Načítání…
Načítání…
Potahovaná tableta oranžové barvy, podlouhlého bikonvexního tvaru, na jedné straně vyraženo označení „L 100“, druhá strana tablety je hladká.
4.1 Terapeutické indikace Lamivudin Teva je indikován k léčbě dospělých pacientů s chronickou hepatitidou B s:
kompenzovaným jaterním onemocněním s prokázanými známkami virové replikace, přetrvávajícími zvýšenými hodnotami sérové alaninaminotransferázy (ALT) a histologicky dokumentovaným aktivním zánětem jater a/nebo jaterní fibrózou. Podávání lamivudinu by mělo být zahájeno pouze v případě, kdy není možné nebo přípustné podávat jiné alternativní antivirotikum, u kterého je menší pravděpodobnost vzniku rezistence (viz bod 5.1).
dekompenzovaným jaterním onemocněním v kombinaci s jiným léčivým přípravkem, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem (viz bod 4.2).
4.2 Dávkování a způsob podání
Terapii přípravkem Lamivudin Teva má zahajovat lékař, který má zkušenosti s léčbou chronické hepatitidy B.
Dávkování Dospělí Doporučené dávkování přípravku Lamivudin Teva je 100 mg jednou denně. U pacientů s dekompenzovaným jaterním onemocněním má být lamivudin vždy podáván v kombinaci s dalším léčivým přípravkem, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem, aby se snížilo riziko rezistence a dosáhlo rychlého potlačení replikace viru. Trvání léčby Optimální délka léčby není známa.
Pacienti, u nichž byla aplikace přípravku Lamivudin Teva zastavena, mají být pravidelně kontrolováni se zaměřením na známky recidivující hepatitidy (viz bod 4.4).
Klinická rezistence
U pacientů s HBeAg pozitivní nebo HBeAg negativní chronickou hepatitidou B může vznik mutace viru HBV s označením YMDD (tyrozin-methionin-aspartát-aspartát) způsobit snížení terapeutické odpovědi na lamivudin, což se projeví jako zvýšení hladiny HBV DNA a enzymu ALT oproti hodnotám před započetím léčby lamivudinem. Aby se snížilo riziko vzniku rezistence u pacientů léčených monoterapií lamivudinem, má se zvážit přechod na jiný přípravek nebo přidání dalšího přípravku, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem podle léčebných pokynů, pokud při monoterapii lamivudinem zůstávají hladiny HBV DNA v séru detekovatelné po 24. týdnu léčby (viz bod 5.1). Zvláštní skupiny pacientů Renální dysfunkce:
U pacientů se středně závažnou až závažnou renální dysfunkcí se v důsledku snížené renální clearance zvyšují koncentrace lamivudinu v séru (AUC). Proto má být u pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min sníženo dávkování. Přípravek Lamivudin Teva není vhodný pro pacienty, kteří vyžadují dávky menší než 100 mg.
Dostupné údaje o pacientech podstupujících intermitentní hemodialýzu (méně než nebo rovnající se 4 hodinám dialýzy dvakrát až třikrát týdně) ukazují, že po iniciální redukci dávky lamivudinu podle clearance kreatininu po dobu probíhající dialýzy již nejsou další úpravy dávkování nutné.
Hepatální dysfunkce: Údaje o pacientech s hepatální dysfunkcí, včetně pacientů s terminální hepatopatií čekajících na transplantaci, ukazují, že hepatální dysfunkce nemá významný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. Podle těchto údajů se pacientům s hepatální dysfunkcí, není-li provázena renální dysfunkcí, nemusí dávkování upravovat.
Současná infekce HIV Při léčbě pacientů, kteří jsou zároveň infikováni HIV a současně léčeni kombinovaným antiretrovirovým režimem zahrnujícím lamivudin, nebo je u nich tato léčba plánována, je nutno použít dávku lamivudinu předepsanou k léčbě infekce HIV (obvykle 150 mg dvakrát denně v kombinaci s jinými antiretrovirotiky).
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost přípravku Lamivudin Teva u kojenců, dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly stanoveny. V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.4 a 5.1, ale na jejich základě nelze
Způsob podání Perorální podání. Přípravek Lamivudin Teva lze užívat jak nalačno, tak s jídlem.
Exacerbace v průběhu léčby Spontánní exacerbace jsou u chronické hepatitidy B relativně časté a jsou charakterizované přechodným zvýšením hladin ALT v séru. Po započetí antivirové léčby může u některých pacientů dojít k přechodnému zvýšení hladin ALT v séru v souvislosti s tím, jak klesají v séru hladiny HBV DNA.
Při prodloužené terapii byly identifikovány virové subpopulace HBV se sníženou citlivostí na lamivudin (YMDD-mutace viru HBV). U některých pacientů vede vznik YMDD mutace viru HBV k exacerbaci hepatitidy primárně prokázané zvýšením hodnot ALT v séru a znovu objevením se HBV DNA (viz bod
4.2). U pacientů, kteří mají YMDD mutaci HBV, se má na základě terapeutických doporučení zvážit přechod na jiný léčivý přípravek nebo přidání dalšího léčivého přípravku, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem (viz bod 5.1). Exacerbace po ukončení léčby
U pacientů, kteří ukončili léčbu hepatitidy B, byla zaznamenána akutní exacerbace hepatitidy, která se obvykle prokazuje zvýšenou hladinou ALT v séru a znovu objevením se HBV DNA. V kontrolovaných klinických studiích fáze III s následným sledováním pacientů bez aktivní léčby byla incidence elevací ALT po léčbě (více než 3násobně ve srovnání s výchozími hodnotami) vyšší u pacientů léčených lamivudinem (21 %) ve srovnání s pacienty, kteří dostávali placebo (8 %). Procento pacientů, u kterých došlo po ukončení léčby k elevacím ALT spolu s elevacemi bilirubinu, bylo však nižší a podobné v obou ramenech léčby (viz tabulka 3 v bodu 5.1). U pacientů léčených lamivudinem se většina elevací ALT po léčbě objevila mezi 8. a 12. týdnem po ukončení léčby. Většina případů odezněla spontánně, ale bylo pozorováno i několik fatálních případů. V případě, že se zastaví aplikace přípravku Lamivudin Teva, mají být pacienti pravidelně kontrolováni - jak klinicky, tak laboratorním vyšetřováním funkce jater (ALT a hladiny bilirubinu), a to nejméně po dobu čtyř měsíců a dále podle toho, jak je to klinicky indikováno.
Exacerbace u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou Příjemci transplantátů a pacienti s dekompenzovanou jaterní cirhózou jsou více ohroženi aktivní virovou replikací. V důsledku minimální hepatální funkce u těchto pacientů může reaktivace hepatitidy po vysazení lamivudinu nebo snížením účinnosti v průběhu terapie přivodit těžkou i fatální dekompenzaci. Tito pacienti mají být během léčby pravidelně kontrolováni se zaměřením na klinické, virologické a sérologické parametry související s hepatitidou B, na hepatální a renální funkci a na antivirovou terapeutickou odezvu, a to minimálně každý měsíc, a je-li léčba z jakéhokoli důvodu zastavena, pak ještě nejméně 6 měsíců po léčbě. Pravidelně je nutné kontrolovat (minimálně) tyto laboratorní parametry: sérové ALT, bilirubin, albumin, dusík močoviny v krvi (BUN), kreatinin a tyto virologické parametry: antigeny HBV, protilátky proti HBV a pokud možno koncentrace HBV DNA v séru. Pacienti, u kterých se
během léčby nebo po jejím zastavení objeví známky hepatální insuficience, mají být kontrolováni v adekvátně kratších časových intervalech.
Není dostatek údajů o tom, zda je u pacientů, u kterých se vyvinou známky rekurentní hepatitidy, prospěšné znovu zahájit terapii lamivudinem.
Mitochondriální dysfunkce Bylo prokázáno jak in vitro, tak in vivo, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují poškození mitochondrií různého stupně. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců vystavených in utero a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů. Hlavními hlášenými nežádoucími účinky jsou hematologické poruchy (anémie, neutropenie), metabolické poruchy (zvýšená hladina lipázy). Byly hlášeny některé neurologické poruchy s pozdním nástupem (hypertonie, křeče, neobvyklé chování). Neurologické poruchy mohou být přechodné nebo stálé. Každé dítě, které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů a nukleotidů, musí být klinicky i laboratorně sledováno a v případě relevantních známek nebo příznaků musí projít úplným vyšetřením na možnou mitochondriální dysfunkci. Pediatrická populace Lamivudin byl podáván dětem (od 2 let) a dospívajícím s kompenzovanou chronickou hepatitidou B. Vzhledem k omezeným údajům se však podávání lamivudinu těmto pacientům v současnosti nedoporučuje (viz bod 5.1). Hepatitida delta nebo hepatitida C Účinnost lamivudinu u pacientů současně infikovaných virem hepatitidy delta nebo virem hepatitidy C nebyla stanovena a doporučuje se opatrnost. Imunosupresivní léčba Údaje o použití lamivudinu u HBeAg negativní (pre-core mutanty) a u pacientů souběžně léčených imunosupresivními režimy, včetně protinádorové chemoterapie, jsou omezené. Tito pacienti mají lamivudin užívat s opatrností. Monitorování
V průběhu léčby přípravkem Lamivudin Teva by měli být pacienti pravidelně monitorováni. Sérové hladiny ALT a HBV DNA se mají monitorovat ve 3-měsíčních intervalech a u HBeAg pozitivních pacientů se mají stanovovat každých 6 měsíců hodnoty HBeAg. Současná infekce HIV
U pacientů současně infikovaných HIV, kteří jsou v současnosti léčeni kombinovaným antiretrovirovým režimem zahrnujícím lamivudin, nebo u nichž se plánuje zahájení takové léčby, má být použita dávka lamivudinu předepsaná pro terapii infekce HIV (obvykle 150 mg dvakrát denně v kombinaci s jinými antiretrovirotiky).
Pro pacienty, kteří se nakazí HIV, nebo jsou současně infikovaní HBV a HIV, není obvyklá dávka 100 mg lamivudinu používaná pro léčbu HBV vhodná. Pokud je pacientům s nerozpoznanou nebo neléčenou infekcí HIV předepsána dávka lamivudinu doporučená k léčbě infekce HBV, je pravděpodobné, že dojde k rychlému rozvoji HIV rezistence a omezení léčebných možností z důvodu subterapeutické dávky a nevhodného použití monoterapie k léčbě infekce HIV. Před zahájením léčby infekce HBV lamivudinem a pravidelně v jejím průběhu mají být všem pacientům nabídnuty konzultace a testy na HIV.
Přenos hepatitidy B
Nejsou k dispozici informace o přenosu viru hepatitidy B na plod těhotných žen léčených lamivudinem. Je třeba se řídit standardními doporučenými postupy pro imunizaci proti viru hepatitidy B u dětí.
Pacienty je nutné upozornit na to, že nebylo prokázáno, že by terapie lamivudinem snižovala riziko přenosu viru hepatitidy B na jiné osoby, a proto je i nadále nutné dodržovat příslušná preventivní opatření.
Interakce s jinými léčivými přípravky Lamivudin Teva se nemá užívat s jinými přípravky obsahujícími lamivudin, nebo přípravky obsahujícími emtricitabin(viz bod 4.5).
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pomocná látka Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Vzhledem k omezenému rozsahu metabolizace, k omezené míře vazby na plazmatické proteiny a k téměř úplné renální eliminaci intaktního léčiva je pravděpodobnost metabolických interakcí malá.
Lamivudin je eliminován převážně aktivní renální sekrecí organických kationtů. Je třeba brát v úvahu možnost interakcí s jinými souběžně aplikovanými léčivy, zejména těmi, jejichž hlavní eliminační cestou je aktivní renální sekrece prostřednictvím transportního systému pro organické kationty; takovým léčivem je např. trimethoprim. Jiná léčiva (např. ranitidin, cimetidin) jsou tímto mechanismem eliminována jen zčásti a nebylo prokázáno, že by interagovala s lamivudinem.
Při souběžné aplikaci lamivudinu se zidovudinem bylo pozorováno mírné (28 %) zvýšení Cmax zidovudinu, ale celková expozice tomuto léčivu (AUC) se významně nezměnila. Zidovudin neměl vliv na farmakokinetiku lamivudinu (viz bod 5.2).
Při souběžné aplikaci lamivudinu s alfa-interferonem se nevyskytly farmakokinetické interakce.
Emtricitabin Vzhledem k podobnosti se Lamivudin Teva nemá podávat současně s jinými analogy cytidinu, jako je např. emtricitabin. Lamivudin Teva také nemá být užíván s žádným jiným léčivým přípravkem, který obsahuje lamivudin (viz bod 4.4).
Kladribin Lamivudin in vitro inhibuje intracelulární fosforylaci kladribinu, což vede k potenciálnímu riziku snížení účinnosti kladribinu v případě léčby kombinací těchto látek. Také některá klinická zjištění ukazují na možnou interakci mezi lamivudinem a kladribinem. Z tohoto důvodu se současné podávání lamivudinu a kladribinu nedoporučuje (viz bod 4.4).
Sorbitol Současné podání roztoku sorbitolu (3,2 g; 10,2 g; 13,4 g) s jednorázovou dávkou 300 mg lamivudinu (denní dávka pro dospělé infikované HIV) ve formě perorálního roztoku vedlo u dospělých k na dávce závislým snížením expozice lamivudinu (AUC∞) o 14 %, 32 %, resp. 36 %, a Cmax lamivudinu o 28 %, 52 %, resp. 55 %. Je-li to možné, je třeba se vyvarovat chronického současného podávání přípravku Lamivudin Teva s léčivými přípravky obsahujícími sorbitol nebo jiné osmoticky působící polyalkoholy nebo monosacharidové alkoholy (např. xylitol, mannitol, laktitol, maltitol). Je třeba zvážit častější monitorování virové nálože HBV, nelze-li se současnému chronickému podávání vyhnout.
Těhotenství Studie s lamivudinem na zvířatech ukázaly na vzestup raných embryonálních úmrtí u králíků, nikoli však u potkanů (viz bod 5.3). U lidí byl pozorován přestup lamivudinu placentou.
Více než 1 000 dostupných výstupů z registru užívání antiretrovirotik v těhotenství (Antiretroviral Pregnancy Registry) během prvního trimestru a více než 1 000 výstupů z užívání během druhého a třetího trimestru u těhotných žen nenaznačují žádný malformační účinek a účinek na plod/novorozence. U méně než 1 % těchto žen byla léčena infekce HBV, u většiny byla léčena infekce HIV vyššími dávkami a další současnou léčbou. Lamivudin Teva lze v těhotenství podávat, pokud je to klinicky indikováno.
Kojení Na základě výsledků pozorování u více než 200 párů matek s dítětem léčených pro infekci virem HIV bylo zjištěno, že sérové koncentrace lamivudinu u dětí kojených matkami, které se léčily pro infekci virem HIV, jsou velmi nízké (méně než 4 % koncentrací naměřených v mateřském séru) a postupně se snižují až na neměřitelné hodnoty v době, kdy kojené děti dosahují 24 týdnů věku. Celkové množství lamivudinu, které se vstřebá u kojených dětí, je velmi nízké, a proto je pravděpodobné, že toto množství lamivudinu má suboptimální antivirové účinky. Infekce hepatitidou B u matky není kontraindikací pro kojení, pokud je u novorozence při porodu adekvátně provedena prevence nákazy infekční hepatitidou B. Nejsou důkazy o tom, že by nízká koncentrace lamivudinu v mateřském mléce vedla ke vzniku nežádoucích reakcí u kojených dětí. Proto je možné uvažovat o kojení dětí matkami, které jsou pro hepatitidu B léčeny lamivudinem, a vzít přitom v úvahu, jaké jsou výhody kojení pro dítě a jaké výhody přináší podávání lamivudinu kojící matce. V případě, že dojde k přenosu viru HBV z matky na dítě i přes adekvátní profylaxi, mělo by se zvážit přerušení kojení, aby se u dítěte snížilo riziko vzniku mutací viru HBV, které by vedly k rezistenci viru vůči lamivudinu.
Fertilita Reprodukční studie u zvířat neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců ani samic (viz bod 5.3).
Mitochondriální dysfunkce In vitro i in vivo bylo prokázáno, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují různý stupeň mitochondriálního poškození. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců vystavených in utero a/nebo postnatálně působení analogů nukleosidů. (viz bod 4.4).
Pacienty je nutno upozornit, že během léčby lamivudinem byly hlášeny malátnost a únava. Při posouzení pacientovy schopnosti řídit nebo obsluhovat stroje je nutno vzít v úvahu klinický stav pacienta a profil nežádoucích účinků lamivudinu.
Souhrnný bezpečnostní profil Výskyt nežádoucích účinků a laboratorních odchylek (s výjimkou zvýšené ALT a CPK, viz níže) byl podobný u pacientů léčených placebem a lamivudinem. Z nežádoucích účinků byly nejčastěji hlášeny: nevolnost a únava, infekce respiračního traktu, faryngeální a tonzilární diskomfort, bolest hlavy, abdominální diskomfort a bolest, nevolnost, zvracení a průjem.
Nežádoucí účinky v tabulce Nežádoucí reakce jsou uvedeny níže podle orgánových systémů a frekvence výskytu. Frekvenční kategorie jsou přiřazeny jen těm nežádoucím reakcím, u kterých je alespoň možné uvažovat o příčinné souvislosti s lamivudinem. Frekvence výskytu je definována jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Kategorie frekvencí přiřazené nežádoucím účinkům jsou založeny převážně na poznatcích z klinických studií zahrnujících celkem 1 171 pacientů s chronickou hepatitidou B, kteří dostávali lamivudin v dávce 100 mg.
| Poruchy krve a lymfatického systému | Poruchy krve a lymfatického systému |
|---|---|
| Není známo | Trombocytopenie |
| Poruchy metabolismu a výživy | Poruchy metabolismu a výživy |
| Velmi vzácné | Laktátová acidóza |
| Poruchy imunitního systému | Poruchy imunitního systému |
| Vzácné | Angioedém |
| Poruchy jater a žlučových cest | Poruchy jater a žlučových cest |
| Velmi časté | zvýšení ALT (viz bod 4.4) |
| Exacerbace hepatitidy, primárně prokázané zvýšením sérové hladiny ALT, byly hlášené při léčbě a po vysazení lamivudinu. Většina případů spontánně odezněla, avšak velmi vzácně došlo k úmrtí (viz bod 4.4). | Exacerbace hepatitidy, primárně prokázané zvýšením sérové hladiny ALT, byly hlášené při léčbě a po vysazení lamivudinu. Většina případů spontánně odezněla, avšak velmi vzácně došlo k úmrtí (viz bod 4.4). |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Poruchy kůže a podkožní tkáně |
| Časté | Kopřivka, svědění |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
| Časté | Zvýšení CPK |
| Časté | Svalové poruchy, včetně myalgie a křečí* |
| Není známo | Rhabdomyolýza |
Pediatrická populace Na základě omezených údajů od dětí ve věku 2 až 17 let nebyly identifikovány nové bezpečnostní signály oproti dospělým.
Další zvláštní populace
hepatitidou B nebyl pozorován rozdíl ve výskytu těchto projevů mezi pacienty léčenými lamivudinem a pacienty užívajícími placebo.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Při akutním předávkování lamivudinem nebyly zjištěny žádné jiné specifické známky nebo příznaky, než které jsou uvedeny mezi nežádoucími účinky.
Dojde-li k předávkování, má být pacient sledován a v případě potřeby mu má být poskytnuta standardní podpůrná léčba. Jelikož je lamivudin odstranitelný dialýzou, mohla by se v terapii předávkování použít kontinuální hemodialýza, třebaže to nebylo studováno.
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémové použití, nukleosidové a nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy. ATC kód: J05AF05.
Mechanismus účinku Lamivudin je antivirotikum, které se ve všech testovaných buněčných liniích a u experimentálně infikovaných zvířat projevilo jako vysoce účinné proti viru hepatitidy B. Lamivudin je infikovanými i neinfikovanými buňkami metabolizován na lamivudin-trifosfát (TP), který je vlastní účinnou formou výchozí látky. Intracelulární poločas lamivudinu-trifosfátu v hepatocytech je in vitro 17 až 19 hodin. Lamivudin-trifosfát působí jako substrát HBV-virové polymerázy.
Inkorporací lamivudinu-trifosfátu do řetězce virové DNA s následným ukončením řetězce se znemožní další tvorba virové DNA. Lamivudin-trifosfát neinterferuje s normálním buněčným metabolismem deoxynukleotidů a je jen slabým inhibitorem savčích DNA-polymeráz alfa a beta. Kromě toho má lamivudin-trifosfát jen malý vliv na obsah DNA v savčích buňkách.
Zkušenosti u pacientů s HBeAg pozitivní CHB a kompenzovaným onemocněním jater: Jednoroční terapie lamivudinem v placebem kontrolovaných studiích významně potlačila replikaci HBV DNA [34 až 57 % pacientů mělo hodnoty nižší než byl detekční limit analýzy (Abbott Genostics hydrolizační testovací roztok, LLOD < 1,6 pg/ml)], normalizovala hodnoty ALT (u 40 až 72 % pacientů), navodila sérokonverzi HBeAg (ztrátu HBeAg a HBeAb s průkazem HBV DNA [s konvenční analýzou]
u 16 až 18 % pacientů), zlepšila histologický nález (38 až 52 % pacientů mělo ≥ 2 body poklesu Knodellova skóre – index histologické aktivity [HAI]) a zpomalila progresi fibrózy (u 3 až 17 % pacientů) a progresi jaterní cirhózy. Trvalá léčba lamivudinem po dobu dalších 2 let u pacientů, kterým selhalo dosažení HBeAg sérokonverze
v úvodních jednoročních kontrolovaných studiích vedla k dalšímu zlepšení přemosťující fibrózy. Z pacientů s YMDD mutací HBV vykázalo 41/82 (50 %) pacientů zlepšení jaterního zánětu a 40/56 (71 %) pacientů bez YMDD mutace HBV vykázalo zlepšení. Zlepšení v přemosťující fibróze bylo pozorováno u 19/30 (63 %) pacientů bez YMDD mutace a 22/44 (50 %) pacientů s variantou. Pět procent (3/56) pacientů bez YMDD mutace a 13 % (11/2) pacientů s YMDD mutací vykázalo zhoršení zánětu jater ve srovnání se stavem před zahájením léčby. Progrese cirhózy byla pozorována u 4/68 (6 %) pacientů s YMDD mutací, zatímco u pacientů bez mutace progrese cirhózy nebyla pozorována.
V rozsáhlé terapeutické studii u asijských pacientů (NUCB3018) byl výskyt HBeAg sérokonverze a normalizace ALT na konci pětiletého léčebného období 48 % (28/58) a 47 % (15/32). HBeAg
sérokonverze byla zvýšena u pacientů s elevací hladin ALT; 77 % (20/26) pacientů s ALT před léčbou > 2 x ULN sérokonvertovalo. Na konci pěti let měli všichni pacienti hladiny HBV DNA, které nebyly detekovatelné nebo nižší než hladiny před léčbou. Další výsledky studie stavu YMDD mutace zahrnuje tabulka 1.
| Předmět % | Předmět % | |
|---|---|---|
| YMDD-mutace HBV | YMDD1 | Non-YMDD1 |
| HBeAg sérokonverze<br><br>- Všichni pacienti<br>- Pacienti se základní ALT ≤ 1 x ULN2<br>- Pacienti se základní ALT > 2 x ULN<br><br>neměřitelná HBV DNA<br><br>-- Základní3<br>- 260. týden4 negativní pozitivní < základní pozitivní > základní<br><br>normalizované hodnoty ALT<br><br>- Základní normální nad normální<br>- 260. týden normální nad normální < základní<br> | 38 (15/40) 9 (1/11) 60 (9/15)<br><br>5 (2/40)<br><br>8 (2/25) 92 (23/25) 0<br><br>28 (11/40) 73 (29/40)<br><br>46 (13/28) 21 (6/28) | 72 (13/18) 33 (2/6)<br><br>100 (11/11)<br><br>6 (1/18)<br><br>0 100 (4/4) 0<br><br>33 (6/18) 67 (12/18)<br><br>50 (2/4) 0 |
| nad normální > základní | 32 (9/28) | 50 (2/4) |
|---|
Srovnávací data podle YMDD charakteru byla rovněž dostupná pro histologické hodnocení, ale pouze pro období do tří let. U pacientů s YMDD mutací HBV 18/39 (46 %) mělo zlepšenou nekroinflamační aktivitu a 9/39 (23 %) vykázalo zhoršení. U pacientů bez mutace mělo 20/27 (74 %) zlepšenou nekroinflamační aktivitu a 2/27 (7 %) mělo tuto aktivitu zhoršenou.
Po HBeAg sérokonverzi jsou sérologická odpověď a remise klinických příznaků po vysazení lamivudinu obecně neměnné. Po sérokonverzi se však může vyskytnout recidiva. V dlouhodobých sledovacích studiích u pacientů, u kterých již došlo k sérokonverzi a ukončení léčby lamivudinem, došlo později k virologickému relapsu u 39 % subjektů. Proto by pacienti po HBeAg sérokonverzi by měli být pravidelně sledováni, aby se mohlo určit, zda je udržována sérologická a klinická odpověď. U pacientů, kteří nemají stálou sérologickou odpověď, by se mělo zvážit znovu podání léčby buď s lamivudinem nebo alternativním antivirovým agens k opětovnému nabytí HBV klinické kontroly.
V 16týdenním sledování po ukončení léčby v jednom roce bylo zvýšení ALT častěji pozorováno u pacientů léčených lamivudinem než u subjektů, kterým bylo podáváno placebo. Srovnání vzestupu ALT po léčbě mezi týdny 52 a 68 u pacientů, kteří ukončili léčbu lamivudinem v 52. týdnu, a u pacientů léčených po celou dobu placebem ve stejných studiích, je uvedeno v tabulce 2. Poměr pacientů, u kterých došlo po léčbě k elevaci ALT ve spojitosti se zvýšením hladin bilirubinu, byl nízký a podobný jako
u pacientů, kteří dostávali lamivudin nebo placebo.
| Patologické výsledky | Pacienti se zvýšenou hladinou ALT/ pacienti pouze sledovaní* | Pacienti se zvýšenou hladinou ALT/ pacienti pouze sledovaní* |
|---|---|---|
| Patologické výsledky | Lamivudin | Placebo |
| ALT ≥ 2 x základní objem | 37/137 (27 %) | 22/116 (19 %) |
| ALT ≥ 3 x základní objem† | 29/137 (21 %) | 9/116 (8 %) |
| ALT ≥ 2 základní objem a absolutní ALT >500 IU/l | 21/137 (15 %) | 8/116 (7 %) |
| ALT ≥ 2 základní objem; a bilirubin > 2 xULN a základní objem | 1/137 (0,7 %) | 1/116 (0,9 %) |
Zkušenosti u pacientů s HBeAg negativní CHB: Úvodní data ukazují, že účinnost lamivudinu je u pacientů s HBeAg negativní CHB stejná jako u pacientů s HBeAg pozitivní CHB, kdy má 71 % pacientů HBV DNA sníženou pod detekční limit, 67 % normalizaci ALT a 38 % zlepšení v HAI po jednom roce léčby. Po ukončení léčby lamivudinem došlo
u většiny pacientů (70 %) k návratu virové replikace. Údaje jsou získané ze studie prodloužené léčby HBeAg negativních pacientů (NUCAB3017), kteří byli léčeni lamivudinem. Po dvou letech léčby vtéto studii došlo k normalizaci ALT a nedetekovatelnosti HBV DNA u 30/69 (43 %) a 32/68 (47 %) pacientů ak zlepšení v nekroinflamačním skóre u 18/49 (37 %) pacientů. U pacientů bez YMDD mutace HBV bylo
prokázano ve 14/22 (64 %) zlepšení nekroinflamačního skóre a u 1/22 (5 %) pacientů zhoršení ve srovnání s obdobím před léčbou. U pacientů s mutací bylo u 4/26 (15 %) prokázáno zlepšení nekroinflamačního skóre a u 8/26 (31 %) pacientů zhoršení ve srovnání s obdobím před léčbou. Ani
v jedné skupině pacientů nedošlo k progresi cirhózy.
Frekvence rozvoje YMDD mutace HBV a vliv na klinickou odpověď: Monoterapie lamivudinem vede k selekci YMDD mutace HBV přibližně u 24 % pacientů v průběhu jednoho roku léčby se zvýšením na 69 % v průběhu 5 let léčby. Vývoj YMDD mutace HBV je
Ve dvojitě zaslepené studii u CHB pacientů s YMDD mutací HBV a kompenzovaným jaterním onemocněním (NUC20904) se sníženou virologickou a biochemickou odpovědí na lamivudin (n=95), vedlo přidání adefovir-dipivoxylu 10 mg jednou denně k pokračující léčbě lamivudinem 100 mg po dobu 52 týdnů k střednímu poklesu HBV DNA o 4,6 log10kopií/ml ve srovnání se středním zvýšením o 0,3 log10kopií/ml u pacientů léčených monoterapií lamivudinem. K normalizaci hladin ALT došlo
u 31 % (14/45) pacientů léčených kombinovanou terapií versus 6 % (3/47) pacientů léčených samotným lamivudinem. Parametry virologické suprese se u pacientů léčených kombinovanou léčbou v pokračovací studii NUC20917 udržely na stejných hodnotách v průběhu druhého roku léčby do 104. týdne léčby.
U pacientů docházelo k pokračujícímu zlepšování odpovědi na léčbu, což se projevilo ve výsledcích virologických a biochemických vyšetření.
V retrospektivní studii určené ke zjištění faktorů zodpovědných za nárůst hladiny HBV DNA, bylo 159 HBeAg-pozitivních pacientů asijského původu léčeno lamivudinem a sledováno v období mediánu
téměř 30měsíců. U pacientů s hodnotami HBV DNA vyššími než 200 kopií v 1 ml po době 6 měsíců (ve 24. týdnu) léčby lamivudinem byla 60% pravděpodobnost vzniku mutace YMDD viru HBV v porovnání s 8 % pacientů, u kterých byly hodnoty HBV DNA ve 24. týdnu léčby lamivudinem nižší než 200 kopií
v 1 ml. Riziko vzniku mutace YMDD bylo 63 % oproti 13 % s mezní hodnotou 1 000 kopií v 1 ml (klinické studie NUCB3009 a NUCB3018). Zkušenosti u pacientů s dekompenzovaným onemocněním jater:
U pacientů s dekompenzovanou hepatopatií nebyly provedeny placebem kontrolované studie, neboť byly pokládány za nevhodné. Údaje z nekontrolovaných studií u této populace pacientů, jimž byl lamivudin podáván před transplantací jater a v jejím průběhu, prokázaly inhibiční účinek na hladiny HBV DNA
v séru a normalizaci hodnot aminotransferázy. Pokračovala-li léčba lamivudinem po transplantacích, došlo ke snížení reinfekce HBV, ke zvýšené ztrátě HBsAg pozitivity, a jednoleté přežití bylo v rozmezí 76 až 100 %.
Jak se vzhledem k současné imunosupresi očekávalo, byl výskyt YMDD mutace viru HBV po 52 týdnech léčby vyšší (36 % až 64 %) u pacientů po transplantaci jater než u imunokompetentních pacientů s CHB (14 % až 32 %).
40 pacientů (HBeAg negativních nebo HBeAg pozitivních) s dekompenzovaným jaterním onemocněním nebo rekurentní HBV infekcí po jaterní transplantaci a mutací YMDD bylo zařazeno do otevřeného ramene studie s názvem NUC20904. Přidání adefovir-dipivoxilu v dávce 10 mg jednou denně k terapii lamivudinem v dávce 100 mg po dobu 52 týdnů mělo za následek snížení počtu molekul HBV DNA (medián 4,6 log10kopií HBV DNA v 1 ml). Po jednom roce léčby bylo rovněž pozorováno zlepšení funkce jater. Tento stupeň suprese viru zůstával při podávání kombinované léčby během druhého roku léčby stejný do 104. týdne terapie (pokračovací studie NUC20917). U většiny pacientů se zlepšily ukazatele jaterních funkcí a v klinickém obraze byly nadále patrné výhody podávané farmakoterapie.
Zkušenosti u pacientů s CHB s pokročilou fibrózou nebo cirhózou:
V placebem kontrolované studii u 651 pacientů s klinicky kompenzovanou chronickou hepatitidou B a histologicky ověřenou fibrózou nebo cirhózou, snížila léčba lamivudinem (průměr trvání 32 měsíců) významně celkový rozsah progrese onemocnění (34/436, 7,8 % pro lamivudin versus 38/215, 17,7 % pro placebo, p=0,001), což bylo prokázáno významnou redukcí v poměru pacientů se zvýšeným Child-Pugh skóre (15/436, 3,4 % versus 19/215, 8,8 %, p=0,023) nebo ve vývoji hepatocelulárního karcinomu (17/436, 3,9 % versus 16/215, 7,4 %, p=0,047). Rychlost celkové progrese onemocnění v lamivudinové skupině byla vyšší pro jednotlivce s detekovatelnou YMDD mutací HBV DNA (23/209, 11 %) ve srovnání s těmi bez detekovatelné YMDD mutace HBV (11/221, 5 %). Avšak progrese onemocnění
u jednotlivců s YMDD v lamivudinuvé skupině byla nižší než progrese onemocnění ve skupině s placebem (23/209, 11 % versus 38/214, 18 %). Potvrzená HBeAg sérokonverze se vyskytla u 47 % (118/252) jednotlivců léčených lamivudinem a 93 % (320/345) jednotlivců léčených lamivudinem se stalo HBV DNA negativními (VERSANT [verse 1], bDNA zkouška LLOD < 0,7 MEq/ml) v průběhu studie.
Zkušenosti u dětí a dospívajících: Lamivudin byl podáván dětem a dospívajícím s kompenzovanou CHB v placebem kontrolované klinické studii u 286 pacientů ve věku od 2 do 17 let. Tato populace sestávala hlavně z dětí s velmi lehkou formou hepatitidy B. Dětem od 2 do 11 let byla podávána dávka 3 mg/kg jedenkrát denně (až do maximální denní dávky 100 mg). Dětem starším než 12 let byla podávána dávka 100 mg jednou denně. Tuto dávku je třeba
v budoucnu potvrdit. Rozdíl v sérokonverzi HBeAg (HBeAg a ztráta HBV DNA spolu s detekcí HBeAb) mezi placebem a lamivudinem nebyl v této populaci statisticky významný (po jednom roce 13 % (12/95) pro placebo oproti 22 % (42/191) pro lamivudin; p=0,057). Výskyt YMDD mutace HBV byl stejný jako
u dospělých, v rozsahu od 19 % v 52. týdnu léčby až do 45 % u pacientů léčených kontinuálně 24 měsíců.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce
Lamivudin se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu a normální hodnota jeho biologické dostupnosti po perorálním podání je u dospělých mezi 80 a 85 %. Průměrná doba (Tmax) dosažení maximálních sérových koncentrací (Cmax) po perorálním podání je kolem jedné hodiny. Po terapeutických dávkách, tj. 100 mg jednou denně, bývají hodnoty Cmaxv rozmezí 1,1 až 1,5 µg/ml; nejnižší hladiny na konci dávkovacího intervalu byly 0,015 až 0,020 µg/ml.
Užití lamivudinu spolu s jídlem mělo za následek opoždění Tmaxa nižší Cmax(snížení až o 47 %). Celková míra absorpce lamivudinu (hodnocená podle AUC) však nebyla ovlivněna, takže lamivudin lze užívat jak s jídlem, tak nalačno.
Distribuce Průměrný distribuční objem zjištěný ve studiích po nitrožilním podání je 1,3 l/kg. Lamivudin se v rozmezí terapeutických dávek vyznačuje lineární farmakokinetikou a vykazuje malou míru vazby na plazmatické proteiny (albumin). Omezené údaje svědčí o tom, že lamivudin proniká do centrálního nervového systému a dostává se do mozkomíšního moku (MMM). Průměrný poměr koncentrace lamivudinu v MMM a v séru 2 až 4 hodiny po perorálním podání byl přibližně 0,12. Biotransformace Lamivudin je z organismu odstraňován převážně renální exkrecí v intaktní formě. Pravděpodobnost metabolických lékových interakcí je u lamivudinu malá vzhledem k malému rozsahu (5 až 10 %) jeho hepatální biotransformace a k malé míře jeho vazby na plazmatické proteiny.
Eliminace Průměrná systémová clearance lamivudinu je přibližně 0,3 l/hod/kg. Pozorovaný eliminační poločas činí 18 až 19 hodin. Převážná část lamivudinu se vylučuje v intaktní formě močí prostřednictvím glomerulární filtrace a aktivní sekrece (transportním systémem pro organické kationty). Renální clearance je zodpovědná za eliminaci přibližně 70 % lamivudinu. Zvláštní skupiny pacientů Studie u pacientů s renální dysfunkcí prokázaly, že narušená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci lamivudinu. U pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min je nezbytné snížení dávky (viz bod 4.2). Hepatální dysfunkce neovlivňuje farmakokinetiku lamivudinu. Omezené údaje získané u pacientů podstupujících transplantaci jater prokazují, že narušení činnosti jater, pokud není provázeno renální dysfunkcí, nemá významný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. Farmakokinetický profil lamivudinu u starších pacientů nasvědčuje tomu, že normální stárnutí s průvodním poklesem renálních funkcí nemá klinicky významný vliv na expozici lamivudinu, kromě pacientů s clearance kreatininu <50 ml/min (viz bod 4.2)
Lamivudin nebyl mutagenní v testech na bakteriích, avšak - podobně jako mnohé jiné nukleosidové analogy - vykázal mutagenní účinky in vitro v jednom cytogenetickém testu a v testu myšího lymfomu. In vivo nebyl lamivudin genotoxický ani v dávkách způsobujících plazmatické koncentrace přibližně 60krát
až 70krát vyšší, než jsou předpokládané klinické plazmatické hladiny. Protože mutagenní působení lamivudinu in vitro nebylo potvrzeno testy in vivo, usuzuje se, že by lamivudin pro pacienty neměl představovat genotoxické riziko.
Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly teratogenitu ani ovlivnění samčí nebo samičí fertility. Při podání březím králičím samicím v expozičních hladinách srovnatelných s hladinami dosaženými u lidí způsobuje lamivudin časnou embryonální letalitu, u potkanů ani při velmi vysoké systémové expozici však tyto účinky nemá.
Jádro tablety Mikrokrystalická celulosa Sodná sůl karboxymethylškrobu (Typ A) Magnesium-stearát
Potahová vrstva tablety Hypromelosa 2910/3 Hypromelosa 2910/6 Oxid titaničitý Makrogol 400 Polysorbát 80 Žlutý oxid železitý Červený oxid železitý
Bílé, matné PVC/PVdC/Al blistry. Velikost balení 28, 30, 84 nebo 100 potahovaných tablet.
Obaly: Bílý neprůhledný HDPE obal na tablety s bílým polyethylenovým šroubovacím dětským bezpečnostním uzávěrem s indukčním těsněním. Velikost balení: 60 potahovaných tablet Bílý neprůhledný HDPE obal na tablety s bílým polypropylenovým šroubovacím dětským bezpečnostním a neporušenost obalu garantujícím uzávěrem s indukčním těsněním. Velikost balení: 60 potahovaných tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
Teva B.V. Swensweg 5 2031GA Haarlem Nizozemsko
Datum první registrace: 23. října 2009 Datum posledního prodloužení registrace: 9. září 2014
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
PŘÍLOHA II
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ/VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ Název a adresa výrobce odpovědného/výrobců odpovědných za propouštění šarží
Teva Pharmaceutical Works Private Limited Company Pallagi út 13 Debrecen H-4042 Maďarsko
Pharmachemie B.V. Swensweg 5 2031 GA Haarlem Nizozemsko
Teva Operations Poland Sp.z o. o. Mogilska 80 Str. 31-546 Kraków Polsko
V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za propouštění dané šarže.
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o přípravku, bod 4.2).
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR)
Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky.
• Plán řízení rizik (RMP) Neuplatňuje se.
Jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg lamivudinu.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Blistry: 28 potahovaných tablet 30 potahovaných tablet 84 potahovaných tablet 100 potahovaných tablet
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Perorální podání.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ |
|---|
| 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ<br><br> |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Teva B.V. Swensweg 5 2031GA Haarlem Nizozemsko
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA |
|---|
EU/1/09/566/001– 28 tablet
EU/1/09/566/002 – 30 tablet
EU/1/09/566/003 – 84 tablet
EU/1/09/566/004 – 100 tablet
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Lamivudin Teva 100 mg
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
PC SN NN
TEVA B.V.
| 3. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 4. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 5. JINÉ |
|---|
Jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg lamivudinu.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Lahvička: 60 potahovaných tablet
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Perorální podání.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
EXP
| 9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ |
|---|
| 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ<br><br> |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
Teva B.V. Swensweg 5 2031GA Haarlem Nizozemsko
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA |
|---|
EU/1/09/566/005
EU/1/09/566/006
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
Lot
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Vnější obal (krabička): Lamivudin Teva 100 mg
Vnitřní obal (štítek lahvičky):
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
Vnější obal (krabička): 2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.
Vnitřní obal (štítek lahvičky):
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
Vnější obal (krabička): PC SN
NN Vnitřní obal (štítek lahvičky):
Lamivudin Teva 100 mg potahované tablety lamivudin
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
Léčivou látkou přípravku Lamivudin Teva je lamivudin.Přípravek Lamivudin Teva se používá k léčbě dlouhodobé (chronické) hepatitidy B u dospělých.
Přípravek Lamivudin Teva je lék proti virové infekci, který potlačuje virus hepatitidy B a patří do skupiny léčiv zvaných nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy (NRTI).
Virus hepatitidy B infikuje játra, vyvolává dlouhodobou (chronickou) infekci a může vést k poškození jater. Lamivudin Teva mohou užívat lidé, jejichž játra jsou poškozená, ale stále pracují normálně (kompenzované onemocnění jater) a v kombinaci s dalšími léčivými přípravky lidé, jejichž játra jsou poškozená a normálně nepracují (dekompenzované onemocnění jater). Léčba přípravkem Lamivudin Teva sníží množství viru hepatitidy B ve Vašem těle. Tím by se mělo omezit poškození Vašich jater a zlepšit jejich činnost. Odpověď na léčbu přípravkem Lamivudin Teva není u všech léčených osob stejná. Váš lékař bude sledovat účinnost Vaší léčby pomocí pravidelných krevních testů.
Před zahájením léčby hepatitidy B lamivudinem a v jejím průběhu Vám má lékař nabídnout konzultace a testování na infekci HIV. Pokud máte HIV infekci, nebo se nově nakazíte, viz bod 3.
U některých osob užívajících přípravek Lamivudin Teva nebo jiné podobné léky existuje vyšší riziko závažných nežádoucích účinků. Je zapotřebí, abyste si byl(a) vědom(a) dalších rizikových faktorů:
Nepřestávejte přípravek Lamivudin Teva užívat, dokud Vám to nedoporučí Váš lékař, protože jinak by Vám hrozilo nebezpečí zhoršení Vaší hepatitidy. Až Vám Váš lékař doporučí, abyste skončil(a) s užíváním přípravku Lamivudin Teva, bude Vás ještě po dobu čtyř měsíců pravidelně kontrolovat, aby se
Hepatitida B se přenáší sexuálním kontaktem s někým, kdo je tímto virem infikován nebo přenosem krve, ve které je virus přítomen (např. při používání společných injekčních jehel). Užívání přípravku Lamivudin Teva nezabrání přenosu hepatitidy B na další osoby. Abyste ochránil(a) ostatní osoby před nákazou hepatitidou B, je nutné:
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat, včetně rostlinných přípravků a přípravků dostupných bez lékařského předpisu.
Nezapomeňte sdělit svému lékaři nebo lékárníkovi, pokud začnete v průběhu léčby přípravkem Lamivudin Teva užívat nějaký jiný lék.
→ Pokud jste léčen(a) některým z těchto přípravků, sdělte to svému lékaři. Těhotenství a kojení Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět,
→ poraďte se se svým lékařem o rizicích a přínosech užívání přípravku Lamivudin Teva v průběhu těhotenství dříve, než začnete tento přípravek užívat. Nepřestávejte přípravek Lamivudin Teva užívat, dokud Vám to nedoporučí Váš lékař.
Lamivudin Teva může přecházet do mateřského mléka. Pokud kojíte, nebo o kojení uvažujete:
→ Neřiďte ani neobsluhujte stroje, aniž jste si jistý(á), že nejste ovlivněn(a). Lamivudin Teva obsahuje sodík Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Zůstaňte v pravidelném kontaktu se svým lékařem Přípravek Lamivudin Teva pomáhá udržet Vaši hepatitidu B pod kontrolou. Aby mohl udržovat infekci pod kontrolou a zabránit ve zhoršování nemoci, je třeba ho užívat každý den.
Kolik přípravku se užívá Obvyklá dávka přípravku Lamivudin Teva je jedna tableta (100 mg lamivudinu) jednou denně.
Trpíte-li poruchou činnosti ledvin, Váš lékař Vám předepíše nižší dávku přípravku Lamivudin Teva. Pro osoby, které potřebují nižší než obvyklou dávku přípravku nebo nemohou užívat tablety, je k dispozici přípravek Lamivudin Teva ve formě perorálního roztoku.
Pacienti, kteří zároveň mají infekci HIV, nebo se nově nakazí Pokud máte, nebo nově získáte infekci HIV, která není léčena, a zároveň užíváte lamivudin k léčbě hepatitidy B, může u viru HIV dojít k rozvoji rezistence na některé léky na infekci HIV, kterou následně bude obtížnější léčit. Lamivudin se také může používat k léčbě infekce HIV. Pokud máte infekci HIV, poraďte se se svým lékařem. Lékař Vás může začít léčit jiným lékem obsahujícím vyšší dávku lamivudinu, obvykle 150 mg dvakrát denně, protože nižší dávka 100 mg není k léčbě HIV dostatečná. Pokud plánujete změnu léčby infekce HIV, nejprve si o této změně promluvte se svým lékařem.
Jestliže jste užil(a) více přípravku Lamivudin Teva, než jste měl(a)
Pokud nedopatřením užijete vyšší dávku přípravku Lamivudine Teva, informujte o tom svého lékaře nebo lékárníka, nebo se poraďte na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice. Je-li to možné, ukažte jim balení přípravku Lamivudine Teva.
Jestliže jste zapomněl(a) užít Lamivudin Teva Zapomenete-li si vzít dávku svého léku, vezměte si ji hned, jakmile si vzpomenete. Potom pokračujte
Nepřestávejte užívat přípravek Lamivudin Teva Bez porady s lékařem nebo lékárníkem nesmíte ukončit užívání přípravku Lamivudin Teva . Riskujete tím zhoršení Vaší hepatitidy (viz „Zvláštní opatrnosti při užívání přípravku Lamivudin Teva je zapotřebí“
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout
Alergické reakce Tyto reakce jsou vzácné (mohou se vyskytnout až u 1 z 1 000 osob). Příznaky zahrnují:
→ Pokud se u Vás vyskytnou tyto příznaky, neprodleně kontaktujte lékaře. Přestaňte přípravek
Lamivudin Teva užívat. Nežádoucí účinky, o kterých se předpokládá, že jsou způsobené přípravkem Lamivudin Teva: Velmi častý nežádoucí účinek (může se vyskytnout u více než 1 osoby z 10), který se může projevit v krevních testech je:
• zvýšená hladina některých jaterních enzymů (transamináz), která může být známkou zánětu nebo poškození jater.
Častý nežádoucí účinek (může se vyskytnout až u 1 osoby z 10) je:
Častý nežádoucí účinek, který se může projevit v krevních testech:
• zvýšená hladina enzymu tvořeného ve svalech (kreatinfosfokináza), která může být známkou poškození tělesné tkáně.
• laktátová acidóza (vzestup kyseliny mléčné v krvi). Jiné nežádoucí účinky
Jiné nežádoucí účinky se mohou vyskytnout u velmi malého počtu pacientů, ale přesná četnost není známá:
Nežádoucí účinek, který se může projevit v krevních testech:
• snížený počet krevních buněk, které se uplatňují při srážení krve (trombocytopenie). Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků
→ Sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.
Hlášení nežádoucích účinků Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu nebo krabičce a blistru za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Přípravek Lamivudin Teva neužívejte, jestliže si všimnete jakýchkoli změn ve vzhledu tablet. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
Co přípravek Lamivudin Teva obsahuje
Potahovaná tableta oranžové barvy, podlouhlého bikonvexního tvaru, na jedné straně vyraženo označení „L 100“, druhá strana tablety je hladká.
Lamivudin Teva potahované tablety se dodávají v blistrovém balení obsahujícím 28, 30, 84 nebo 100 tablet nebo v HDPE lahvičkách obsahujících 60 tablet.
Ve Vaší zemi nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.
Teva B.V. Swensweg 5 2031GA Haarlem Nizozemsko
Teva Pharmaceutical Works Private Limited Company Pallagi út 13 Debrecen H-4042 Maďarsko
Pharmachemie B.V. Swensweg 5 2031 GA Haarlem Nizozemsko
Teva Operations Poland Sp.z o. o. Mogilska 80 Str. 31-546 Kraków Polsko
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:
België/Belgique/Belgien Teva Pharma Belgium N.V./S.A./AG Tél/Tel: +32 38207373
Lietuva UAB Teva Baltics Tel: +370 52660203
България Тева Фарма ЕАД Teл.: +359 24899585
Česká republika Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. Tel: +420 251007111
Teva Denmark A/S Tlf.: +45 44985511
Luxembourg/Luxemburg ratiopharm GmbH Allemagne/Deutschland Tél/Tel: +49 73140202
Magyarország Teva Gyógyszergyár Zrt. Tel.: +36 12886400
Malta Teva Pharmaceuticals Ireland L-Irlanda
Deutschland TEVA GmbH Tel: +49 73140208
Eesti UAB Teva Baltics Eesti filiaal Tel: +372 6610801
TEVA HELLAS Α.Ε. Τηλ: +30 0000000000000000
España Teva Pharma, S.L.U. Tel: +34 913873280
France Teva Santé Tél: +33 155917800
Hrvatska Pliva Hrvatska d.o.o. Tel: +385 13720000
Ireland Teva Pharmaceuticals Ireland Tel: +44 0000000000000000
Ísland Teva Pharma Iceland ehf. Sími: +354 5503300
Italia Teva Italia S.r.l. Tel: +39 028917981
Κύπρος TEVA HELLAS Α.Ε. Ελλάδα Τηλ: +30 0000000000000000
Latvija UAB Teva Baltics filiāle Latvijā Tel: +371 67323666
Nederland Teva Nederland B.V. Tel: +31 0000000000000000
Norge Teva Norway AS Tlf: +47 66775590
Österreich ratiopharm Arzneimittel VertriebsGmbH Tel: +43 1970070
Polska Teva Pharmaceuticals Polska Sp. z o.o. Tel.: +48 223459300
Portugal Teva Pharma - Produtos Farmacêuticos, Lda. Tel: +351 214767550
România Teva Pharmaceuticals S.R.L. Tel: +40 212306524
Slovenija Pliva Ljubljana d.o.o. Tel: +386 15890390
Slovenská republika TEVA Pharmaceuticals Slovakia s.r.o. Tel: +421 257267911
Suomi/Finland Teva Finland Oy Puh/Tel: +358 201805900
Sverige Teva Sweden AB Tel: +46 42121100
United Kingdom (Northern Ireland) Teva Pharmaceuticals Ireland Ireland
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com