excitovanost

Excitovanost se projevuje jako pocit neklidu, napětí a zvýšené psychické či fyzické aktivity. Může se jednat o neschopnost se uvolnit, pocit vnitřního chvění, zrychlené myšlení nebo dokonce podrážděnost a netrpělivost. V některých případech může být doprovázena nespavostí nebo obtížemi se soustředěním.

Tento nežádoucí účinek se může objevit při užívání některých léků, které ovlivňují chemické procesy v mozku. Může jít například o léky působící na nervový systém, které stimulují jeho aktivitu, nebo léky, které mají jako vedlejší účinek právě zvýšení bdělosti a psychické energie. Tělo se na tyto změny může adaptovat různě, a proto se excitovanost může projevit u citlivějších jedinců nebo při vyšších dávkách.

Ve většině případů je excitovanost mírná a dočasná. Obvykle odezní sama po úpravě dávkování léku nebo po jeho vysazení. Pokud se však excitovanost stane obtěžující, výrazně omezuje běžné fungování nebo je doprovázena silným neklidem či úzkostí, je důležité to konzultovat s lékařem. Lékař může zvážit úpravu léčby, snížení dávky nebo předepsání jiného léku.

Zvýšené riziko excitovanosti mohou mít osoby s již existujícími úzkostnými poruchami nebo osoby citlivější na stimulační účinky léků. Závažnost může být také ovlivněna kombinací s jinými léky nebo látkami, které mají podobné účinky.