Načítání…
Načítání…
Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Jedna injekční lahvička s práškem obsahuje 1 g treosulfanu. Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok Jedna injekční lahvička s práškem obsahuje 5 g treosulfanu. Po rekonstituci podle bodu 6.6 obsahuje 1 ml infuzního roztoku 50 mg treosulfanu.
LÉKOVÁ FORMA Prášek pro infuzní roztok. Bílý krystalický prášek.
KLINICKÉ ÚDAJE
Treosulfan v kombinaci s fludarabinem je indikován jako součást přípravné léčby před transplantací allogenních hematopoetických kmenových buněk (allogeneic haematopoietic stem cell transplantation, alloHSCT) u dospělých pacientů a u pediatrických pacientů starších než jeden měsíc, kteří mají maligní a nemaligní onemocnění.
Podávání treosulfanu se musí provádět pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s přípravnou léčbou, po které následuje alloHSCT.
Dávkování Dospělí s maligním onemocněním
Treosulfan se podává v kombinaci s fludarabinem. Doporučená dávka a schéma podávání jsou následující:
Doporučená dávka a schéma podávání jsou následující:
Zvláštní skupiny pacientů Pediatrická populace starší než 1 měsíc
Treosulfan se podává v kombinaci s fludarabinem s thiotepou (intenzivní režim; režim FT10-14TT) nebo bez thiotepy (režim FT10-14). Doporučená dávka a schéma podávání jsou následující:
| Plocha tělesného povrchu (m²) | Dávka treosulfanu (g/m²) |
|---|---|
| < 0,4 | 10,0 |
| ≥ 0,4 až < 0,9 | 12,0 |
| ≥ 0,9 | 14,0 |
Bezpečnost a účinnost treosulfanu u dětí ve věku do 1 měsíce nebyly dosud stanoveny. Starší osoby V žádné podskupině starší populace není nutná úprava dávky. Porucha funkce ledvin a jater
V případě lehké nebo středně těžké poruchy není nutná úprava dávky, ale u pacientů s těžkou poruchou je treosulfan kontraindikován (viz bod 4.3).
Způsob podání Treosulfan je určen k intravenóznímu podání jako dvouhodinová infuze. Opatření, která je nutno učinit před manipulací s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním
Při manipulaci s treosulfanem zamezte jeho vdechnutí, kontaktu s kůží a kontaktu se sliznicemi. Těhotné ženy nesmí manipulovat s cytotoxickými látkami.
Intravenózní podávání se musí provádět za použití bezpečné techniky tak, aby nedošlo k extravazaci (viz bod 4.4).
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Těžká myelosuprese s pancytopenií je zamýšleným terapeutickým účinkem přípravné léčby založené na treosulfanu a vyskytuje se u všech pacientů. Doporučuje se proto pravidelně sledovat počty krevních buněk až do zotavení hematopoetického systému. Během fází těžké neutropenie (medián přetrvávání neutropenického období je 14-17,5 dne
Sekundární malignity jsou prokázanými komplikacemi u dlouhodobě přeživších pacientů po alloHSCT. Není známo, v jaké míře se na jejich výskytu podílí treosulfan. Pacienta je nutné poučit
Orální mukozitida (včetně vysokého stupně závažnosti) je velmi častým nežádoucím účinkem přípravné léčby založené na treosulfanu následované alloHSCT (viz bod 4.8). Doporučuje se použití profylaktických opatření proti mukozitidě (např. topických antimikrobiálních látek, bariérových
Treosulfan může způsobit poruchy fertility. Z toho důvodu se mužům léčeným treosulfanem nedoporučuje počít dítě v průběhu léčby a ještě 6 měsíců po jejím ukončení. Vzhledem k možnosti ireverzibilní infertility z důvodu terapie treosulfanem se před zahájením léčby doporučuje vyhledat odborné poradenství ohledně kryokonzervace spermií. U pacientek před menopauzou se často vyskytují ovariální suprese a amenorea s příznaky menopauzy (viz bod 4.6).
Pediatrická populace Záchvaty
Byla zaznamenána ojedinělá hlášení záchvatů u dětí (ve věku ≤ 4 měsíce) s primárními imunodeficiencemi po přípravné léčbě treosulfanem v kombinaci s fludarabinem nebo cyklofosfamidem. Z toho důvodu je nutné děti ve věku ≤ 4 měsíce sledovat s ohledem na známky neurologických nežádoucích účinků. Přestože nelze prokázat, že příčinou byl treosulfan, je možné zvážit u dětí mladších než 1 rok profylaktické použití klonazepamu.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
U pediatrických pacientů s přípravnou léčbou založenou na treosulfanu byla významná souvislost mezi věkem a respirační toxicitou. U dětí mladších než jeden rok (zejména s nemaligními onemocněními, zvláště s imunodeficiencemi) se vyskytlo více případů respirační toxicity stupně III/IV, pravděpodobně z důvodu plicních infekcí již přítomných před zahájením přípravné léčby.
Plenková vyrážka
U malých dětí se může vyskytnout plenková vyrážka z důvodu vylučování treosulfanu močí. Plenky je proto nutné měnit často po dobu 6-8 hodin po každé infuzi treosulfanu.
Extravazace Treosulfan se považuje za dráždivou látku. Intravenózní aplikace se musí provádět za použití bezpečné techniky. Pokud existuje podezření na extravazaci, je nutné učinit všeobecná bezpečnostní opatření. Nelze doporučit žádné specifické opatření.
Podrobné studie in vitro zcela nevyloučily možné interakce mezi vysokými plazmatickými koncentracemi treosulfanu a substráty CYP3A4, CYP2C19 nebo P-glykoproteinu (P-gp). Treosulfan neinhibuje CYP1A2, 2B6, 2C8, 2C9, 2D6 ani CYP3A4 s testosteronem jako substrátem. Treosulfan však byl reverzibilním inhibitorem CYP2C19 a CYP3A4 s midazolamem jako substrátem. Treosulfan neinhibuje transport substrátu pomocí různých transportních proteinů, s výjimkou P-gp a MATE2 ve velmi vysokých koncentracích. Fyziologicky založené farmakokinetické modelování předpovídalo slabou (poměr AUC ≥ 1,25 a < 2) až středně silnou (poměr AUC ≥ 2 a < 5) interakci s CYP3A4, slabou interakci s CYP2C19 a zanedbatelnou (poměr AUC < 1,25) interakci s P-gp. Proto se léčivé přípravky s úzkým terapeutickým indexem (např. takrolimus), které jsou substráty CYP3A4 nebo CYP2C19, nemají během léčby treosulfanem podávat. S ohledem na celkovou dobu léčby a příslušné farmakokinetické vlastnosti souběžně podávaných léčivých přípravků (např. poločas) může být potenciál pro interakci snížen na „žádnou interakci“ (poměr AUC < 1,25), pokud se všechny souběžně podávané léčivé přípravky podávají 2 hodiny před nebo 8 hodin po 2hodinové intravenózní infuzi treosulfanu.
Účinek treosulfanu na farmakokinetiku fludarabinu není znám.
Sexuálně aktivní muži i ženy ve fertilním věku musí během léčby a ještě 6 měsíců po ukončení terapie používat účinnou antikoncepci.
Těhotenství Údaje o podávání treosulfanu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity na zvířatech jsou nedostatečné (viz bod 5.3). Treosulfan je v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). Kojení Není známo, zda se treosulfan vylučuje do lidského mateřského mléka. Kojení má být během léčby treosulfanem přerušeno. Fertilita Treosulfan může způsobit poruchy fertility u mužů i u žen (viz bod 4.4). Muži mají před zahájením léčby vyhledat odborné poradenství ohledně kryokonzervace spermií vzhledem k možnosti ireverzibilní infertility z důvodu terapie treosulfanem. Stejně jako u jiných alkylačních přípravných látek může treosulfan u žen před menopauzou způsobit ovariální supresi a amenoreu s příznaky menopauzy.
Treosulfan má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Je pravděpodobné, že některé nežádoucí účinky treosulfanu, např. nauzea, zvracení nebo závrať, mohou tyto schopnosti ovlivnit.
Těžká myelosuprese/pancytopenie je zamýšleným terapeutickým účinkem přípravné léčby a vyskytuje se u všech pacientů. Krevní obraz se obvykle upraví po HSCT.
Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky (u dospělých/pediatrických pacientů) po přípravné léčbě založené na treosulfanu, následované alloHSCT, jsou všechny typy infekcí (10,1 %/11,6 %), gastrointestinální poruchy (nauzea [38,0 %/26,4 %], stomatitida [36,4 %/66,1 %], zvracení [22,5 %/42,1 %], průjem [14,4 %/33,1 %], bolest břicha [9,6 %/17,4 %]), únava (14,4 %/1,7 %), hepatotoxicita (0,3 %/26,4 %), febrilní neutropenie (10,1 %/1,7 %), snížená chuť k jídlu
Frekvence hlášených nežádoucích účinků uvedené níže v tabulce vycházejí z 5 klinických hodnocení (zahrnujících celkem 613 pacientů), ve kterých byl studován treosulfan v kombinaci s fludarabinem jako přípravná léčba předcházející alloHSCT u dospělých pacientů. Treosulfan byl podáván
Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a frekvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.
| Třídy orgánových systémů<br><br> | Všechny nežádoucí účinky / frekvence<br><br> | Nežádoucí účinky 3. - 4. stupně / frekvence<br><br> |
|---|---|---|
| Infekce a infestace* | Časté Infekce (bakteriální, virové, mykotické), sepsea<br><br>Není známo Septický šokc | Časté Infekce (bakteriální, virové, mykotické), sepsea<br><br>Není známo Septický šokc |
| Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)* | Není známo Sekundární malignita v souvislosti s léčbou | Není známo Sekundární malignita v souvislosti s léčbou |
| Poruchy krve a lymfatického systému* | Velmi časté Myelosuprese, pancytopenie, febrilní neutropenie | Velmi časté Myelosuprese, pancytopenie, febrilní neutropenie |
| Poruchy imunitního systému | Časté Hypersenzitivita | |
| Poruchy metabolismu a výživy | Časté Snížená chuť k jídlu<br><br>Méně časté Porušená glukózová tolerance včetně hyperglykemie a hypoglykemie<br><br>Není známo Acidózab | Časté Snížená chuť k jídlu<br><br>Méně časté Porušená glukózová tolerance včetně hyperglykemie a hypoglykemie<br><br>Není známo Acidózab |
| Psychiatrické poruchy | Časté Insomnie<br><br>Méně časté Stav zmatenosti | Není známo Stav zmatenosti |
| Poruchy nervového systému | Časté Bolest hlavy, závrať<br><br>Méně časté Intrakraniální krvácení, periferní senzorická neuropatie<br><br>Není známo Encefalopatie, extrapyramidová porucha, synkopa, parestezie | Méně časté<br><br>Bolest hlavy Není známo<br><br>Encefalopatie, intrakraniální krvácení, synkopa, periferní senzorická neuropatie |
| Poruchy oka | Není známo Suché oko | |
| Poruchy ucha a labyrintu | Méně časté Vertigo | |
| Srdeční poruchy* | Časté<br><br>Porucha srdečního rytmu (např. fibrilace síní, sinusová arytmie)<br><br>Není známo Srdeční zástava, srdeční selhání, infarkt myokardu, perikardiální výpotek | Méně časté<br><br>Porucha srdečního rytmu (např. fibrilace síní, sinusová arytmie)<br><br>Není známo Srdeční zástava, infarkt myokardu |
| Třídy orgánových systémů<br><br> | Všechny nežádoucí účinky / frekvence<br><br> | Nežádoucí účinky 3. - 4. stupně / frekvence<br><br> |
|---|---|---|
| Cévní poruchy | Časté Hypertenze, hypotenze, zrudnutí<br><br>Méně časté Hematom<br><br>Není známo Embolizace | Méně časté Hypertenze<br><br>Není známo Embolizace |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Časté Dyspnoe, epistaxe<br><br>Méně časté Pneumonitida, pleurální výpotek, zánět hltanu nebo zánět hrtanu, orofaryngeální bolest, škytavka<br><br>Není známo Laryngeální bolest, kašel, dysfonie | Méně časté Dyspnoe<br><br>Není známo Pneumonitida, pleurální výpotek, zánět hltanu, epistaxe |
| Gastrointestinální poruchy* | Velmi časté Stomatitida/mukozitida, průjem, nauzea, zvracení<br><br>Časté Bolest v ústech, gastritida, dyspepsie, zácpa, dysfagie, bolest břicha, ezofageální nebo gastrointestinální bolest<br><br>Méně časté Krvácení v ústech, břišní distenze, sucho v ústech<br><br>Není známo Žaludeční krvácení, neutropenická kolitida, ezofagitida, anální zánět | Časté Stomatitida/mukozitida, průjem, nauzea, bolest břicha<br><br>Méně časté<br><br>Zvracení, bolest v ústech, dysfagie, ezofageální nebo gastrointestinální bolest<br><br>Není známo Žaludeční krvácení nebo krvácení v ústech, neutropenická kolitida |
| Poruchy jater a žlučových cest* | Méně časté Venookluzivní onemocnění jater<br><br>Není známo Hepatotoxicita, hepatomegalie | Není známo Venookluzivní onemocnění jater, hepatotoxicita |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté Makulopapulózní vyrážka, purpura, erytém, syndrom palmoplantární erytrodysestezie, pruritus, alopecie<br><br>Méně časté Erythema multiforme, akneiformní dermatitida, vyrážka, suchá kůže<br><br>Není známo Kožní nekróza nebo vřed, dermatitida, kožní hyperpigmentaced | Méně časté Makulopapulózní vyrážka<br><br>Není známo Kožní nekróza, purpura, erytém |
| Třídy orgánových systémů<br><br> | Všechny nežádoucí účinky / frekvence<br><br> | Nežádoucí účinky 3. - 4. stupně / frekvence<br><br> |
|---|---|---|
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Časté Bolest v končetině, bolest zad, kostní bolest, artralgie<br><br>Méně časté Myalgie | Není známo Bolest v končetině, kostní bolest |
| Poruchy ledvin a močových cest | Časté Akutní poškození ledvin, hematurie<br><br>Méně časté Bolest močových cest<br><br>Není známo Renální selhání, hemoragická cystitidac, dysurie | Méně časté Akutní poškození ledvin<br><br>Není známo Hematurie |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Velmi časté Astenické stavy (únava, astenie, letargie)<br><br>Časté Edém, pyrexiee,zimnice<br><br>Méně časté Bolest na hrudi jiného než srdečního původu, bolest | Časté Únava<br><br>Není známo Bolest na hrudi jiného než srdečního původu, pyrexiee |
| Vyšetření | Velmi časté Zvýšená hladina bilirubinu v krvi<br><br>Časté Zvýšené hladiny aminotransferáz (ALT/AST), zvýšená hladina γGT, zvýšená hladina C-reaktivního proteinu, snížená tělesná hmotnost, zvýšená tělesná hmotnost<br><br>Méně časté Zvýšená hladina alkalické fosfatázy v krvi<br><br>Není známo Zvýšená hladina laktátdehydrogenázy (LDH) v krvi | Časté Zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšené hladiny aminotransferáz (ALT/AST), zvýšená hladina γGT<br><br>Méně časté Zvýšená hladina C-reaktivního proteinu<br><br>Není známo Zvýšená hladina alkalické fosfatázy v krvi |
Popis vybraných nežádoucích účinků Všechny typy infekcí
Celková incidence infekcí byla 10,1 % (62/613). To zahrnuje výskyt bakteriálních, virových a mykotických infekcí (50/613; 8,1 %) a celkové sepse (12/613; 2 %). Nejčastějším typem infekce byla plicní infekce (10/62 [16,1 %]). Mezi patogeny byly bakterie (např. Staphylococcus, Enterococcus, Corynebacterium), viry (např. cytomegalovirus [CMV], virus Epsteina-Barrové [EBV]), ale také plísně či kvasinky (např. kandida). Celková sepse zahrnuje sepsi (9/613; 1,5 %), stafylokokovou sepsi (2/613; 0,3 %) a enterokokovou sepsi (1/613; 0,2 %). Míra výskytu infekcí byla nejnižší u pacientů léčených v dávkovém režimu 10 g/m² treosulfanu na den, ode dne -4 do dne -2
U jednoho z 613 dospělých pacientů (0,2 %) došlo k rozvoji sekundární malignity (nádorového onemocnění prsu). Jiní zkoušející lékaři hlásili několik dalších případů sekundárních malignit po přípravné léčbě založené na treosulfanu. Po dlouhodobé terapii perorálním treosulfanem v konvenčních dávkách u pacientů se solidními tumory byla u 1,4 % z 553 pacientů pozorována akutní myeloidní leukemie.
Poruchy krve a lymfatického systému
Poruchy krve byly pozorovány u 62 z 613 dospělých pacientů (10,1 %). Nejčastějším nežádoucím účinkem byla febrilní neutropenie (10,1 %). Nejnižší incidence byla zaznamenána při dávkovém režimu 10 g/m²/den ode dne -4 do dne -2 (4,4 %). Medián (25 %/75 % percentil) doby přetrvávání neutropenie byl 14 (12; 20) dní při podávání treosulfanu v dávce 10 g/m² a 17,5 (14; 21) dne při podávání treosulfanu v dávce 14 g/m².
Srdeční poruchy
Srdeční poruchy byly pozorovány u 21 pacienta (3,4 %). Nejčastějšími nežádoucími účinky byly poruchy srdečního rytmu, např. fibrilace síní (1,0 %), sinusová tachykardie (0,8 %), supraventrikulárni tachykardie (0,3 %) a komorová extrasystola (0,3 %). Objevily se izolované případy srdeční zástavy, srdečního selhání a infarktu myokardu. Nejnižší frekvence výskytu srdečních poruch byla pozorována při dávkovém režimu 10 g/m²/den ode dne -4 do dne -2 (2,6 %).
Gastrointestinální poruchy
Gastrointestinální poruchy byly pozorovány u 379 pacientů (61,8 %). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nauzea (38,0 %), stomatitida (36,4 %), zvracení (22,5 %), průjem (14,4 %) a bolest břicha (9,6 %). Nejnižší frekvence výskytu těchto nežádoucích účinků byly pozorovány při dávkovém režimu 10 g/m² na den ode dne -4 do dne -2 (21,5 %; 32,2 %; 14,8 %; 5,9 %, resp. 6,7 %).
Poruchy jater a žlučových cest Celková incidence venookluzivních chorob jater (veno-occlusive liver disease, VOD) byla 0,8 %
Hlášené nežádoucí účinky uvedené níže v tabulce vycházejí ze dvou klinických hodnocení (zahrnujících celkem 121 pacientů; medián věku 7 let [rozmezí 0-17 let]), ve kterých byl studován treosulfan v kombinaci s fludarabinem (a většinou s aditivní terapií thiotepou) jako přípravná léčba
předcházející alloHSCT u pediatrických pacientů s maligními nebo nemaligními onemocněními. Treosulfan byl podáván v dávkovém rozmezí 10-14 g/m² BSA po dobu tří po sobě jdoucích dní.
Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a frekvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.
| Třídy orgánových systémů | Všechny nežádoucí účinky / frekvence<br><br> | Nežádoucí účinky 3. -<br><br>4. stupně / frekvence |
|---|---|---|
| Infekce a infestace* | Velmi časté Infekce (bakteriální, virové, mykotické) | Časté Infekce (bakteriální, virové, mykotické) |
| Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)* | Není známo Sekundární malignita v souvislosti s léčboua | Není známo Sekundární malignita v souvislosti s léčboua |
| Poruchy krve a lymfatického systému* | Velmi časté Myelosuprese, pancytopenie<br><br>Není známo Febrilní neutropenie | Velmi časté Myelosuprese, pancytopenie,<br><br>Není známo Febrilní neutropenie |
| Poruchy metabolismu a výživy | Není známo Alkalóza, elektrolytová nerovnováha, hypomagnezemie, snížená chuť k jídlu | Není známo Alkalóza |
| Poruchy nervového systému* | Časté<br><br>Bolest hlavy Není známo Záchvat, parestezie | Není známo Parestezie |
| Poruchy oka | Není známo Krvácení spojivky, suché oko | |
| Cévní poruchy | Není známo Syndrom kapilárního úniku, hypertenze, hypotenze | Není známo Syndrom kapilárního úniku, hypertenze, hypotenze |
| Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Časté Orofaryngeální bolest, epistaxe<br><br>Není známo Hypoxie, kašel | Není známo Hypoxie |
| Gastrointestinální poruchy | Velmi časté Stomatitida/mukozitida, průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha<br><br>Časté Dysfagie, anální zánět, bolest v ústech<br><br>Není známo Neutropenická kolitida, dyspepsie, proktitida, bolest dásní, ezofageální bolest, zácpa | Velmi časté Stomatitida/mukozitida<br><br>Časté Dysfagie, průjem, nauzea, zvracení<br><br>Není známo Neutropenická kolitida, bolest břicha, ezofageální bolest |
| Třídy orgánových systémů | Všechny nežádoucí účinky / frekvence<br><br> | Nežádoucí účinky 3. -<br><br>4. stupně / frekvence |
|---|---|---|
| Poruchy jater a žlučových cest | Velmi časté Hepatotoxicita<br><br>Není známo Venookluzivní onemocnění jater, hepatomegalie | |
| Poruchy kůže a podkožní tkáně | Velmi časté Pruritus, alopecie<br><br>Časté Exfoliativní dermatitda, makulopapulózní vyrážka, vyrážka, erytém, urtikárie, kožní bolest, kožní hyperpigmentaceb<br><br>Není známo Kožní vřed, erythema multiforme, bulózní dermatitida, akneiformní dermatitida, syndrom palmoplantární erytrodysestezie, plenková dermatitidaa | Časté Exfoliativní dermatitida, makulopapulózní vyrážka<br><br>Není známo Erytém |
| Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | Není známo Bolest v končetině | |
| Poruchy ledvin a močových cest | Není známo Akutní poškození ledvin, renální selhání, neinfekční cystitida, hematurie | Není známo Akutní poškození ledvin, renální selhání, neinfekční cystitida |
| Poruchy reprodukčního systému a prsu | Není známo Erytém skrota, bolest penisu | |
| Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Velmi časté Pyrexiec<br><br>Časté Zimnice<br><br>Není známo Edém obličeje, únava, bolest | |
| Vyšetření | Velmi časté Zvýšená hladina ALT<br><br>Časté Zvýšená hladina AST, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená hladina C-reaktivního proteinu<br><br>Není známo Zvýšená hladina γGT | Časté Zvýšená hladina ALT, zvýšená hladina bilirubinu v krvi<br><br>Není známo Zvýšená hladina AST, zvýšená hladina γGT, zvýšená hladina C-reaktivního proteinu |
Popis vybraných nežádoucích účinků Infekce
Celková incidence infekcí u 121 pediatrických pacientů byla 11,6 % (14/121) a byla tedy srovnatelná s incidencí pozorovanou u dospělých. Frekvence byla vyšší v pediatrické věkové skupině 12-17 let
(6/39 [15,4 %]) v porovnání s mladšími dětmi (7/59 [11,9 %]). Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
U jednoho dítěte byl přibližně 12 měsíců po přípravné léčbě založené na treosulfanu pro srpkovitou anémii hlášen jeden případ sekundární malignity (myelodysplastický syndrom). Jiní zkoušející lékaři hlásili šest případů sekundárních malignit po přípravné léčbě založené na treosulfanu. Pěti pacientům byla podána alloHSCT z důvodu primárních imunodeficiencí, tj. onemocnění, u kterých je zvýšené riziko neoplazie per se. Vyvinul se u nich myelodysplastický syndrom, akutní lymfoblastická leukemie a Ewingův sarkom. U jednoho pacienta s hemofagocytární lymfohistiocytózou se vyvinula sekundární juvenilní chronická myeloidní leukemie. Poruchy krve a lymfatického systému
Medián (25 %/75 % percentil) doby přetrvávání neutropenie byl 22 (17; 26) dní u pediatrických pacientů s maligním onemocněním a 20 (15; 25) dní u pacientů s nemaligním onemocněním.
Poruchy nervového systému
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
Hlavním toxickým účinkem treosulfanu je rozsáhlá myeloablace a pancytopenie. Kromě toho se mohou vyskytnout acidóza, kožní toxicita, nauzea, zvracení a gastritida. Bez transplantace hematopoetických kmenových buněk představuje doporučená dávka treosulfanu předávkování. Specifické antidotum treosulfanu není známé. Je nutné pečlivě sledovat hematologický stav a podle klinické potřeby provést intenzivní podpůrná opatření.
Treosulfan je proléčivem bifunkční alkylační látky s cytotoxickým účinkem na hematopoetické prekurzorové buňky. Účinek treosulfanu spočívá ve spontánní konverzi na monoepoxidový intermediát a L-diepoxybutan (viz bod 5.2).
Vytvořené epoxidy alkylují nukleofilní centra deoxyribonukleové kyseliny (deoxyribonucleic acid, DNA) a dokážou indukovat křížové vazby v DNA, které jsou považovány za zodpovědné za depleci kmenových buněk a cytostatické účinky.
Farmakodynamické účinky Spektrum cytostatických a antileukemických účinků treosulfanu je široké. Toto bylo prokázáno u myší a potkanů po transplantaci lymfomů/leukemií, sarkomů a hepatomů, u lidských nádorových xenotransplantátů, lidských biopsií z nádorů a buněčných linií. Imunosupresivní účinky treosulfanu se přisuzují jeho toxicitě vůči primitivním a souvisejícím progenitorovým buňkám, T a NK-buňkám, redukci celularity primárních a sekundárních lymfatických orgánů a prekluzivnímu účinku na „cytokinovou bouři“, která předchází rozvoji reakce štěpu proti hostiteli (Graft-versus-Host-Disease, GvHD) a je součástí patogeneze venookluzivního onemocnění. Klinická účinnost a bezpečnost
V pivotním hodnocení fáze III byli dospělí pacienti s akutní myeloidní leukemií (acute myeloid leukaemia, AML) nebo myelodysplastickým syndromem (myelodysplastic syndrome, MDS) a zvýšeným rizikem při standardních přípravných terapiích z důvodu vyššího věku (≥ 50 let) nebo komorbidit (specifický index pro komorbidity při transplantaci hematopoetických buněk [haematopoietic cell transplantation comorbidity index, HCT-CI] skóre > 2) randomizováni do skupiny s přípravným režimem 3 × 10 g/m² treosulfanu v kombinaci s fludarabinem (FT10; n = 268) nebo do skupiny s režimem intravenózního busulfanu (v celkové dávce 6,4 mg/kg) v kombinaci s fludarabinem (FB2; n = 283), po kterých následovala alloHSCT. 64 % pacientů mělo AML a 36 % MDS. Medián věku pacientů byl 60 let (rozmezí 31-70 let); 25 % pacientů bylo starších 65 let. Primárním cílovým parametrem této studie bylo přežití bez události (event-free survival, EFS) po
2 letech. Události byly definovány jako relaps onemocnění, selhání štěpu nebo smrt (cokoli, co nastalo jako první). Non-inferiorita FT10 oproti referenčnímu FB2 byla statisticky prokázána. Výše hodnoty p 0,0005787 naznačuje superioritu treosulfanu ve srovnání s busulfanem (obrázek 1). Obrázek 1: Odhad přežití bez události podle Kaplana-Meiera (úplný analyzovaný soubor)
1,0
0,8
Míra přežití bez události
0,6
0,4
Busulfan Treosulfan
Počet pacientů 283 268 Události 137 (48,4 %) 97 (36,2 %) Cenzorováno 146 (51,6 %) 171 (63,8 %) Míra výskytu za 24 měs. [%] 51,2 65,7 95% CI (45,0; 57,0) (59,5; 71,2) Poměr rizik [a] 0,64 95% CI (0,49; 0,84)
0,2
0,0
Rizikoví pacienti
Busulfan Treosulfan
Čas [měsíce]
Výsledky analýz EFS po 2 letech pro různé předem definované podskupiny (typ dárce, riziková skupina, onemocnění, věková skupina, skóre HCT-CI, stav remise při vstupu do studie a různé kombinace těchto parametrů) byly vždy ve prospěch režimu s treosulfanem (poměr rizik [hazard ratio, HR] FT10 vs. FB2 < 1) pouze s jednou výjimkou (pacienti se shodným příbuzným dárcem [matched related donor, MRD], riziková skupina II; HR 1,18 [95% CI 0,61; 2,26]). Další výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
| Parametr | Treosulfan | Busulfan | Poměr rizikb (95% CI) | phodnotab |
|---|---|---|---|---|
| Počet pacientů | 268 | 283 | ||
| Celkové přežitía; % (95% CI) | 72,7 (66,8; 77,8) | 60,2 (54,0; 65,8) | 0,64 (0,48; 0,87) | 0,0037 |
| Kumulativní incidence relapsu/progrese; % (95% CI) | 22,0 (16,9; 27,1) | 25,2 (20,0; 30,3) | 0,82 (0,59; 1,16) | 0,2631 |
| Kumulativní incidence mortality v souvislosti s transplantací; % (95% CI) | 12,8 (9,2; 17,7) | 24,1 (19,1; 30,2) | 0,52 (0,34; 0,82) | 0,0043 |
| a Podle odhadů Kaplanovou-Meierovou metodou; b upraveno pro typ dárce, rizikovou skupinu a centrum za použití Coxova regresního modelu | a Podle odhadů Kaplanovou-Meierovou metodou; b upraveno pro typ dárce, rizikovou skupinu a centrum za použití Coxova regresního modelu | a Podle odhadů Kaplanovou-Meierovou metodou; b upraveno pro typ dárce, rizikovou skupinu a centrum za použití Coxova regresního modelu | a Podle odhadů Kaplanovou-Meierovou metodou; b upraveno pro typ dárce, rizikovou skupinu a centrum za použití Coxova regresního modelu | a Podle odhadů Kaplanovou-Meierovou metodou; b upraveno pro typ dárce, rizikovou skupinu a centrum za použití Coxova regresního modelu |
Výsledky GvHD jsou uvedeny v tabulce 2.
| Parametr | Treosulfan | Busulfan | p-hodnota |
|---|---|---|---|
| Počet pacientů | 268 | 283 | |
| Akutní GvHD, všechny stupně; % (95% CI) | 52,8 (46,8; 58,8) | 57,2 (51,5; 63,0) | 0,2038 |
| Akutní GvHD, stupně III/IV; % (95% CI) | 6,4 (3,4; 9,3) | 8,1 (4,9; 11,3) | 0,4267 |
| Chronická GvHDa; % (95% CI) | 61,7 (55,1; 68,3) | 60,3 (53,8; 66,7) | 0,9964 |
| Extenzivní chronická GvHDa; % (95% CI) | 19,8 (14,5; 25,1) | 28,6 (22,5; 34,7) | 0,0750 |
| a Do 2 let po alloHSCT | a Do 2 let po alloHSCT | a Do 2 let po alloHSCT | a Do 2 let po alloHSCT |
O přípravné léčbě založené na treosulfanu (režim FT14 ± thiotepa; viz bod 4.2) u dospělých pacientů s nemaligními onemocněními (non-malignant disorders, NMD) je dostupné jen omezené množství informací. Hlavními indikacemi pro alloHSCT s přípravnou léčbou treosulfanem u dospělých pacientů s NMD jsou hemoglobinopatie (např. srpkovitá anémie, talasemia major [TM]), primární imunitní nedostatečnost, hemofagocytární poruchy, dysregulace imunitního systému a selhání kostní dřeně.
Skupina italských vědců léčila 60 pacientů s TM (s rozmezím věku 1-37 let, včetně 12 dospělých) v režimu FT14 s thiotepou. U všech pacientů došlo k přihojení, kromě jednoho, který zemřel 11. den; medián doby do obnovy neutrofilů a trombocytů byl 20 dní. Při mediánu sledování po dobu 36 měsíců (rozmezí 4-73 měsíců), byla pravděpodobnost celkového přežití během pětiletého období 93 % (95%
CI 83-97 %). Nebyl pozorován žádný rozdíl ve výsledcích u dětí a dospělých (Bernardo ME et al.; Blood 2012; 120(2):473-6).
Retrospektivní srovnání přípravné léčby založené na treosulfanu (n = 16) s přípravnou léčbou založenou na busulfanu (n = 81) u dospělých pacientů odhalilo poměrně srovnatelnou míru přežití (70,3 ± 15,1 % vs. 69,3 ± 5,5 %), zatímco riziko akutního GvHD bylo nižší u skupiny léčené treosulfanem (poměr šancí – odds ratio 0,28; 95% CI 0,12-0,67; p-hodnota = 0,004) (Caocci G et al.; American Journal of Hematology 2017; 92(12):1303-1310).
Pediatrická populace Účinnost a bezpečnost přípravné léčby založené na treosulfanu byla hodnocena u 70 pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL), AML, MDS nebo juvenilní myelomonocytární leukemií (JMML), kterým byl podáván přípravný režim s treosulfanem a fludarabinem s thiotepou (n = 65) nebo bez thiotepy (n = 5). Dávka treosulfanu byla upravena podle BSA pacienta a ve výši 10, 12 nebo 14 g/m² tělesného povrchu na den byla podána v dvouhodinové intravenózní infuzi ve dnech -6, -5 a -4 před infuzí kmenových buněk (den 0). Celkem 37 pacientů (52,9 %) bylo mladších než 12 let. U žádného z pacientů nedošlo k primárnímu selhání štěpu, u jednoho pacienta s ALL se však vyskytlo sekundární selhání štěpu. Incidence kompletního dárcovského chimérismu byla 94,2 % (90% CI 87,2-98,0 %) při návštěvě v den +28; 91,3 % (90% CI 83,6-96,1 %) při návštěvě v den +100 a 91,2 % (90% CI 82,4-96,5 %) při návštěvě ve 12. měsíci. Celkové přežití za 24 měsíců bylo 85,7 % (90% CI 77,1-91,2 %). Celkem u 12 ze 70 pacientů (17,1 %) došlo k úmrtí, u 8 pacientů z důvodu relapsu/progrese a u 4 pacientů v souvislosti s transplantací. Nepřítomnost úmrtí v souvislosti s transplantací do dne +100 po HSCT (primární cílový parametr) byla 98,6 % (90% CI 93,4-99,9 %). V souvislosti s transplantací/léčbou před dnem +100 po HSCT bylo zaznamenáno jedno úmrtí. Mortalita v souvislosti s transplantací za 24 měsíců byla 4,6 % (90% CI 1,8-11,4 %). U šestnácti pacientů došlo k relapsu/progresi. Kumulativní incidence relapsu/progrese byla 23,0 % (90% CI 14,7-31,3 %) ve 24. měsíci. Účinnost a bezpečnost přípravné léčby na základě treosulfanu/fludarabinu ± thiotepy byla dále hodnocena u 51 pacientů s nemaligními onemocněními (primární imunodeficience, hemoglobinopatie, vrozené poruchy metabolismu a syndromy selhání kostní dřeně). Dávka treosulfanu byla upravena podle BSA pacienta a ve výši 10, 12 nebo 14 g/m² tělesného povrchu na den byla podána v dvouhodinové intravenózní infuzi ve dnech -6, -5 a -4 před infuzí kmenových buněk (den 0). Schéma dávkování bylo během hodnocení upraveno na základě kategorií BSA aplikovaných
u různých dávek, v důsledku čehož 2 pacienti dostávali vyšší dávku, než bylo počáteční schéma dávkování. Padesát hodnotitelných pacientů léčených v referenčním přípravném režimu busulfan/fludarabin ± thiotepa představovalo aktivní kontrolní skupinu. Dávka busulfanu byla upravena podle tělesné hmotnosti pacienta a ve výši 3,2 až 4,8 mg/kg/den byla podána ve dnech -7, -6, -5 a -4. Většina subjektů hodnocení (84 % v obou ramenech) absolvovala intenzivní režim s thiotepou podávanou ve 2 jednotlivých dávkách 5 mg/kg tělesné hmotnosti v den -2. Většina pacientů byla ve věku 28 dnů až 11 let (88,2 % v rameni s treosulfanem a 80 % v rameni s busulfanem). Hodnota hladiny alfa nebyla v této studii kontrolována na opakované testování. Incidence nepřítomnosti úmrtí v souvislosti s transplantací (léčbou) do dne +100 (primární cílový parametr) byla 100,0 % (90% CI 94,3 %-100,0 %) v rameni s treosulfanem a 90,0 % (90% CI 80,1 %-96,0 %) v rameni s busulfanem. Celkové přežití v 1 roce było 96,1 % (90% CI 88,0 %-98,8 %)
u treosulfanu a 88,0 % (90% CI 77,9 %-93,7 %) u busulfanu. U celkem 2 pacientů (3,9 %) v rameni s treosulfanem a 2 pacientů (4,0 %) v rameni s busulfanem došlo k primárnímu selhání štěpu; sekundární selhání štěpu bylo naproti tomu hlášeno u 9 pacientů (18,4 %) podstupujících přípravnou léčbu založenou na treosulfanu. Incidence kompletního dárcovského chimérismu byla mezi skupinami srovnatelná.
Treosulfan je proléčivem, které se za fyziologických podmínek (pH 7,4; 37 °C) spontánně konvertuje na monoepoxidový intermediát a L-diepoxybutan s poločasem 2,2 hodiny.
Absorpce Po intravenózním podání je maximálních hladin v plazmě dosaženo na konci infuzní doby. Maximální hladiny v plazmě (průměr ± směrodatná odchylka [standard deviation, SD]) u dospělých pacientů po dvouhodinové intravenózní infuzi treosulfanu v dávce 10, 12 nebo 14 g/m² byly 306 ± 94 µg/ml; 461 ± 102 µg/ml, resp. 494 ± 126 µg/ml. Distribuce Treosulfan se v organismu rychle distribuuje; jeho prostup přes hematoencefalickou bariéru je však poměrně omezený (viz bod 5.3). Distribuční objem je u dospělých pacientů přibližně 20-30 litrů. Při doporučené denní terapii v délce tří po sobě jdoucích dní nebyla pozorována kumulace dávek. Treosulfan se neváže na plazmatické bílkoviny. Biotransformace Za fyziologických podmínek (pH 7,4; teplota 37 °C) se farmakologicky neaktivní treosulfan spontánně konvertuje (neenzymaticky) na aktivní monoepoxidový intermediát (S,S-EBDM = (2S,3S)-1,2-epoxybutan-3,4-diol-4-metansulfonát) a nakonec na L-diepoxybutan (S,S-DEB = (2S,3S)-1,2:3,4-diepoxybutan). Eliminace Plazmatické koncentrace treosulfanu se exponenciálně snižují a nejlépe jsou popsány eliminačním procesem prvního řádu, pro který je vhodný dvoukompartmentový model. Terminální poločas (T1/2ß) intravenózně podaného treosulfanu (až 47 g/m²) je přibližně 2 hodiny. Přibližně 25-40 % dávky treosulfanu se vylučuje v nezměněné formě močí přibližně do 24 hodin, přičemž téměř 90 % dávky se vyloučí během prvních 6 hodin po podání. Linearita/nelinearita Regresní analýza plochy pod křivkou (area under the curve, AUC0-∞) oproti dávce treosulfanu naznačuje lineární závislost. Porucha funkce ledvin a jater U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater nebyly farmakokinetické studie s treosulfanem provedeny, protože u těchto pacientů obecně nebývá alloHSCT prováděna. Přibližně 25-40 % treosulfanu se vylučuje močí; vliv funkce ledvin na renální clearance treosulfanu však nebyl pozorován. Pediatrická populace Běžný výpočet dávky pouze na základě BSA vede k významně vyšší expozici (AUC) malých dětí a kojenců s malou BSA v porovnání s dospívajícími a dospělými. Z toho důvodu má být dávkování treosulfanu u pediatrických pacientů upraveno s ohledem na BSA (viz bod 4.2), což povede k srovnatelné expozici treosulfanu u dětí všech věkových skupin a bude odpovídat expozici
Čtyřtýdenní subchronická intravenózní léčba potkanů vedla k hematologickým změnám v podobě sníženého počtu leukocytů a neutrofilních granulocytů, snížené relativní hmotnosti sleziny a thymu
v kontextu lymfoidní atrofie a k útlumu kostní dřeně. Byla pozorována lymfohistiocytární infiltrace
v kosterním svalstvu a histopatologické změny v močovém měchýři. Známky hematurie byly pozorovány především u samců. Z důvodu alkylačního mechanismu působení je treosulfan charakterizován jako genotoxická sloučenina s kancerogenním potenciálem. Specifické studie reprodukční a vývojové toxicity s treosulfanem nebyly u zvířat provedeny. V testech chronické toxicity u potkanů však došlo k významnému ovlivnění spermatogeneze a ovariální funkce. Údaje publikované v literatuře uvádějí gonadotoxicitu treosulfanu u předpubertálních a pubertálních samců a samic myší. Publikované údaje, týkající se léčby myší a potkanů L-diepoxybutanem (alkylačním transformačním produktem treosulfanu), odhalily poruchu fertility a vývoje dělohy, vaječníků a spermií. Studie u juvenilních zvířat
Ve studiích toxicity u juvenilních potkanů indukoval treosulfan mírnou retardaci fyzického vývoje a mírné opoždění časového bodu otevření vagíny u samic. U potkanů byl pozorován velmi mírný přestup treosulfanu přes hematoencefalickou bariéru. Koncentrace treosulfanu v mozkové tkáni byly o 95 % – 98 % nižší než v plazmě. Byla však zjištěna přibližně trojnásobná expozice v mozkové tkáni juvenilních potkanů v porovnání s mladými dospělými jedinci.
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.
Z mikrobiologického hlediska je nutné použít přípravek okamžitě, pokud metoda rekonstituce nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po rekonstituci jsou v odpovědnosti uživatele. Neuchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C), protože může dojít k precipitaci.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Injekční lahvička z bezbarvého skla třídy I s pryžovou zátkou a hliníkovým víčkem, obsahující 1 g treosulfanu. Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok Injekční lahvička z bezbarvého skla třídy I s pryžovou zátkou a hliníkovým víčkem, obsahující 5 g treosulfanu. Přípravek Trecondi je k dispozici v baleních po 1 nebo 5 injekčních lahvičkách. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Jako u všech cytotoxických látek je nutné i při manipulaci s treosulfanem dodržovat vhodná opatření.
Léčivý přípravek musí rekonstituovat proškolená osoba. Při manipulaci s treosulfanem zamezte jeho vdechnutí, kontaktu s kůží a kontaktu se sliznicemi (doporučuje se použití vhodných ochranných jednorázových rukavic, brýlí, pláště a roušky). Zasažené části těla je nutné pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči vypláchnout roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). Pokud je to možné, doporučuje se pracovat na zvláštní bezpečnostní pracovní desce, vybavené laminárním prouděním, s jednorázovou absorpční fólií nepropustnou pro tekutiny. Při likvidaci materiálu (injekčních stříkaček, jehel atd.) použitých při rekonstituci cytotoxických léčivých přípravků je nutné přijmout vhodná opatření a postupovat s opatrností. U všech injekčních stříkaček a setů používejte uzávěr Luer-lock. Za účelem minimalizace tlaku a možné tvorby aerosolu se doporučuje na propichování zátek použít velkou injekční jehlu. Míru tvorby aerosolu lze také snížit použitím odvzdušňovací jehly. Těhotné ženy nesmí manipulovat s cytotoxickými látkami.
Pokyny k rekonstituci treosulfanu:
Při přípravě roztoku chloridu sodného o koncentraci 4,5 mg/ml (0,45 %) je možné smísit roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) a vodu pro injekci v ekvivalentních objemech.
Rekonstituovaný roztok obsahuje 50 mg treosulfanu na ml a je to čirý a bezbarvý roztok. Roztoky vykazující jakoukoli známku precipitace se nesmí použít.
Treosulfan má mutagenní a kancerogenní potenciál. Zbytky léčivého přípravku i veškerý materiál, který byl použit při rekonstituci a podávání, musí být zlikvidovány podle standardních postupů
platných pro cytostatika, a obzvlášť s ohledem na platné právní předpisy vztahující se na likvidaci nebezpečného odpadu.
medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo
Datum první registrace: 20. červen 2019 Datum posledního prodloužení registrace: 5. leden 2024
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com
PŘÍLOHA II
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
A. VÝROBCE ODPOVĚDNÝ / VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ Název a adresa výrobce odpovědného / výrobců odpovědných za propouštění šarží medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením (viz příloha I: Souhrn údajů o přípravku, bod 4.2).
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti (PSUR)
Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat Unie (seznam EURD) stanoveném v čl. 107c odst. 7 směrnice 2001/83/ES a jakékoli následné změny jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky. Držitel rozhodnutí o registraci (MAH) předloží první PSUR pro tento léčivý přípravek do 6 měsíců od jeho registrace.
Držitel rozhodnutí o registraci (MAH) uskuteční požadované činnosti a intervence v oblasti farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace a ve veškerých schválených následných aktualizacích RMP.
Aktualizovaný RMP je třeba předložit:
| ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU |
|---|
Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok treosulfan
| 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK |
|---|
Jedna injekční lahvička obsahuje 1 g treosulfanu. Jedna injekční lahvička obsahuje 5 g treosulfanu.
Po rekonstituci obsahuje 1 ml roztoku 50 mg treosulfanu.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Prášek pro infuzní roztok. 1 g
5 g
1 injekční lahvička
5 injekčních lahviček
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
K intravenóznímu podání po rekonstituci. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
Cytotoxické.
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
Je nutné dodržovat pokyny platné pro likvidaci cytostatik.
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
medac GmbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) |
|---|
EU/1/18/1351/001 (1 g, 1 injekční lahvička)
EU/1/18/1351/002 (1 g, 5 injekčních lahviček)
EU/1/18/1351/003 (5 g, 1 injekční lahvička)
EU/1/18/1351/004 (5 g, 5 injekčních lahviček)
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
č.š.:
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
Nevyžaduje se – odůvodnění přijato.
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
PC SN NN
| ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU Štítek injekční lahvičky<br><br> |
|---|
| 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU |
|---|
Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok treosulfan
| 2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK |
|---|
Jedna injekční lahvička obsahuje 1 g treosulfanu. Jedna injekční lahvička obsahuje 5 g treosulfanu.
Po rekonstituci obsahuje 1 ml roztoku 50 mg treosulfanu.
| 3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK |
|---|
| 4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ |
|---|
Prášek pro infuzní roztok.
1 g
5 g
| 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ |
|---|
K intravenóznímu podání po rekonstituci. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.
| 6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ<br><br> |
|---|
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.
| 7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ |
|---|
Cytotoxické.
| 8. POUŽITELNOST |
|---|
| 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI |
|---|
medac GmbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo
| 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) |
|---|
EU/1/18/1351/001 (1 g, 1 injekční lahvička)
EU/1/18/1351/002 (1 g, 5 injekčních lahviček)
EU/1/18/1351/003 (5 g, 1 injekční lahvička)
EU/1/18/1351/004 (5 g, 5 injekčních lahviček)
| 13. ČÍSLO ŠARŽE |
|---|
č.š.:
| 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ |
|---|
| 15. NÁVOD K POUŽITÍ |
|---|
| 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU |
|---|
| 17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD |
|---|
| 18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM |
|---|
Příbalová informace: Informace pro uživatele
Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok treosulfan
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.
Přípravek Trecondi obsahuje léčivou látku treosulfan, která patří do skupiny léků označovaných jako alkylační látky. Treosulfan se používá k přípravě pacientů před transplantací kostní dřeně (transplantací hematopoetických kmenových buněk). Treosulfan ničí buňky kostní dřeně a umožňuje transplantaci nových buněk kostní dřeně, což vede k tvorbě zdravých krevních buněk.
Přípravek Trecondi se používá jako léčba před transplantací krevních kmenových buněk
Přípravek Trecondi Vám nesmí být podán
jestliže jste alergický(á) na treosulfan,
jestliže máte aktivní nekontrolovanou infekci,
jestliže máte těžké onemocnění srdce, plic, jater nebo ledvin,
jestliže máte dědičnou poruchu oprav DNA, stav, který snižuje schopnost opravovat DNA (která nese dědičnou informaci),
jestliže jste těhotná nebo se domníváte, že můžete být těhotná. Upozornění a opatření Přípravek Trecondi je přípravek, který zabíjí buňky (cytotoxický), a používá se ke snížení počtu krevních buněk. Při doporučené dávce je to zamýšlený účinek. Během léčby budou u Vás prováděna vyšetření krve za účelem kontroly, že počty krevních buněk nepoklesly příliš nízko.
Za účelem předcházení infekcím a jejich léčby Vám budou podávány léčivé přípravky, např. antibiotika (k léčbě bakteriálních infekcí), antimykotika (k léčbě plísňových infekcí) a antivirotika (k léčbě virových infekcí).
Podávání přípravku Trecondi může zvýšit riziko rozvoje jiného nádorového onemocnění
Vzhledem k tomu, že častým nežádoucím účinkem tohoto přípravku je zánět sliznice v ústech, je třeba dodržovat dostatečnou ústní hygienu. Doporučují se preventivní opatření, jako je používání ústní vody (např. s bariérovou ochranou, antimikrobiálními látkami) nebo aplikace ledu do dutiny ústní (což snižuje průtok krve do sliznice v ústech a zmenšuje množství treosulfanu, který se dostane k buňce).
Během léčby treosulfanem Vám nesmí být podány živé očkovací látky. Přípravek Trecondi může způsobit příznaky menopauzy (nepřítomnosti menstruace). Děti a dospívající U dětí ve věku do 4 měsíců se mohou velmi vzácně vyskytnout záchvaty. U dětí mladších než 1 rok se mohou vyskytnout závažnější nežádoucí účinky ovlivňující dýchání, než u starších dětí. U Vašeho dítěte budou sledovány známky nežádoucích účinků, které ovlivňují nervy a způsobují dýchací potíže.
U kojenců, batolat a dětí nosících pleny se může objevit plenková vyrážka s tvorbou vřídků v okolí řitního otvoru (perianální), protože treosulfan vylučovaný močí může poškodit kůži. Plenky je proto nutné často měnit během 6-8 hodin po každé dávce tohoto přípravku.
O použití treosulfanu u dětí mladších než 1 měsíc nejsou dostatečné informace. Další léčivé přípravky a přípravek Trecondi Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat, a to i o lécích dostupných bez lékařského předpisu. Těhotenství, kojení a plodnost Během léčby tímto přípravkem a ještě 6 měsíců po jejím ukončení nesmíte otěhotnět. Pokud je Vám nebo Vašemu partnerovi podáván tento přípravek, používejte účinnou metodu antikoncepce.
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, než Vám bude tento přípravek podán.
Před zahájením léčby tímto přípravkem musíte přestat kojit. Jestliže jste muž a léčíte se tímto přípravkem, nesmíte během léčby a ještě 6 měsíců po jejím ukončení počít dítě. Tento přípravek může způsobit neplodnost a po léčbě tímto přípravkem možná nebudete moci otěhotnět. Pokud chcete mít děti, poraďte se před zahájením léčby se svým lékařem. Muži se mohou před zahájením léčby poradit o možnosti uchování spermií. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Tento přípravek může způsobit pocit na zvracení, zvracení a závrať, které mohou snížit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud se u Vás tyto nežádoucí účinky vyskytnou, neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte stroje.
Použití u dospělých Tento přípravek se používá v kombinaci s fludarabinem. Doporučená dávka přípravku je 10-14 g/m² plochy tělesného povrchu (vypočítané za použití tělesné výšky a tělesné hmotnosti).
Použití u dětí a dospívajících Tento přípravek se používá v kombinaci s fludarabinem a ve většině případů také s thiotepou. Doporučená dávka přípravku je 10-14 g/m² plochy tělesného povrchu.
Jak se přípravek Trecondi podává Tento přípravek Vám bude podávat lékař. Podává se pomocí kapačky (infuze) do žíly v délce trvání
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Závažné nežádoucí účinky Nejzávažnějšími nežádoucími účinky při léčbě treosulfanem nebo při transplantaci jsou:
Lékař bude pravidelně sledovat počty krevních buněk a jaterní enzymy, aby tyto příhody odhalil a léčil.
Dospělí Přehled všech ostatních nežádoucích účinků je uveden níže podle toho, jak často se vyskytují. Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů)
Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů)
Děti a dospívající Přehled všech ostatních nežádoucích účinků je uveden níže podle toho, jak často se vyskytují. Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 pacientů)
zánět sliznice, obzvlášť v ústech (s vředy), průjem, pocit na zvracení, zvracení, bolest břicha
poškození jater
svědění, ztráta vlasů
horečka
zvýšená hladina jaterního enzymu (ALT) v krvi Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů)
bolest hlavy
bolest hrdla, krvácení z nosu
obtíže s polykáním, zánět řitě, bolest v ústech
zarudnutí kůže a její odlupování na většině povrchu těla (exfoliativní dermatitida), typ vyrážky s plochými nebo vyvýšenými červenými hrbolky na kůži (makulopapulózní vyrážka), vyrážka, zarudnutí kůže (erytém), kopřivka, kožní bolest, bronzová pigmentace kůže
zimnice
zvýšené hladiny jaterního enzymu (AST) v krvi a bilirubinu v krvi (jaterního pigmentu, často známka poruchy funkce jater), zvýšená hladina C-reaktivního proteinu (známka zánětu v těle)
Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit)
Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku a krabičce za „EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny níže, v části určené zdravotnickým pracovníkům. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
Co přípravek Trecondi obsahuje Léčivou látkou je treosulfan. Tento přípravek neobsahuje žádné další složky. Trecondi 1 g prášek pro infuzní roztok 1 injekční lahvička s práškem obsahuje 1 g treosulfanu. Trecondi 5 g prášek pro infuzní roztok 1 injekční lahvička s práškem obsahuje 5 g treosulfanu. Po rekonstituci obsahuje 1 ml roztoku 50 mg treosulfanu. Jak přípravek Trecondi vypadá a co obsahuje toto balení Bílý krystalický prášek ve skleněné injekční lahvičce s pryžovou zátkou a hliníkovým víčkem. Přípravek Trecondi je k dispozici v baleních po 1 nebo 5 injekčních lahvičkách (sklo Třídy I). Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce medac Gesellschaft für klinische Spezialpräparate mbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo Tel.: +49 4103 8006-0 Fax: +49 4103 8006-100 E-mail: [email protected] Tato příbalová informace byla naposledy revidována. Další zdroje informací Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky https://example.com Na těchto stránkách naleznete též odkazy na další webové stránky týkající se vzácných onemocnění a jejich léčby.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky: Jako u všech cytotoxických látek je nutné i při manipulaci s treosulfanem dodržovat vhodná opatření. Léčivý přípravek musí rekonstituovat proškolená osoba. Při manipulaci s treosulfanem zamezte jeho vdechnutí, kontaktu s kůží a kontaktu se sliznicemi (doporučuje se použití vhodných ochranných jednorázových rukavic, brýlí, pláště a roušky). Zasažené části těla je nutné pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči vypláchnout roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). Pokud je to možné, doporučuje se pracovat na zvláštní bezpečnostní pracovní desce, vybavené laminárním prouděním, s jednorázovou absorpční fólií nepropustnou pro tekutiny. Při likvidaci materiálu (injekčních stříkaček, jehel atd.) použitých při rekonstituci cytotoxických léčivých přípravků je nutné přijmout vhodná opatření a postupovat s opatrností. U všech injekčních stříkaček a setů používejte uzávěr Luer-lock. Za účelem minimalizace tlaku a možné tvorby aerosolu se doporučuje na propichování zátek použít velkou injekční jehlu. Míru tvorby aerosolu lze také snížit použitím odvzdušňovací jehly. Těhotné ženy nesmí manipulovat s cytotoxickými látkami.
Pokyny k rekonstituci treosulfanu:
Při přípravě roztoku chloridu sodného o koncentraci 4,5 mg/ml (0,45 %) je možné smísit roztok chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) a vodu pro injekci v ekvivalentních objemech.
Rekonstituovaný infuzní roztok Rekonstituovaný roztok obsahuje 50 mg treosulfanu na ml a je to čirý a bezbarvý roztok. Roztoky vykazující jakoukoli známku precipitace se nesmí použít.
Po rekonstituci roztokem chloridu sodného o koncentraci 4,5 mg/ml (0,45 %) byly chemická a fyzikální stabilita prokázány po dobu 3 dní při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska je nutné použít přípravek okamžitě, pokud metoda rekonstituce nevyloučí riziko mikrobiologické kontaminace. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po rekonstituci jsou v odpovědnosti uživatele. Neuchovávejte rekonstituovaný roztok v chladničce (2 °C - 8 °C), protože může dojít k precipitaci.
Treosulfan má mutagenní a kancerogenní potenciál. Zbytky léčivého přípravku i veškerý materiál, který byl použit při rekonstituci a podávání, musí být zlikvidovány podle standardních postupů platných pro cytostatika, a obzvlášť s ohledem na platné právní předpisy vztahující se na likvidaci nebezpečného odpadu.