rejekce transplantovaného solidního orgánu

Rejekce transplantovaného orgánu je stav, kdy imunitní systém pacienta začne rozpoznávat nový orgán jako cizí těleso a napadá ho. Imunitní systém má za úkol chránit tělo před infekcemi a cizorodými látkami, ale v případě transplantace může tuto svou funkci obrátit proti darovanému orgánu.

Projevy rejekce se mohou lišit v závislosti na typu transplantovaného orgánu a na tom, jak rychle k rejekci dochází. Mezi běžné příznaky patří bolest v oblasti transplantovaného orgánu, otok, horečka, únava nebo náhlé zhoršení funkce orgánu, které může být zjištěno například krevními testy nebo zobrazovacími metodami. U transplantované ledviny to může být například snížení produkce moči, u jater zase zežloutnutí kůže a očí.

Rejekce je běžným rizikem po transplantaci, ale moderní léky potlačující imunitní systém (imunosupresiva) toto riziko výrazně snižují. Tyto léky musí pacient užívat dlouhodobě, aby se zabránilo napadání nového orgánu. Přesto k rejekci může dojít, zejména pokud pacient nedodržuje léčebný režim, zapomene si vzít léky nebo pokud dojde k jiným zdravotním komplikacím.

Pokud máte podezření na rejekci transplantovaného orgánu, je nezbytné okamžitě kontaktovat lékařský tým, který se o vás stará. Včasné rozpoznání a léčba rejekce jsou klíčové pro záchranu transplantovaného orgánu a pro dlouhodobé přežití pacienta. Lékaři mohou upravit dávkování imunosupresiv nebo nasadit další léčbu k potlačení imunitní reakce.