radiační toxicita

Radiační toxicita je souhrnný pojem pro poškození tkání a orgánů způsobené ionizujícím zářením. Může se projevit různými způsoby v závislosti na dávce záření, jeho typu a zasažené části těla. Mezi běžné příznaky patří únava, nevolnost, zvracení, průjem, kožní reakce (zarudnutí, svědění, olupování) a vypadávání vlasů. V závažnějších případech může dojít k poškození kostní dřeně, imunitního systému, plic, srdce nebo nervového systému.

K radiační toxicitě může dojít při léčbě nádorových onemocnění radioterapií, ale také při nehodách s radioaktivními materiály nebo při nadměrném vystavení přirozenému či umělému záření. Některé léky, zejména ty používané v chemoterapii, mohou zvyšovat citlivost tkání na záření a tím zhoršovat projevy radiační toxicity.

Závažnost radiační toxicity se liší. Mírné formy, jako je například kožní reakce, se obvykle samy zlepší nebo je lze zvládnout podpůrnou léčbou. Závažnější poškození orgánů však může mít dlouhodobé nebo trvalé následky a vyžaduje intenzivní lékařskou péči. Pacienti, kteří podstupují radioterapii, by měli být pod pečlivým lékařským dohledem a hlásit jakékoli neobvyklé příznaky svému lékaři.

Riziko vzniku radiační toxicity je vyšší u pacientů s oslabeným imunitním systémem, u starších osob a u jedinců s již existujícími chronickými onemocněními. Zvýšená dávka záření nebo delší doba expozice také zvyšují pravděpodobnost vzniku závažnějších projevů.