neurosenzorická hluchota

Neurosenzorická hluchota je typ ztráty sluchu, který vzniká poškozením vnitřního ucha (cochlea) nebo sluchového nervu, který přenáší zvuky z ucha do mozku. Projevuje se obtížemi slyšet zvuky, zejména tiché nebo vysokofrekvenční tóny. Pacienti mohou mít pocit, že slyší, ale nerozumí mluvenému slovu, nebo že zvuky zní tlumeně či zkresleně. Často se objevuje i pískání nebo hučení v uších (tinnitus).

Při užívání některých léků může dojít k poškození citlivých buněk ve vnitřním uchu nebo k ovlivnění funkce sluchového nervu. Tento typ poškození je často nevratný. Riziko vzniku neurosenzorické hluchoty je vyšší u některých typů antibiotik, chemoterapeutik, léků na léčbu srdečních onemocnění nebo při dlouhodobém užívání vysokých dávek určitých léčiv.

Neurosenzorická hluchota se může lišit v závažnosti od mírné až po úplnou ztrátu sluchu. Většinou bývá trvalá. Pokud máte podezření, že vám lék způsobuje problémy se sluchem, je nezbytné okamžitě kontaktovat svého lékaře. Lékař může zvážit úpravu dávkování, změnu léku nebo doporučit další vyšetření a možnosti léčby, jako jsou naslouchátka nebo kochleární implantáty.

Někteří pacienti mohou být k tomuto nežádoucímu účinku náchylnější, například starší lidé nebo osoby s již existujícími problémy se sluchem či ledvinami. Závažnost může být také ovlivněna délkou léčby a celkovou dávkou podaného léku.