní strany oka. Příznaky, které se u Vás mohou objevit, jsou bolest v oku, nepříjemný pocit v oku, zhoršení zarudnutí oka, rozmazané nebo snížené vidění, zvýšený počet malých částic v zorném poli nebo zvýšená citlivost na světlo. Sdělte, prosím, ihned svému lékaři, pokud se u Vás objeví kterýkoli z těchto nežádoucích účinků. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou uvedeny níže: Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihovat více než 1 z 10 osob) Oční nežádoucí účinky zahrnují: zánět oka, krvácení v zadní části oka (krvácení do sítnice), poruchy vidění, bolestivost oka, vidění malých částic nebo bodů (vloček), krvavé body v oku, dráždění oka a pocit cizího tělesa v oku, zvýšené slzení, zánět nebo infekce okrajů očního víčka, suchost oka, zarudnutí nebo svědění oka a zvýšení nitroočního tlaku. Nežádoucí účinky mimo oko zahrnují: bolest v krku, zduření nosní sliznice, rýma, bolest hlavy a
bolest kloubů.
Ostatní nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout po léčbě přípravkem Byooviz, jsou popsány níže:
Časté nežádoucí účinky Oční nežádoucí účinky zahrnují: snížení zrakové ostrosti, otoky některých částí oka (cévnatky, rohovky), zánět rohovky (přední část oka), malé tečky na povrchu oka, rozmazané vidění, krvácení v místě podání injekce, krvácení do oka, výtok z oka se svěděním, zarudnutí a otok (zánět spojivek), světloplachost, nepříjemný pocit v oku, otok očního víčka, bolestivost očního víčka. Nežádoucí účinky mimo oko zahrnují: infekce močových cest, nízký počet červených krvinek (s příznaky jako jsou únava, ztížené dýchání, závrať, bledá kůže), pocit úzkosti, kašel, pocit na zvracení, alergické reakce jako vyrážka, kopřivka, svědění a zarudnutí kůže.
Méně časté nežádoucí účinky Oční nežádoucí účinky zahrnují: zánět a krvácení v přední části oka, hnisavý váček na oku, změny ve střední části povrchu oka, bolest nebo podráždění v místě injekce, abnormální citlivost oka, dráždění očního víčka.
Hlášení nežádoucích účinků Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
Co přípravek Byooviz obsahuje
Jak přípravek Byooviz vypadá a co obsahuje toto balení Přípravek Byooviz je injekční roztok dodávaný v injekční lahvičce (0,23 ml). Roztok je čirý, bezbarvý až světle žlutý a vodný.
Existují dva různé typy balení: Balení obsahující pouze injekční lahvičku Balení obsahuje jednu skleněnou injekční lahvičku ranibizumabu s chlorbutylovou pryžovou zátkou. Injekční lahvička je pouze pro jednorázové použití.
Balení obsahující injekční lahvičku+ jehlu s filtrem + injekční jehlu Balení obsahuje jednu skleněnou injekční lahvičku ranibizumabu s chlorbutylovou pryžovou zátkou, jednu tupou jehlu s filtrem (18G × 1½″; 1,2 mm × 40 mm; 5 µm) pro nasátí obsahu injekční lahvičky a jednu injekční jehlu (30G × ½″; 0,3 mm × 13 mm). Injekční lahvička je pouze pro jednorázové použití.
Na trhu nemusí být všechny typy balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko Tato příbalová informace byla naposledy revidována Další zdroje informací Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
Viz také bod 3. „Jak se přípravek Byooviz podává“. Jak připravit a jak aplikovat přípravek Byooviz dospělým pacientům Jednorázové intravitreální podání. Přípravek Byooviz musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v intravitreálním aplikaci.
Léčba se zahajuje jednou injekcí za měsíc do dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo do vymizení příznaků aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních příznaků a projevů onemocnění při probíhající léčbě. U pacientů s vlhkou formou AMD, DME, PDR a RVO mohou být zpočátku potřeba tři nebo více po sobě jdoucí injekce podávané jednou za měsíc.
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Byooviz ukončit.
Sledování aktivity onemocnění může zahrnovat klinické vyšetření, funkční testy nebo zobrazovací techniky (např. optickou koherenční tomografii nebo fluorescenční angiografii).
Pokud jsou pacienti léčeni podle režimu „treat-and-extend“, pak po dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo vymizení příznaků aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně prodlouženy až do opětovného objevení se příznaků aktivity onemocnění nebo zhoršení zraku. Léčebný interval nemá být prodloužen o více než dva týdny najednou u vlhké formy AMD a může být prodloužen až o jeden měsíc najednou u DME. Při PDR a uzávěru retinální vény mohou být léčebné intervaly také postupně prodlužovány, ale nejsou dostupná dostatečná data dokládající délku těchto intervalů. Pokud se aktivita onemocnění znovu objeví, léčebný interval má být příslušně zkrácen.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV má být stanovena individuálně podle aktivity onemocnění. Někteří pacienti mohou potřebovat pouze jednu injekci během prvních 12 měsíců, zatímco ostatní pacienti mohou vyžadovat častější léčbu zahrnující jednu injekci měsíčně. U CNV sekundární k patologické myopii (PM) může mnoho pacientů potřebovat pouze jednu nebo dvě injekce během prvního roku.
Ranibizumab a laserová fotokoagulace u DME a makulárního edému v důsledku BRVO Existuje určitá zkušenost s podáním ranibizumabu společně s laserovou fotokoagulací. Při podání ve stejný den má být ranibizumab podán alespoň 30 minut po laserové fotokoagulaci. Ranibizumab může být podán pacientům, kteří byli léčeni předchozí laserovou fotokoagulací.
Ranibizumab a fotodynamická léčba verteporfinem u CNV sekundární k PM Se souběžným podáváním ranibizumabu s verteporfinem nejsou žádné zkušenosti. Přípravek Byooviz je nutno před aplikací vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje cizí částice nebo není změněna jeho barva. Injekce musí být podána za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu, sterilního spekula (nebo ekvivalentní náhrady) a dostupnost sterilní
paracentézy (je-li potřeba). Před intravitreální aplikací injekce je nutný pečlivý odběr anamnézy pacienta z hlediska hypersenzitivních reakcí. Před aplikací injekce musí být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky v okolí oka, očního víčka a povrchu oka, v souladu s lokální praxí.
Balení obsahující pouze injekční lahvičku Injekční lahvička je pouze pro jednorázové použití. Po podání injekce musí být veškerý nepoužitý léčivý přípravek zlikvidován. Jakákoliv injekční lahvička vykazující známky poškození nebo manipulace nesmí být použita. Sterilita nemůže být zaručena, pokud nezůstane uzávěr obalu neporušený.
Pro přípravu a podání intravitreální injekce jsou potřebné následující zdravotnické prostředky pro jednorázové použití:
Tyto zdravotnické prostředky nejsou obsaženy v balení přípravku Byooviz. Balení obsahující injekční lahvičku+ jehlu s filtrem + injekční jehlu Všechny komponenty jsou sterilní a pouze pro jednorázové použití. Jakákoliv komponenta s obalem vykazujícím známky poškození nebo manipulace nesmí být použita. Sterilita nemůže být zaručena, pokud nezůstane uzavření obalu komponenty neporušené. Opakované použití může vést k infekci nebo jinému onemocnění/poškození. Pro přípravu a podání intravitreální injekce jsou potřebné následující zdravotnické prostředky pro jednorázové použití:
Při přípravě přípravku Byooviz k intravitreálnímu podání dospělým pacientům dbejte, prosím,
Před nasátím tekutiny do injekční stříkačky je nutno dezinfikovat vnější část pryžové zátky.
Jehlu s 5µm filtrem (18G × 1½″; 1,2 mm × 40 mm; 5 µm) nasaďte na 1ml injekční stříkačku za použití aseptického postupu. Zatlačte jehlu s filtrem do středu zátky lahvičky, dokud se jehla nedotkne dna injekční lahvičky.
Nasajte veškerou tekutinu z injekční lahvičky držené ve svislé, lehce nakloněné poloze pro snadnější úplné nasátí.
Ujistěte se, že píst je při vyprazdňování injekční lahvičky vytažen dostatečně daleko tak, aby jehla s filtrem byla úplně vyprázdněna.
Jehlu s filtrem ponechte v lahvičce a injekční stříkačku od ní odpojte. Jehla s filtrem má být po nasátí veškerého obsahu lahvičky zlikvidována a nesmí být použita pro vlastní intravitreální aplikaci.
Asepticky a pevně nasaďte injekční jehlu (30G × ½″; 0,3 mm × 13 mm) na stříkačku.
Opatrně odstraňte kryt z injekční jehly, aniž byste injekční jehlu odpojili od injekční stříkačky.
Poznámka: Při odstraňování krytu pevně uchopte část injekční jehly.
Injekční jehla se zasune 3,5-4,0 mm posteriorně od limbu do prostoru sklivce tak, aby směřovala do centra očního bulbu a nikoli k horizontálnímu meridiánu. Poté se aplikuje objem injekce 0,05 ml. Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry.
Po podání injekce nenasazujte zpět kryt jehly ani jehlu neoddělujte od injekční stříkačky. Zlikvidujte použitou injekční stříkačku společně s jehlou vyhozením do nádoby na ostré předměty nebo v souladu s místními požadavky.
Příbalová informace: informace pro pacienta Byooviz 10 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce ranibizumab
Tento přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou. Jak hlásit nežádoucí účinky je popsáno v závěru bodu 4.
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než Vám bude tento přípravek podán, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
Co je přípravek Byooviz Přípravek Byooviz je roztok, který se aplikuje injekcí do oka. Přípravek Byooviz patří do skupiny léků nazvané antineovaskularizační látky. Obsahuje léčivou látku zvanou ranibizumab.
K čemu se přípravek Byooviz používá Přípravek Byooviz se používá u dospělých k léčbě několika očních onemocnění způsobujících poškození zraku.
Tato onemocnění jsou výsledkem poškození sítnice (na světlo citlivé vrstvy v zadní části oka), způsobeným:
Jak přípravek Byooviz působí Přípravek Byooviz specificky rozpoznává a váže se na bílkovinu zvanou lidský růstový faktor cévního endotelu A (VEGF-A), přítomnou v oku. VEGF-A způsobuje navíc abnormální růst krevních cév a otok v oku, který může vést k poškození zraku u onemocnění, jako jsou AMD, DME, PDR, RVO, PM a CNV. Přípravek Byooviz může vazbou na VEGF-A blokovat jeho funkce a předcházet tomuto abnormálnímu růstu a otoku.
U těchto onemocnění může přípravek Byooviz pomoci stabilizovat a v mnoha případech zlepšit Váš zrak.
Přípravek Byooviz Vám nesmí být podán
Upozornění a opatření Před podáním přípravku Byooviz se poraďte se svým lékařem.
Podrobnější informace o nežádoucích účincích, které se mohou objevit při léčbě přípravkem Byooviz, jsou uvedeny v bodě 4. Možné nežádoucí účinky.
Děti a dospívající (pod 18 let věku) Použití přípravku Byooviz nebylo u dětí a dospívajících stanoveno, a proto se nedoporučuje.
Další léčivé přípravky a přípravek Byooviz Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Těhotenství a kojení
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Po aplikaci přípravku Byooviz můžete mít dočasné problémy s viděním. Pokud se Vám toto stane, neřiďte nebo neobsluhujte stroje, dokud poruchy zraku nevymizí.
Připravek Byooviz obsahuje polysorbát 20 (E 432) Tento léčivý přípravek obsahuje 0,0165 mg polysorbátu 20 (E 432) v jedné předplněné injekční stříkačce (0,165 ml), což odpovídá 0,005 mg/0,05 ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce. Informujte
svého lékaře, pokud máte jakékoli alergie.
Přípravek Byooviz je podáván v místním znecitlivění jako injekce do oka Vaším očním lékařem. Obvyklá dávka v jedné injekci je 0,05 ml (které obsahují 0,5 mg léčivé látky). Předplněná injekční stříkačka obsahuje více ranibizumabu, než je doporučená dávka 0,5 mg. Odebratelný objem předplněné injekční stříkačky není určen k využití v celém rozsahu. Nadbytečný objem je nutno před podáním injekce vytlačit. Injekční podání celého objemu předplněné injekční stříkačky by mohlo vést k předávkování.
Interval mezi dvěma dávkami podanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny. Všechny injekce Vám vždy bude aplikovat oční lékař.
Váš lékař Vám před injekcí pečlivě vypláchne oko, aby zabránil infekci. Dostanete také odpovídající místní umrtvení, aby se zmenšila případná bolest oka při injekci nebo se jí předešlo.
Léčba se zahajuje podáním jedné injekce přípravku Byooviz za měsíc. Lékař bude sledovat stav Vašeho oka a podle odpovědi na léčbu rozhodne, zda a kdy potřebujete dostat další léčbu.
Podrobné pokyny pro používání jsou uvedeny na konci příbalové informace pod „Jak připravit a jak aplikovat přípravek Byooviz“.
Starší pacienti (věk 65 let a více) Přípravek Byooviz může být použit u osob ve věku 65 let a starších bez úpravy dávkování.
Před ukončením léčby přípravkem Byooviz Jestliže uvažujete o ukončení léčby přípravkem Byooviz, jděte na další návštěvu a poraďte se se svým lékařem. Lékař Vám poradí a rozhodne, jak dlouho budete přípravkem Byooviz léčen(a).
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Nežádoucí účinky spojené s podáním přípravku Byooviz jsou způsobené buď vlastním přípravkem nebo podáním injekce a většinou postihují oko.
Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou popsány níže: Časté závažné nežádoucí účinky (mohou postihovat až 1 z 10 osob): odchlípení nebo trhlina vrstvy v zadní části oka (odchlípení sítnice nebo trhlina), vedoucí k zábleskům světla se sklivcovými vločkami a postupující do přechodné ztráty zraku nebo zakalení čočky (katarakta). Méně časté závažné nežádoucí účinky (mohou postihovat až 1 ze 100 osob): slepota, infekce oční bulvy (endoftalmitida) se zánětem vnitřní strany oka. Příznaky, které se u Vás mohou objevit, jsou bolest v oku, nepříjemný pocit v oku, zhoršení zarudnutí oka, rozmazané nebo snížené vidění, zvýšený počet malých částic v zorném poli nebo zvýšená citlivost na světlo. Sdělte, prosím, ihned svému lékaři, pokud se u Vás objeví kterýkoli z těchto nežádoucích účinků. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou uvedeny níže: Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihovat více než 1 z 10 osob)
Oční nežádoucí účinky zahrnují: zánět oka, krvácení v zadní části oka (krvácení do sítnice), poruchy vidění, bolestivost oka, vidění malých částic nebo bodů (vloček), krvavé body v oku, dráždění oka a
pocit cizího tělesa v oku, zvýšené slzení, zánět nebo infekce okrajů očního víčka, suchost oka, zarudnutí nebo svědění oka a zvýšení nitroočního tlaku. Nežádoucí účinky mimo oko zahrnují: bolest v krku, zduření nosní sliznice, rýma, bolest hlavy a bolest kloubů.
Ostatní nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout po léčbě přípravkem Byooviz, jsou popsány níže:
Časté nežádoucí účinky Oční nežádoucí účinky zahrnují: snížení zrakové ostrosti, otoky některých částí oka (cévnatky, rohovky), zánět rohovky (přední část oka), malé tečky na povrchu oka, rozmazané vidění, krvácení v místě podání injekce, krvácení do oka, výtok z oka se svěděním, zarudnutí a otok (zánět spojivek), světloplachost, nepříjemný pocit v oku, otok očního víčka, bolestivost očního víčka. Nežádoucí účinky mimo oko zahrnují: infekce močových cest, nízký počet červených krvinek (s příznaky jako jsou únava, ztížené dýchání, závrať, bledá kůže), pocit úzkosti, kašel, pocit na zvracení, alergické reakce jako vyrážka, kopřivka, svědění a zarudnutí kůže.
Méně časté nežádoucí účinky Oční nežádoucí účinky zahrnují: zánět a krvácení v přední části oka, hnisavý váček na oku, změny ve střední části povrchu oka, bolest nebo podráždění v místě injekce, abnormální citlivost oka, dráždění očního víčka.
Hlášení nežádoucích účinků Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného
Co přípravek Byooviz obsahuje
Jak přípravek Byooviz vypadá a co obsahuje toto balení Přípravek Byooviz je injekční roztok dodávaný v předplněné injekční stříkačce. Předplněná injekční stříkačka obsahuje 0,165 ml sterilního čirého, bezbarvého až světle žlutého vodného roztoku. Předplněná injekční stříkačka obsahuje více ranibizumabu než je doporučená dávka 0,5 mg. Odebratelný objem předplněné injekční stříkačky není určen k využití v celém rozsahu. Nadbytečný objem je nutno před
podáním injekce vytlačit. Injekční podání celého objemu předplněné injekční stříkačky by mohlo vést k předávkování.
Balení obsahuje jednu předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce. Předplněná injekční stříkačka je pouze na jedno použití.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Samsung Bioepis NL B.V. Olof Palmestraat 10 2616 LR Delft Nizozemsko
Tato příbalová informace byla naposledy revidována Další zdroje informací Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
Viz také bod 3. „Jak se přípravek Byooviz podává“. Jak připravit a jak aplikovat přípravek Byooviz Předplněná injekční stříkačka na jedno použití, pouze pro intravitreální podání. Přípravek Byooviz musí být aplikován kvalifikovaným oftalmologem zkušeným v intravitreálním aplikaci. U vlhké formy AMD, u CNV, u PDR a u poškození zraku kvůli DME nebo pro makulární edém V důsledku RVO je doporučená dávka přípravku Byooviz 0,5 mg, podávaná jako jednorázová intravitreální injekce. To odpovídá injekci o objemu 0,05 ml. Interval mezi dvěma dávkami podávanými do stejného oka má být alespoň čtyři týdny. Léčba se zahajuje jednou injekcí za měsíc do dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo do vymizení příznaků aktivity onemocnění, tj. žádná změna zrakové ostrosti a ostatních příznaků a projevů onemocnění při probíhající léčbě. U pacientů s vlhkou formou AMD, DME, PDR a RVO mohou být zpočátku potřeba tři nebo více po sobě jdoucí injekce podávané jednou za měsíc.
Pokud zrakové a anatomické parametry ukazují na základě vyjádření lékaře, že pokračující léčba pacienta není přínosná, je třeba léčbu přípravkem Byooviz ukončit.
Sledování aktivity onemocnění může zahrnovat klinické vyšetření, funkční testy nebo zobrazovací techniky (např. optickou koherenční tomografii nebo fluorescenční angiografii).
Pokud jsou pacienti léčeni podle režimu „treat-and-extend“, pak po dosažení maximální zrakové ostrosti a/nebo vymizení příznaků aktivity onemocnění, mohou být léčebné intervaly postupně prodlouženy až do opětovného objevení se příznaků aktivity onemocnění nebo zhoršení zraku. Léčebný interval nemá být prodloužen o více než dva týdny najednou u vlhké formy AMD a může být prodloužen až o jeden měsíc najednou u DME. Při PDR a uzávěru retinální vény mohou být léčebné intervaly také postupně prodlužovány, ale nejsou dostupná dostatečná data dokládající délku těchto intervalů. Pokud se aktivita onemocnění znovu objeví, léčebný interval má být příslušně zkrácen.
Léčba poškození zraku způsobeného CNV má být stanovena individuálně podle aktivity onemocnění. Někteří pacienti mohou potřebovat pouze jednu injekci během prvních 12 měsíců, zatímco ostatní pacienti mohou vyžadovat častější léčbu zahrnující jednu injekci měsíčně. U CNV sekundární k patologické myopii (PM) může mnoho pacientů potřebovat pouze jednu nebo dvě injekce během prvního roku.
Ranibizumab a laserová fotokoagulace u DME a makulárního edému v důsledku BRVO Existuje určitá zkušenost s podáním ranibizumabu společně s laserovou fotokoagulací. Při podání ve stejný den má být ranibizumab podán alespoň 30 minut po laserové fotokoagulaci. Ranibizumab může být podán pacientům, kteří byli léčeni předchozí laserovou fotokoagulací.
Ranibizumab a fotodynamická léčba verteporfinem u CNV sekundární k PM Se souběžným podáváním ranibizumabu s verteporfinem nejsou žádné zkušenosti. Přípravek Byooviz je nutno před aplikací vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje cizí částice nebo není změněna jeho barva. Před intravitreální aplikací injekce je nutný pečlivý odběr anamnézy pacienta z hlediska hypersenzitivních reakcí. Před aplikací injekce musí být podána adekvátní anestezie a použit širokospektrý lokální
mikrobicidní přípravek k dezinfekci pokožky v okolí oka, očního víčka a povrchu oka, v souladu s lokální praxí.
Předplněná injekční stříkačka je sterilní a pouze k jednorázovému použití. Nepoužívejte přípravek pokud je obal poškozený nebo s ním bylo manipulováno.
Při přípravě přípravku Byooviz k intravitreálnímu podání dodržujte prosím pokyny k použití. Před použitím předplněné injekční stříkačky si pečlivě přečtěte všechny pokyny.
Otevření zatavené vložky a všechny následující kroky mají probíhat za aseptických podmínek, což zahrnuje použití chirurgické dezinfekce rukou, sterilních rukavic, sterilního oděvu a sterilního očního spekula (nebo ekvivalentní náhrady) a dostupnost sterilní paracentézy (je-li to nutné).
Pro intravitreální injekci má být použita sterilní injekční jehla o velikosti 30G × ½" (není součástí balení). Poznámka: Sterilní injekční jehla o velikosti 30G × ½ "není součástí balení. Poznámka: Dávka musí být nastavena na 0,05 ml. Popis zařízení
Koncovka Luer Lock Pryžová zátka pístu
| Píst |
|---|
| Kryt injekční stříkačky |
|---|
Průsvitná značka dávky 0,05 ml
Opěrka pro prsty
| Obrázek 1 |
|---|
Předplněná injekční stříkačka obsahuje více ranibizumabu než je doporučená dávka 0,5 mg. Nadbytečný objem je nutno před podáním injekce vytlačit.
| Krok 1: Příprava | • Ujistěte se, že balení přípravku obsahuje sterilní předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce.<br>• Uchovávejte injekční stříkačku ve sterilní vložce, dokud není použita.<br>• Sloupnutím odstraňte víčko vložky a za použití aseptické techniky vyjměte injekční stříkačku.<br> | • Ujistěte se, že balení přípravku obsahuje sterilní předplněnou injekční stříkačku v zatavené vložce.<br>• Uchovávejte injekční stříkačku ve sterilní vložce, dokud není použita.<br>• Sloupnutím odstraňte víčko vložky a za použití aseptické techniky vyjměte injekční stříkačku.<br> |
|---|---|---|
| Krok 2: Kontrola injekční stříkačky | • Přípravek Byooviz má být bezbarvý až světle žlutý.<br>• Nepoužívejte předplněnou injekční stříkačku pokud:<br><br><br>- jsou viditelné částice, zakalení nebo zabarvení.<br>- je injekční stříkačka poškozená.<br>- uzávěr injekční stříkačky není zcela uzavřen.<br>- je při držení injekční stříkačky ve svislé poloze v úrovni očí v průhledné části uzávěru injekční stříkačky vidět šedá guma (viz obrázek 2); znamená to, že s injekční stříkačkou bylo manipulováno.<br> | [Kryt s ochrannou plombou]<br><br>[Připravené k použití] šedá pryž není vidět<br><br>Obrázek 2<br><br> |
| --- | ||
Poznámka: Píst je zcela nebo částečně připevněn k pryžové zátce. Nepokoušejte se připevnit píst k pryžové zátce.
• Odšroubujete (netahejte nebo neodlamujte) kryt injekční stříkačky tak, že injekční stříkačku držíte v jedné ruce a uzávěr injekční stříkačky palcem a ukazováčkem druhé ruky. (viz obrázek 3).
Krok 4: Nasazení injekční jehly
Nasaďte 30G × ½ " sterilní injekční jehlu na injekční stříkačku pevným našroubováním pomocí koncovky Luer Lock (viz obrázek 4).
Když jste připraven(a) podat přípravek Byooviz, opatrně sejměte kryt injekční jehly tak, že jej rovně vytáhnete. Poznámka: Jehlu nikdy neotírejte.
Krok 5: Odstranění vzduchových bublin
Držte injekční stříkačku ve svislé poloze s injekční jehlou směřující nahoru.
Pokud se v injekční stříkačce nacházejí vzduchové bubliny, jemně na ni poklepejte prstem, dokud bubliny nevystoupí nahoru (viz obrázek 5).
Poznámka: Nikdy netahejte za píst, aby nedošlo k narušení sterility přípravku.
| Obrázek 5 |
|---|
Krok 6: Vytlačení vzduchu a úprava dávky léčiva
Držte injekční stříkačku v úrovni očí.
Pohledem zblízka najděte průsvitnou značku dávky.
Opatrně zatlačte na píst, dokud horní okraj pod zaoblenou částí pryžové zátky nebude zarovnán s průsvitnou značkou dávky 0,05 ml (viz obrázek 6).
Můžete pocítit odpor, když pryžová zátka dosáhne značky dávky, Tento odpor signalizuje, že bylo dosaženo správného dávkování přípravku Byooviz.
Krok 7: Injekční
Otočit
Obrázek 3
Obrázek 4
Vzduchová bublina
průsvitná značka dávky 0,05 ml
Po úpravě dávky
Před upravením dávky
Horní okraj pod zaoblenou částí pryžové zátky uzávěru
Obrázek 6
| podání | • Pomalu podejte injekci, dokud pryžová zátka nedosáhne dna injekční stříkačky, aby bylo podáno množství 0,05 ml.<br>• Následující injekci je nutné aplikovat v jiném místě skléry<br> |
|---|---|
| Krok 8: Likvidace | Note: Po podání injekce nenasazujte zpět kryt jehly ani jehlu neoddělujte od injekční stříkačky. To by mohlo vést k poranění injekční jehlou.<br><br>• Předplněná injekční stříkačka je pouze na jedno použití. Odebírání více dávek z předplněné injekční stříkačky může zvýšit riziko kontaminace a následné infekce.<br>• Zlikvidujte nepoužitý léčivý přípravek nebo použitou injekční stříkačku společně s jehlou v souladu s místními požadavky nebo vyhozením do nádoby na ostré předměty.<br> |