nevyjadřování emocí

Neschopnost vyjadřovat emoce, známá také jako emoční otupělost nebo afektivní oploštění, znamená, že člověk pociťuje emoce, ale má potíže je projevit navenek. Může se to projevovat sníženou mimikou, menší gestikulací, monotónní řečí nebo celkově klidnějším a méně výrazným chováním. Pacient může mít pocit, že se uvnitř něco děje, ale navenek to není patrné.

Tento nežádoucí účinek se může objevit při užívání některých léků, které ovlivňují chemické procesy v mozku, zejména ty spojené s náladou a vnímáním. Cílem těchto léků je často stabilizovat psychický stav, ale někdy mohou mít za následek i snížení celkové emoční reaktivity. Není to tedy známka toho, že by člověk nic necítil, ale spíše toho, že má potíže tyto pocity sdělit světu.

Ve většině případů je tento nežádoucí účinek mírný a dočasný. Obvykle odezní po úpravě dávkování léku nebo po jeho vysazení. Pokud se však emoční otupělost stane výraznou a začne pacienta omezovat v běžném životě, komunikaci s okolím nebo v prožívání radosti, je důležité to konzultovat s lékařem. Lékař může zvážit změnu léčby nebo navrhnout další postupy.

Někteří lidé mohou být k tomuto nežádoucímu účinku náchylnější, zejména pokud již mají sklony k potlačování emocí nebo pokud užívají více léků současně. Závažnost může také záviset na konkrétním léku a jeho dávkování. Vždy je proto klíčové otevřeně komunikovat s ošetřujícím lékařem o jakýchkoli změnách ve svém emočním stavu.