DOBUTAMIN ADMEDA

K čemu se přípravek používá

Přípravek se užívá při srdečním selhání s nízkým srdečním výdejem při infarktu myokardu, chirurgických srdečních zákrocích, kardiomyopatii, septickém a kardiogenním šoku, vyžadujícím pozitivně inotropní léčbu.

Pediatrická populace

Dobutamin je u dětí indikován ve všech věkových skupinách (od novorozenců až po 18 let) jako inotropní podpora v případě nízkého srdečního výdeje z důvodu dekompenzace srdečního selhání, po chirurgických srdečních zákrocích, při kardiomyopatii a při kardiogenním nebo septickém šoku.

Dobutamin je syntetický sympatomimetický amin strukturou příbuzný dopaminu a isoproterenolu. Přímý pozitivně inotropní účinek se vysvětluje agonistickým účinkem na srdeční beta1 i na alfa1 receptory. Prostřednictvím periferní vasodilatace působí také nepřímo chronotropně.

Účinky dobutaminu:

• vzestup srdeční kontraktility se zvýšením tepového objemu a srdečního výdeje
• agonistický účinek na periferní beta2-receptory a v menší míře i na alfa2-receptory z toho vyplývají pozitivně chronotropní účinky na periferní cévy, které jsou však méně významné než u jiných katecholaminů
• hemodynamické účinky závisí na dávce: srdeční výdej vzrůstá hlavně jako důsledek vzestupu tepového objemu, zrychlení srdeční frekvence nastává zvláště při vyšších dávkách; plnicí tlak v levé komoře a systémový cévní odpor klesají a při vysokých dávkách klesá i cévní odpor v plicích
• zkrácení zotavné doby sinusového uzlu a doby síňokomorového vedení
• přechodné snížení agregace krevních destiček
• zvýšení potřeby kyslíku v myokardu tento účinek je většinou kompenzován vzestupem srdečního objemu a následným zlepšením průtoku v koronárních tepnách, takže nastává příznivější kyslíková rovnováha než po podání jiných pozitivně inotropních látek
• neovlivňuje dopaminové receptory a (na rozdíl např. od dopaminu) neovlivňuje uvolňování endogenního noradrenalinu
• nemá přímý dopaminergní účinek na renální perfuzi
• může vyvolávat arytmie.

Při srdečním selhání a současné akutní či chronické ischémii myokardu je nutno přizpůsobit dávky dobutaminu tak, aby nenastával výraznější vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku, protože jinak by se mohla (zvláště při relativně dobré funkci komor) ischémie zhoršit.

Při nepřerušeném podávání delším než 72 hodin mohou být pozorovány známky tolerance, pravděpodobně v důsledku snížení aktivační kapacity adenylcyklátového systému.

Účinek nastupuje asi za 1-2 minuty po zahájení infuze, zatímco rovnovážných hladin v plazmě se při kontinuální infuzi dosahuje až po 10-12 minutách. Hladiny (steady-state) v plazmě stoupají lineárně jako funkce dávky a rychlosti infuze. Poločas je 2-3 minuty. Distribuční objem je 0,2 l/kg tělesné hmotnosti.

Plazmatická clearance je nezávislá na srdečním výdeji a je 2,4 l/min/m2. Dobutamin je metabolizován převážně v tkáních a játrech. Vznikají hlavně konjugované glukuronidy a farmakologicky inaktivní 30-metyldobutamin. Vylučování probíhá močí a žlučí. Více než 2/3 dávky se vyloučí močí jako glukuronidy a 3-0-metyldobutamin.