zánět žláz na očních víčkách

Zánět žláz na očních víčkách, známý také jako zánět meibomových žláz, je poměrně častý stav, který může způsobovat nepříjemné pocity a viditelné změny na očních víčkách. Tyto malé žlázky se nacházejí v okrajích víček a jejich hlavní funkcí je produkce mastné složky slzného filmu, která brání rychlému odpařování slz a udržuje oko zvlhčené. Pokud dojde k jejich zánětu, může se projevovat jako zarudnutí, otok a citlivost okrajů víček.

Příznaky se mohou lišit od mírného diskomfortu až po výraznější potíže. Pacienti si mohou stěžovat na pocit písku v očích, svědění, pálení nebo slzení. V některých případech se může objevit i citlivost na světlo nebo pocit cizího tělesa v oku. Zánět může vést k tvorbě tzv. ječného zrna (hordeolum), což je akutní hnisavý zánět mazové žlázky na víčku, nebo chalazia, což je chronické neinfekční zánětlivé zatvrdnutí žlázky.

K zánětu meibomových žláz může dojít z různých důvodů. Často je spojen s ucpanými vývody žlázek, což může být způsobeno změnami v kvalitě produkovaného sekretu, hormonálními vlivy, nedostatečnou hygienou očních víček nebo přítomností bakterií na kůži víček. Některé kožní onemocnění, jako je růžovka (rosacea) nebo seboroická dermatitida, mohou také zvyšovat riziko vzniku tohoto zánětu.

Ve většině případů je zánět žláz na očních víčkách zvládnutelný a léčba spočívá v teplých obkladech na postižená víčka, které pomáhají uvolnit ucpané žlázky, a v pravidelné hygieně očních víček. V případě bakteriální infekce může lékař předepsat lokální antibiotika ve formě kapek nebo mastí. Pokud se stav nelepší nebo je velmi bolestivý, je důležité vyhledat lékařskou pomoc očního lékaře.